Bydliště dítěte pod drobnohledem: dohoda rodičů, soudní řízení i předběžná opatření

Obecně platí, že by se rodiče měli na bydlišti dítěte společně dohodnout, a to i s ohledem na zájem a přání dítěte.  Bydlištěm dítěte je místo, kde se dítě zdržuje a kde má vytvořené rodinné a sociální vazby. Typicky jde o místo, kde dítě navštěvuje školu a zájmové kroužky, má rodinu a kamarády a dochází k praktickému lékaři.

Pečující rodič by proto měl záměr změnit bydliště s druhým rodičem vždy předem konzultovat. Pokud druhý rodič se změnou souhlasí, lze ji zpravidla uskutečnit. Je dobré nechat si souhlas od tohoto rodiče písemně potvrdit (postačí i e-mail nebo textová zpráva).

V případech, kdy se pečující rodič plánuje s dítětem přestěhovat a druhý rodič s tím nesouhlasí, měl by se rodič usilující o změnu obrátit na soud. Dle odborníků by se mělo jednat o řízení o určení bydliště dítěte. Návrh je třeba podat včas – tedy před samotným stěhováním.

Změna bydliště může navíc představovat zásadní zásah do poměrů dítěte a být důvodem pro nové rozhodnutí ve věci péče, úpravy styku či výživného. Pokud má změna bydliště dítěte zásadní dopad na jeho dosavadní způsob života – například na péči, školní docházku nebo kontakt s druhým rodičem – měl by pečující rodič tuto skutečnost při podání návrhu zohlednit a navrhnout rovněž odpovídající úpravu dalších relevantních otázek.

Co když hrozí změna bydliště dítěte bez souhlasu jednoho z rodičů?

Pokud se rodič obává, že by se mohl druhý rodič s dítětem přestěhovat bez jeho souhlasu, může se obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření. Formulace tohoto návrhu pak záleží na tom, zda bylo dítě již dříve rozhodnutím soudu rodiči svěřeno do péče či nikoliv. Pokud ne, může rodič žádat, aby mu soud zatímně svěřil dítě do péče, než bude tato otázka vyřešena. V opačném případě může žádat, aby soud druhému rodiči uložil povinnost zdržet se přemístění dítěte. Jestliže současně s návrhem na vydání předběžného opatření nepodá rodič návrh na zahájení řízení ve věci samé, soud mu určí lhůtu, ve které tak musí učinit.

Společně s návrhem na vydání předběžného opatření je nutné složit soudu jistotu ve výši 10.000 Kč, ledaže rodič osvědčí, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Jistota slouží jako pojistka proti případnému zneužití předběžných opatření a většinou bývá vrácena po skončení řízení.

Rodič se s dítětem přestěhoval bez souhlasu – co teď?

V praxi bohužel dochází k tomu, že se jeden z rodičů přestěhuje i s dítětem, a to bez souhlasu druhého rodiče. Přestože je takový postup nezákonný, bývá mnohdy velmi obtížné dosáhnout návratu dítěte a původního uspořádání. Při delším pobytu v novém prostředí si zde dítě může vytvořit sociální vazby, které soud při rozhodování o dalším uspořádání zohledňuje. 

Je proto nezbytné, aby rodič, který se změnou nesouhlasí, jednal co nejrychleji – ideálně v řádu dnů, maximálně týdnů – a snížil riziko, že si dítě na nové prostředí zvykne. Stejně jako v předchozím popsaném případě, je i zde vhodné podat návrh na vydání předběžného opatření. Jeho znění opět závisí na tom, zda už dříve soud rozhodl o péči o dítě. Pokud ne, může rodič navrhnout, aby soud uložil druhému rodiči povinnost předat mu dítě do péče, a to do doby, než pravomocně rozhodne ve věci samé. Ve druhém případě lze žádat, aby soud uložil druhému rodiči povinnost navrátit dítě do původního bydliště. I v tomto případě je potřeba společně s návrhem na vydání předběžného opatření nebo v soudem dodatečně stanovené lhůtě podat návrh, aby ve věci rozhodl.

V každém případě by při konečném rozhodování soudu o úpravě poměrů dítěte neměla být skutečnost neoprávněné změny bydliště dítěte přehlížena. Podle Ústavního soudu by měla mít vliv nejen na úpravu styku (např. který rodič bude dojíždět při předávání dítěte), ale i na to, komu bude dítě svěřeno do péče.

Zdroj: Fandi mámám a tým advokátní kanceláře ROWAN LEGAL