reklama

Když se zamiluju, nepřemýšlím. A teď nemám kde bydlet

Jakmile se jednou zamiluju, okamžitě přestávám používat rozum a poslouchám jen své srdce. Už několikrát se mi to pěkně vymstilo, ale já jsem naprosto nepoučitelná.

Foto: Isifa/Thinkstock

Jakmile se jednou zamiluju, okamžitě přestávám používat rozum a poslouchám jen své srdce. Už několikrát se mi to pěkně vymstilo, ale já jsem naprosto nepoučitelná.

Když narazíte na správného chlapa, je skvělé a osvobozující, když se plně oddáte jen tomu, co k němu cítíte, užíváte si ten pocit porozumění a lásky, a také to, že on vaše city opětuje. Nasadíte si růžové brýle a všechny dosavadní problémy se vám zdají jako naprosté malichernosti a žádné další si nepřipouštíte. 

Jenže když potkáte někoho, komu je s vámi sice fajn, ale na prvním místě má pouze sebe, může být takový přístup jeden velký průšvih. Věřte mi, že o tom vím své...

Měla jsem pár moc hezkých vztahů, které se rozpadly až po několika letech, láska najednou vyšuměla. Jejich průběh byl ale fantastický, žili jsme jen jeden pro druhého. Taky jsem ale měla dva naprosto odlišné vztahy, které netrvaly dlouho, ale o to víc poznamenaly celý můj život.

Když muž znamená všechno...

Kvůli prvnímu z nich jsem nedokončila vysokou. Místo abych si našla kluka v Praze, kde jsem nastoupila na medicínu, začala jsem v prvním ročníku chodit s klukem z naší vesnice. Nebyla bych to já, kdybych se hned bezhlavě nezamilovala. Přestože jsem vždycky nesnášela kuřáky, u něj mi to najednou nevadilo. Měla jsem svá růžová skla a myslela si, že tenhle naprosto obyčejný a necílevědomý kluk, který se spokojil se střední školou a místo vysoké radši chodil s kamarády na pivo, je mužem mého života.

Do jeho pomněnkově modrých očí jsem se zamilovala tak moc, že jsem ve škole nedokázala na nic jiného myslet. Vydržet bez něj na druhém konci republiky celých pět dní, bylo nad moje síly. Brzy jsem proto do Prahy začala jezdit až v pondělí ráno a ve středu odpoledne se zase sbalila a upalovala domů. Párkrát jsem ho zkoušela přemluvit, aby přijel on za mnou, že bych si jen odskočila na nějaké důležité přednášky a zbytek času byla s ním. On ale jen mávl rukou, že ho nějaká Praha nezajímá, tak ať ho tam netahám.

Nemusíte být medici, aby vám došlo, že tímhle stylem se studovat nedá. Připravit se na zkoušku pro mě bylo čím dál těžší, a když jsem měla před posledním pokusem zkoušky z anatomie, přemlouvala jsem svého milého, aby byl se mnou o víkendu doma a podržel mě, ale on naopak trval na tom, že pojedeme se známými slavit něčí narozeniny na chatu. A já jela. On mi byl zkrátka přednější než nějaká škola. Nedokázala jsem myslet dopředu, na svoji budoucnost, zajímala mě jen přítomnost a to, že s ním chci být každou minutu.

Já až na druhém místě

Až když mě ze školy vyhodili a moji rodiče zjistili, jak to v našem vztahu chodí a zasáhli. Téměř násilím mě donutili pochopit, že s takovým člověkem mě nic dobrého nečeká. Školu už jsem si ale stejně nikdy nedodělala. Asi mě tím svým laxním přístupem nakazil, nebo jsem se litovala až příliš dlouho.

Ten druhý průšvih je ještě větší. Minimálně proto, že se mi děje právě teď. Přitom jsme se seznámili tak romanticky - cizí fešák se mě ve vlaku najednou zeptal, co to čtu... Láska na první pohled, moje klasika. Zamilovala jsem se tak moc, že mi ani nevadilo, že kino a večeře většinou platím já, ještě jsem se tomu smála. On začal s podnikáním, tak mi přišlo přirozené, že úspěch musí přijít postupně. 

Čtěte také: Pálím mosty. Po rozchodu mě už žádná bývalá nezajímá

Navíc pro mě jinak dělal první poslední. Byl tak milý, hodný a galantní! Připadala jsem si s ním jako křehká princezna.

Asi po půl roce naší pohádky přišel s návrhem. Nebo spíš prosbou. Věděl, že mám díky rodičům našetřené nějaké peníze, které by on potřeboval půjčit na své podnikání. Vysvětlil mi, že když mu je půjčím já, bude to pro nás lepší, protože nebude muset platit velké úroky. A aby mi zároveň finančně trochu ulehčil, nabídl mi, ať jdu bydlet k němu, ať pustím svůj drahý pronájem a nastěhuju se do jeho bytu, který je větší, a navíc už tam stejně trávím víc času než doma. 

Chvíli jsem nad tím přemýšlela a pak jsem souhlasila. Proč také ne, neměla jsem jediný důvod, proč s ním do budoucna nepočítat. Šlo nám to spolu skvěle, nepamatuju si, že bychom se někdy hádali, nebo třeba nudili. Navíc mi lichotilo, že mě zasvěcuje do svých podnikatelských záměrů, připadala jsem si důležitá.

Poslouchejte rádio Frekvence 1 online ZDE >>

Jenže ani po čtvrt roce spolubydlení se neměl k tomu, aby mi půjčené peníze začal splácet. Naopak po mně chtěl přispívat na bydlení. Pořád říkal, že mi peníze dá, jakmile se jeho podnik konečně vzpamatuje.

Pak se ale změnilo i jeho chování. Najednou na mě neměl čas, nebyl skoro vůbec doma. Odsekával mi, bylo mu naobtíž, když jsem mu chtěla dát pusu, nebo se ho jen dotknout. Skončilo to tak, že jsem celé dny probrečela, což ho ode mě odpuzovalo ještě víc. A jednoho dne jsem přišla z práce domů, přede dveřmi jsem měla sbalené věci a zámek byl vyměněný. Změnil si zřejmě i číslo, protože jsem se mu už nedovolala. Nevěděl o něm ani nikdo z jeho kamarádů - nebo se nechal zapírat.

Nejen že to byla obrovská zrada vůči mé lásce až za hrob, ale navíc mi vzal sto tisíc a víckrát se neozval. Vzala jsem svoje kufry a šla ke kamarádce, na jejímž gauči spím už měsíc. Neměla jsem se kam jinam vrátit. Najdu si samozřejmě nový pronájem, ale musím se nejdřív trochu vzpamatovat z té šílené rány. A vzít rozum do hrsti a na své srdce se vykašlat. Minimálně natolik, abych už nikdy nikomu nepůjčovala peníze, aniž na to sepíšeme smlouvu.

A jak se chováte vy, když se zamilujete? Dokážete si udržet chladnou hlavu a nenechat sebou zametat?

Podobné příběhy budou už dnes tématem pořadu Dámský klub na rádiu Frekvence 1

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Chcete si problémy vyříkat? Jen to ne!

Práci nehledá, živím ho já. Jak to změnit?

3 nejčastější chyby v sexu, kterých se ženy dopouštějí






Evropské dotace půjdou na vědu a moderní technologie | Video: Petr Šoukal
reklama
reklama
reklama