Mám tě rád. Proč to muži nechtějí říkat?
My ženy bychom nejraději slyšely vyznání lásky třeba každou hodinu. Potrpíme si na romantické šeptání do oušek, zamilované pohledy a milostné esemesky. Zatímco muži nic z toho k životu nutně nepotřebují. Proč?
My ženy bychom nejraději slyšely vyznání lásky třeba každou hodinu. Potrpíme si na romantické šeptání do oušek, zamilované pohledy a milostné esemesky. Zatímco muži nic z toho k životu tak nutně nepotřebují. Proč to tak je?
Žena: Už dlouho jsi mi neřekl, že mě máš rád.
Muž: mlčí, čte noviny, případně sleduje televizi.
Žena: Někdy mě napadá, že mě už rád nemáš!
Muž: Co zas máš?
Žena: Co já, já tě ráda mám, ale co ty, nevšimneš si mě, nepromluvíš se mnou...
Muž: Ale jó.
Žena: Co ale jó?
Muž: Sakra, už jsem ti to přece několikrát řekl. Jo, mám tě rád, ale taky mám rád, když mi dáš u televize (novin) pokoj.
Žena: vzlyká, nebo alespoň v duchu zuří.
Muž: v duchu zuří a psychicky se vrací do období negativismu: jako tříletý si například odmítal obléci rukavice, protože mu je pořád nutili.
Tak nějak popisuje psycholog Tomáš Novák začátek mužské nechuti vyznávat ženám lásku. Tím, že si ženy o vyznání lásky tímhle, podobným, nebo úplně jiným způsobem říkají, vlastně nutí muže do něčeho, do čeho se jim zrovna nechce, a jejich přirozenou reakcí je potom celkem pochopitelně to, že se větičkám "mám tě rád" nebo "miluji tě" začnou bránit ještě víc.
Čtěte také: Naučte se ustupovat. Jedině tak budete šťastná
Kromě toho muži bývají založení pragmatičtěji než ženy. Zatímco my ženy většinou o všem hodně mluvíme, muži někdy nemluví vůbec a místo toho jdou a prostě to udělají. Někdy je tedy lepší všímat si raději toho, co váš partner dělá a jak se k vám chová, než toho, co říká. Zkrátka platí staré dobré klišé, že za muže nemluví slova, ale činy. (Za některého samozřejmě nemluví ani činy, a takový si naši pozornost vůbec nezaslouží.)
A proč to vlastně tolik chceme slyšet?
Protože jak upozorňuje Tomáš Novák, ženy často v běžném životě působí velmi sebejistě, ale partnerském vztahu to s jejich sebevědomím často tak valné není. Jakmile se bezhlavě zamilují, stávají se nejistými, a proto tak často potřebují slyšet, že v tom nejsou samy, že i jejich protějšek to cítí podobně.
Jak už bylo řečeno, ženy mají větší potřebu mluvit než muži, a co se týče citů, platí to dvojnásob. Ženy zkrátka nevydrží nechat si své city pro sebe, svěřují se kamarádkám a samozřejmě to chtějí co nejvíce sdělovat i svému muži. Říká se, že ženy mluví sedmkrát více než muži. S trochou nadsázky tedy můžeme říct, že je vlastně logické, když i lásku vyznávají sedmkrát častěji než muži.
Takže pokud nechcete mít doma muže, který se chová spíš jako žena, přijměte jeho minimalistický přístup k vyznávání lásky, do ničeho ho nenuťte a mějte ho ráda takového, jaký je.
Koneckonců, na činech přece v praktickém životě záleží mnohem víc než na četnosti zamilovaného špitání - jakkoli může být příjemné...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Ve vztahu vydržím jen dva roky. Pak musím pryč
4 kroky, jak zabránit nevěře. Té vaší
Vaše štěstí sídlí v břiše. Záleží na jídle
