reklama
 

Co číst, abychom netloustli: Rady před nákupem jídla

Než naplníte vozík při předvánočním meganákupu potravin, zamyslete se!  Nebo spíš - začtěte se.

Foto: Reuters

Než naplníte vozík při předvánočním meganákupu potravin, zamyslete se!  Nebo spíš - začtěte se. Napřed do tohoto článku, pak do textů na obalech.

Obaly na potravinách mohou být důležitým zdrojem informací. Víte, co z nich ale vyčíst? Text obsahuje 

  • informace o složení výrobku - seznam surovin řazený sestupně podle jejich množství, od nejvyššího po nejnižší
  • nutriční specifikaci - tedy energetickou hodnotu neboli "kalorie" pro vyváženou dietu
  • obsah nutričních hodnot slovem, číslem i graficky (nejčastěji tzv. nutriční bubliny)
  • speciální určení - např. pro bezlepkovou dietu, ale i dobu použitelnosti, podmínky skladování, výrobce a dovozci apod.

Co uvádí nutriční bublina?

Problémem je, že většina z nás nemá představu, kolik energie za den zkonzumuje. Na obalech musí být uvedeno množství energie obsažené v 100 g nebo 100 ml výrobku zároveň s množstvím hlavních živin, jako jsou bílkoviny, sacharidy a tuky. Bez kalkulačky může být těžké zjistit, kolik energie zkonzumovaná porce obsahovala a jak velká by měla být vhodná porce k jednomu jídlu, aby naše strava byla zdravá.

Většina potravin se totiž neprodává ve 100 g balení, ale často v 30 g v případě musli tyčinek, nebo 150 g v případě mléčných výrobků, nebo naopak v rodinných baleních o hmotnosti 500 i více gramů. Právě z těchto důvodů přišli před několika roky výrobci potravin  a nápojů s označováním tzv. nutričními bublinami.

Doporučujeme: Téma: Potraviny

"Popisují, jaká je doporučená velikost jedné porce u konkrétní potraviny a kolik daná porce obsahuje energie, prospěšných živin, nebo naopak živin, které bychom měli sledovat a omezovat pro jejich rizikovost na zdraví," připomíná.odborník na výživu RNDr. Pavel Suchánek.

Kolik můžeme sníst za den? ? 

Jednoduchou informaci nám poskytuje značení GDA (v překladu guideline daily amounts), neboli denní doporučené množství. Dozvíme se tak, jaký podíl tvoří jedna porce dané potraviny  z doporučeného denního příjmu energie, některých živin: sacharidů, cukru, nasycených mastných kyselin a dalších významných látek - vlákniny nebo sodíku.

Je tedy ihned patrné, že když sníme daný výrobek, tak přijmeme  například 18 % z celkového denního energetického příjmu, pokryjeme tím 5 % doporučeného příjmu sacharidů apod. A na základě těchto informací si pak sami můžeme vybírat vhodné potraviny nebo naopak některé už v daný den nejíst.

Náš tip: Téma: Éčka

Pro potřebu značení GDA  byl doporučený denní příjem energie stanoven ve výši 2 000 kcal na osobu a den, což je hodnota odpovídající energetickému příjmu zdravé ženy s průměrnou tělesnou hmotností a střední fyzickou aktivitou.

Pro zajímavost:  pokud u cukrů převedeme hodnotu 100 % GDA na hmotnost, jde o 90 gramů cukru na den (18 kostek cukru), ovšem u nasycených mastných kyselin je to jen 20 gramů  (2 rovné polévkové lžíce másla nebo sádla). 

Děsí vás "éčka"?

Často se na výrobcích setkáme i s označením složek formou písmene E a číselného kódu (například E 321). Jde o látky přídatné, které zlepšují chuť, barvu a strukturu výsledného výrobku. Často jsou považovány za "strašáka", ale málo kdo si zjistí podrobnosti. Zcela nelogicky se pak obáváme např. betakarotenu, který si na druhé straně kupujeme ve  formě potravinového doplňku.

"Především se jedná o látky jejichž množství je malé a pro konzumenta bezpečné, což je ověřeno rozsáhlým testováním." říká Tamara Starnovská z České asociace sester, kde se uváděnému problému ohledně stravování dlouhodobě věnují.  Například v dlouhodobém projektu s názvem Standardizovaná nutriční péče

A co nápoje? Jak moc se z nich tloustne?

Zajímavé je, že pokud je složkou výrobku větší dávka takové přídatné látky je uvedena plným názvem ve složení výrobku a spotřebitel se nad tím nepozastaví - tedy při označení E kódem výrobek nechce a při použití plného názvu si výrobek klidně koupí.

Podle doktora Suchánka je konzumace slazených sycených nápojů zbytečně přeceňována a démonizována z hlediska příjmu sacharidů a energie.  "Při bližším pohledu ovšem zjistíme, že například taková porce nápoje Coca-Cola (250 ml) obsahuje pouze 5 % doporučeného denního příjmu energie, což je srovnatelné se stejným množstvím 100% džusu. Je to však méně než v ovocném jogurtovém nápoji a dokonce výrazně méně než v ovocném nektaru," podotýká známý odborník na výživu.

Dejte si - a pak se hýbejte

Záleží především na množství dané potraviny v celkovém energetickém příjmu a výdeji za den, tedy na naší aktivitě nebo naopak neaktivitě. Pokud jsou tyto hodnoty v rovnováze, tak nemusíme mít strach ze sklenice slazeného nápoje, kousku čokolády nebo cukroví

V souvislosti se svátečním přejídáním jsou zajímavá slova :RNDr. Pavel Suchánek "Obezita nemá jedinou příčinu, ale je důsledkem více faktorů: lidé jedí více než potřebují, nemají dostatečnou fyzickou aktivitu a svůj podíl přináší také genetická dispozice a zdravotní stav (nemoci, léky). S nadváhou i obezitou bojuje výrazně více mužů než žen. Přebytečné kilogramy trápí 64 % českých mužů a 49 % žen. "

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

10 nejnebezpečnějších potravin   

Jak se poprat s větry a nadýmáním? 

Simulátor slunce: Pomůže se zimní depresí a únavou!

Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama