

Seznámit se dnes může být snazší než kdy dřív – a zároveň těžší než kdy jindy. V rozhovoru s Kristýnou Mertlovou, seznamovací koučkou a ředitelkou agentury Date2K, jsme se ponořili do světa moderního randění, vlivu umělé inteligence, řeč byla i o tom, jak a kde se můžou seznámit lidé s handicapem, ale i o tricích, jak vyniknout na online seznamce a přestat čekat na zázrak.
Najít lásku ve světě plném možností, algoritmů a rychlých swipeů může být krásné, ale i děsivě osamělé. Nikdy jsme neměli tolik příležitostí seznámit se – a přesto tolik lidí zůstává single, unavení nekonečným hledáním, zklamaní po dalším nevydařeném rande. V éře, kdy se vztahy mění stejně rychle jako trendy na TikToku, přestává být seznamování romantickou náhodou a stává se dovedností, strategií, někdy i vědou.
V rozhovoru s Kristýnou Mertlovou, zkušenou koučkou, psycholožkou a zakladatelkou seznamovací agentury Date2K, jsme se ponořili do zákulisí moderního randění. Mluvily jsme o tom, proč se dnes tolik lidí bojí lásky, jak poznat manipulátora, i tom, co skutečně funguje, když už nechcete jen čekat, že si vás někdo – ideálně ten pravý – najde.
Jaké trendy v seznamování momentálně nejvíce hýbou světem – a platí totéž i pro Česko?
Dnes se „světové seznamování“ dělí na dva hlavní proudy. Na jedné straně je to tzv. „instantní randění“ – lidé konzumují seznamky (zejména Tinder) jako zábavu, swipují ve volné chvíli bez reálného zájmu o hlubší propojení. Hledání vztahu se tak mění spíše v hru, kde vítězí rychlost a vzhled, ne kompatibilita. Což vidíme ve velké míře (bohužel) i v Česku, kde se pro řadu lidí seznamovací aplikace staly jakousi novou sociální sítí, chodí se na ni bavit, rozptýlit (bez ohledu třeba na fakt, že již doma vztah mají).
Na opačné straně je pak patrný trend zvaný „hardballing“, který se silně prosazuje u lidí kolem třicítky. Znamená to, že jdou do randění s velmi konkrétní představou – například chtějí děti, svatbu, sdílené hodnoty – a pokud už na prvním rande necítí soulad, jdou dál.
Tento trend „bez zbytečného plýtvání časem“ dnes částečně rezonuje i v Česku, ale primárně u lidí s vyšším vzděláním a profesním vytížením.
Zároveň celosvětově vidíme nárůst vztahového koučinku a matchmakingu. Spousta lidí už nechce roky tápat v online prostředí, ale raději investuje do cíleného hledání s odborníkem – ať už z časových, nebo emočních důvodů.
A bohužel je tu i třetí, tichý trend: rostoucí počet lidí, kteří se seznamování zcela vyhýbají. Ať už z důvodu úzkosti, nedůvěry, nebo špatné zkušenosti. Tento trend, který se týká hlavně mladších ročníků, je z hlediska budoucnosti vztahů i porodnosti alarmující. Aktuální data ukazují, že celosvětově (a Českou republiku absolutně nevyjímaje) roste počet lidí bez sexuální (a logicky i vztahové zkušenosti) zkušenosti ve věkové kategorii 30–35 let, zejména mužů. Podle našich interních dat jen během posledních pěti let došlo k nárůstu z 20 procent na 25 procent v dané věkové kategorii. Celkově klesá i počet vztahů, kterými lidé prošli, i zájem o vztahy (a sex) vůbec.
Jakou roli hraje v dnešním seznamování umělá inteligence? Může AI opravdu pomoci najít toho pravého či pravou?
Umělá inteligence už dnes hraje v seznamování obrovskou roli – od analýzy preferencí přes predikci kompatibility až po pomoc s formulací zpráv. V některých aplikacích už dokonce připravují vytvoření tzv. virtuálního avatara, který bude komunikovat s jinými avatary v jeden čas a „předvybere“ tak skutečně vhodné a kompatibilní protějšky.
AI tak určitě může zefektivnit výběr a doporučit člověka, který se k nám hodí na papíře – ale chemii, neverbální komunikaci a autenticitu za nás prostě neprožije. A tady je i riziko – čím víc nám AI pomáhá, tím víc ztrácíme dovednost seznamovat se autenticky.
A hlavně AI nepracuje (zatím) s největším problémem online seznamování, lhaním nebo i jenom klasickým děláním se lepším. A už vůbec neumí zacházet s faktem, že spousta lidí vlastně neví, koho skutečně hledá, respektive myslí, že vědí, kdo se k nim hodí, ale vůbec to tak není. Ale AI pracujete s těmito informacemi a logicky pak doporučuje nevhodné partnery, komunikaci atd.
Bohužel je AI aktuálně navíc často využívána pro profesionální podvody, kdy je již schopna vytvořit skutečně autentický profil, vést autentickou konverzaci a vy už opravdu často nedokážete rozpoznat, že se jedná o AI, a ne pravého člověka. Zejména na Tinderu je tento fenomén velmi patrný, takových příběhů poslouchám od svých klientů, zejména žen, každý den spoustu.
Odvrácenou stranou „geniality AI“ tak je, že již přestávají platit doporučení pro bezpečné seznamování. Jedno z mých hlavních doporučení, zaměření se na konverzaci, chyby v češtině nebo třeba nekonzistentnost informací už dávno neplatí. A bohužel díky vývoji AI už brzy nebude fungovat ani mnou velmi doporučované bezpečnostní opatření – online video hovoru před vlastním rande. Abyste jako žena neriskovala své bezpečí nebo se jenom nevydala na rande s někým, kdo v reálu vypadá opravdu hodně jinak nebo s kým si vlastně nebudete rozumět. Dnešní AI avatary (i jenom z fotky) už vypadají na tolik reálně, že to bohužel jako laik nemáte šanci poznat.
Kdo jsou dnes typičtí uživatelé seznamek? Jsou to hlavně mladí, kteří se neumí seznámit osobně, nebo se spektrum mění?
Tohle je hodně rozšířený mýtus – že seznamky jsou „pro mladé, kteří se neumí seznámit“. Pravda je ale mnohem pestřejší. Online se dnes seznamují lidé všech věkových kategorií. Navíc celosvětově se ze seznamování prostřednictvím seznamek a sítí seznamuje čím dál více lidí. V USA už je to od roku 2017 oficiálně nejčastější způsob.
Mladí (zejména generace Z) obecně preferují sociální sítě nebo „seznamovací appky“ kvůli pohodlí, jednoduchosti a hlavně rychlosti.
Naopak u lidí 45+ je online seznamování (většinou ještě pomocí klasických online seznamek) často jediný způsob, jak vůbec někoho nového potkat – zvlášť pokud jsou po rozvodu nebo ovdovělí.
Takže typický uživatel? To může být dvacetiletý introvert na Tinderu, čerstvě rozvedená padesátnice na online seznamce, i manažerka, která má denně tři porady a dvě děti a nemá čas na „randění metodou pokus–omyl“.
A stejně tak to funguje v individuálním seznamování, tedy matchmakingové agentuře. Jen věkově se na nás lidé začínají obracet nejdříve v 28 letech. Nejstaršímu mému klientovi pak bylo 75 let a celkově vidím velký nárůst ve věkové kategorii 60+. Život se prodlužuje a je skvělé, že lidé se již nebojí hledat lásku v každém věku. (úsměv)
Myslíte si, že se dá seznamování a „umění seznámit se“ nějak naučit? Co lidem nejčastěji brání udělat první krok?
Ano, dá. Seznamování je dovednost – jako jízda na kole nebo veřejné vystupování. Někdo je přirozený extrovert, ale většina z nás potřebuje podporu, zpětnou vazbu a zkušenosti.
Lidem nejčastěji brání nízké sebevědomí, strach z odmítnutí, ale i špatná předchozí zkušenost. A také nerealistická očekávání – hodně lidí čeká, že to musí „hned klapnout“, jinak je něco špatně. Přitom seznamování je proces. U nás s klienty hodně pracujeme právě na změně vztahových vzorců, budování zdravého nastavení a zejména zpětné vazbě. Pokud totiž nevím, že něco dělám špatně nebo něčím konkrétně odrazuji protějšky, o které ale já stojím, je potřeba to vědět a změnit. Anebo upravit to, koho hledám. Bohužel z mých zkušeností je spousta lidí nedobrovolně sama jen proto, že čeká na někoho, kdo vůbec nehledá je, a ztrácí svůj čas.
Říkáte, že vaše agentura pracuje s vědeckými poznatky – můžete přiblížit, jak konkrétně vypadá propojení psychologie a seznamování v praxi?
Naše práce nestojí jen na intuici nebo „dobrém pocitu“, ačkoliv i ten v matchmakingu hraje svoji důležitou roli. Opíráme se o poznatky z psychologie (například že pro dlouhodobý vztah je potřeba názorová a hodnotová shoda, nikoliv „opaky se přitahují“), behaviorálních věd a zejména datové analýzy. Data jsou totiž klíč ke každému úspěchu.
U každého klienta zjišťujeme vztahovou historii, typickou vztahovou dynamiku, očekávání a limity (právě na základě rozsáhlých statistických dat a prognóz).
Ale ani nejlepší datová analýza nenahradí individuální a profesionální osobní přístup. Proto ve „složitějších případech“ kromě standardního seznamovacího kouče má klient i sezení s naší vztahovou psycholožkou, která pomáhá odhalit například toxické vzorce nebo bloky, které brání ve zdravém vztahu.
Kromě toho sbíráme data o úspěšnosti spojení, typech komunikace, motivacích – díky tomu ladíme vždy matchmaking tak, aby odpovídal nejen „papírové“ kompatibilitě, ale hlavně životní realitě klientů. Takže například po každém rande (které z důvodu bezpečnosti a ochrany anonymity organizujeme my jako agentura) máme zpětnou vazbu, takže víme, co fungovalo a co nikoliv, a dokážeme tak klientovi skutečně poradit.
A stejně tak měříme na základě zpětné vazby od klientů vlastní úspěšnost a kvalitu, například zda profil a fotka odpovídala realitě, a jsme hrdí že fotografie protějšku odpovídala v 90 procentech, a profil a prezentace klienta dokonce v 92 procentech, tedy že se nám opravdu neuvěřitelně daří představovat klienty realisticky. A když náhodou ze zpětné vazby dostaneme informaci, že nikoliv, hned to řeší klientův kouč a profil či fotku musí změnit. Právě prezentace klientů skutečně autenticky je jednou z priorit našeho přístupu, vedle serióznosti jejich přístupu k seznamování jako skutečné prioritě.
Nejvíc mě osobně ale těší, že 82 procent našich klientů hodnotilo rande s protějškem jako skvělé nebo dokonce fantastické a pouhá tři procenta jako špatné. A 77 procent hodnotilo, že na rande přes naši agenturu se cítili skvěle nebo výborně.
Jak si stojíme jako Češi ve schopnosti se seznamovat – jsme spíš romantičtí idealisté, nebo pragmatičtí realisté?
Češi jsou kombinace obojího – uvnitř romantici, navenek pragmatičtí. Máme v sobě hodně ostychu a nedůvěry, často vycházející z kulturních vzorců, výchovy nebo i předchozích negativních zkušeností. Zároveň ale toužíme po hlubokém vztahu, po blízkosti a lásce, často až zkreslené z romantických filmů.
Na rozdíl od některých západních zemí se u nás lidé méně otevřeně vyjadřují, neříkají otevřeně, co chtějí, po čem touží, co sem jim líbí a co ne, a často hůře snášejí odmítnutí – což ale paradoxně vede k tomu, že dělají méně pokusů a šance na seznámení klesají. O to víc je pak potřeba individuální přístup, který kombinuje data, psychologii, koučink a důvěru. Někdy je to mnohem víc o podpoře a dodání sebevědomí, někdy jenom o příležitosti potkat někoho mimo svoji sociální bublinu a někdy o tom nastavit realisticky zrcadlo a poukázat na to, kde člověk dělá možná zbytečně chybu a jak ji rychle změnit.
Věnujete se i bezpečnému seznamování – na co by si měli lidé dávat největší pozor při randění online? A co je projekt Bezpečná místa?
Bezpečné seznamování je moje osobní téma. Učím hlavně ženy, jak se chránit v online prostoru, kde roste počet falešných profilů, manipulátorů i sexuálních predátorů. Rizika bohužel celosvětově rostou, neboť při covidu se obrovské množství podvodníků a sexuálních predátorů přesunulo do online prostředí.
Vytvořila jsem proto vlastní Desatero bezpečného seznamování, kde jsou klíčové body: anonymita, nesdílení kontaktů, ověřování přes video, první rande vždy na veřejném místě za dne a sdílení informací s blízkými.
Projekt Bezpečná místa vznikl právě jako reakce na to, že klientky často nevěděly, kde si mohou bezpečně dát rande – jde o doporučené kavárny, veřejné prostory a podniky, kde je diskrétní, ale zároveň bezpečné prostředí. Do budoucna pak bude seznam konkrétních míst součástí aplikace MIngly a bude rozšířen i o místa vhodná pro randění i osob se specifickými potřebami (např. konkrétním handicapem, nevidomé atd.)
Jaké triky nebo tipy byste doporučila pro vytvoření úspěšného profilu na online seznamce? Co je nejčastější chyba, kterou lidé dělají?
Klíčem je vyniknout – zaujmout během několika vteřin, protože právě tolik času věnuje většina uživatelů při scrollování jednotlivých profilů. Největší chyba je, když se lidé snaží buď moc „prodat“, nebo naopak zůstanou úplně v šedi – například obecnými frázemi jako „mám rád přírodu, cestování a hudbu“. To říká každý druhý a nikoho to nezastaví.
Můj tip? Buďte konkrétní, autentičtí a zapamatovatelní. Místo „miluju kávu“ napište třeba „mám slabost pro flat white z malých kaváren a vždy ho piju s knížkou v ruce nebo při toulkách městem“. Takový detail zaujme a dává druhé straně šanci si vás představit.
A pozor na fotky – aktuální, kvalitní, ale ne vyumělkované. Ideálně mějte jednu „seznamovací fotku“, kterou nikde jinde nepoužíváte – aby vás nebylo snadné dohledat, ale zároveň jste působili autenticky.
Zkrátka: vystupte z davu, ale zůstaňte sami sebou. V tom je skutečné kouzlo dobře fungujícího profilu.
Na co si dát pozor při výběru seznamky? Jak poznat tu kvalitní a nenaletět podvodníkům nebo manipulátorům?
Výběr seznamky dnes není jednoduchý – platforem je extrémně mnoho a každá slibuje lásku na pár kliků. Ale realita je bohužel složitější. Klíčové je vybírat seriózní platformu, která nabízí ověření identity (např. přes doklad nebo video), jasná pravidla chování a aktivní moderování, zákaz falešných profilů (a jejich okamžité mazání) a transparentní přístup k datům.
Pokud vás seznamka hned po registraci zahltí zprávami, vyzývá k okamžitému přechodu na jiné platformy (např. WhatsApp), nebo se vás uživatel snaží zmanipulovat příběhem o nemocném dítěti nebo dědictví – okamžitě zpozorněte. Jsou to klasické praktiky podvodníků.
U placených seznamek je potřeba si velmi důkladně přečíst podmínky. Mnohé z nich totiž fungují tak, že umožní vytvořit profil komukoli zdarma (na pár kliknutí), ale uživatelé s neplaceným účtem nemohou číst zprávy ani odpovídat. A co je v tom za problém? Placený uživatel vůbec neví, že osoba, které píše, nemá možnost odpovědět. Takže si může lehce říct: „Nikdo o mě nemá zájem“, přitom že váš protějšek zprávu ani nečetl, takže se ani nemohl ozvat. To je nesmírně frustrující a vytváří falešný pocit odmítnutí – a o to je to horší, že o tom jako platící uživatel vůbec nevíte.
Proto velmi doporučuji zjišťovat, jak platforma funguje z obou stran – placeně i neplaceně. A samozřejmě i možnosti ukončení spolupráce, tedy aby pro danou seznamku platily zákony v ČR, možnost odstoupení od spolupráce atd.
Seznamka Mingly.cz je určená i pro lidi s handicapem – jaká specifika v seznamování tito lidé řeší?
Lidé s handicapem (a jedno zda fyzickým, psychickým nebo sociálním) čelí nejen běžným výzvám seznamování, ale i mnohem větší míře odmítnutí, nízkému sebevědomí nebo technickým bariérám. Například nevidomý člověk nemůže používat běžné seznamky bez asistence.
Mingly navazuje na online projekt seznamky TvojeLáska.cz, která funguje již od roku 2017 a vznikl právě proto, že běžné seznamky s těmito potřebami vůbec nepočítají. Lidem často chybí podpora, možnost konzultace, úprava profilu nebo vůbec víra, že mají šanci najít partnera. Mingly jde ale mnohem dál, není pouze seznamka, ale vytváří bezpečný prostor nejen pro hledání lásky, ale i přátelství a vzájemné podpory. Naším cílem je posilovat sociální inkluzi a pomáhat uživatelům budovat kvalitní mezilidské vztahy. Součástí Mingly je inovativní i-kouč, který diskrétně a anonymně podporuje uživatele při seznamování a nabízí odborné rady a motivaci. Platforma zahrnuje také e-learningové moduly včetně podcastů, které uživatele vzdělávají v oblasti komunikace a vztahů.
S Mingly právě připravujeme expanzi do Mexika, kde díky spolupráci s místní neziskovou organizací přineseme tento zcela unikátní koncept do Latinské Ameriky. Další již připravenou jazykovou mutací je angličtina pro další expanzi.
Naší ambicí a posláním je vytvářet přístupné a inkluzivní prostředí pro všechny, kteří hledají nejen lásku, ale i podporu a nové přátele kdekoliv na světě. A jsem neuvěřitelně pyšná, že právě s projektem Mingly jsem uspěla v úžasném inkubátoru zaměřeném na ženy Women in Tech. Unikátní program vznikl díky spolupráci Hospodářské komory ČR prostřednictvím Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace (VUPI) a technologické společnosti Huawei.
S jakými předsudky se lidé s handicapem při seznamování nejčastěji potýkají? A jak je možné je bourat?
Nejčastější předsudek? Že člověk s handicapem „nemá co nabídnout“ ve vztahu. Že bude jen „na obtíž“, „další dítě“. Přitom vztahy nestojí na dokonalosti, ale na podpoře, laskavosti a schopnosti být spolu.
Bourat tyhle předsudky se snažíme hlavně osobními příběhy, pozitivními příklady a vzděláváním. A taky tím, že vůbec otevřeně mluvíme o tom, že seznamování s handicapem není ostuda – ale běžná součást života.
A nakonec osobně: Vy sama jste se seznámila přes rande naslepo a dnes máte čtyři syny – jak vás tato zkušenost inspirovala k vytvoření vlastního seznamovacího konceptu?
Ano, je to pravda – s mým mužem jsme se poznali díky rande naslepo přes online seznamku. A v září spolu oslavíme již 11 let od svatby a máme čtyři děti.
Právě moje osobní zkušenost mi ukázala, jak strašně složité je najít (od určitého věku) lásku, jak jsou online seznamky plné podvodníků, kteří to nemyslí vážně, lžou nebo se prezentují úplně jinak, než je realita atd. A protože jsem žila nějaký čas v Paříži, znala jsem koncept matchmakingu, tedy hezky česky dohazovačství. A protože jsem v Česku nenašla takovou službu, rozhodla jsem se ji sem přinést. V roce 2014 jsem tak spolu s manželem založila unikátní seznamovací, matchmakingovou agenturu – takovou, jakou bych kdysi sama chtěla mít k dispozici. Osobní, diskrétní, profesionální a hlavně pro lidi se skutečně seriózním zájmem o seznámení.