Člověk je obklopen jedovatými a nebezpečnými látkami, aniž by o nich věděl. Platí, že každá látka v nadbytečném množství je nebezpečná, včetně destilované vody. Otrávit se lze i kuchyňskou solí, smrtelná dávka je asi dvě stě gramů. Jedovaté jsou i některé pokojové rostliny, zkažené potraviny, neodborně připravené kořalky, nadbytečné množství alkoholu, cigaret či léků. Toxické látky se vyskytují i na ovoci a zelenině z dovozu a jedovatí jsou i někteří živočichové.
Které jedy se ještě vyskytují v okolí i v domácnosti?
Žíraviny, které se běžně vyskytují v domácnostech, jsou třeba hydroxid sodný obsažený čistících prostředcích na toaletu a čištění odpadů, amoniak jako součást některých léků, nebo peroxid vodíku používaný k dezinfekci či k odbarvování vlasů. Nebezpečný může být i kuchyňský ocet, který při kontaktu s okem orgán trvale poškodit.
Hořlavé látky se dělí do čtyř tříd a to podle teploty, na kterou musí být zahřáté, aby při přiblížení plamene nad hladinu vzplanuly. Do třídy I. s bodem vzplanutí 21° celsia patří například aceton a nitroředidla. Třída II. Do 55°celsia zahrnuje lakový benzín či petrolej, třída III. do 100°celsia motorovou naftu a v třídě IV. od 100 do 250°celsia jsou topné oleje a nitrobenzen. Nebezpečné jsou i propan a butan, propanbutanové lahve by se neměly znovu naplňovat pro nebezpečí výbuchu. Mnoho těchto látek jsou nejen hořlavé, ale i toxické, psychotropní a omamné.
Průmyslové jedy neboli pesticidy, slouží k boji s různými škůdci. Podle toho, s kterými škůdci se vyrovnávají, se dělí na insekticidy proti hmyzu, herbicidy proti plevelům, rodenticidy proti hlodavcům a fungicidy proti houbám a plísním.
Jak vnikne jed do organizmu?
Otrávit se lze po požití jedu, jeho vdechnutím, přímým vniknutím do krve či kontaktem s pokožkou. Některé jedy jsou nebezpečné až při přímém slunečním záření, tak působí například jedovatý bolševník velkolepý. Další rostlina škumpa jedovatá pouhým dotykem přenáší jedovaté látky přímo do krve a způsobuje otravu.
Jak jedy účinkují?
Na účinkování jedu má značný vliv způsob, jakým vnikl do těla, na složení a množství jedu, i na fyziologii zasaženého člověka. Nejrychleji účinkují jedy v podobě plynů, např. sirovodík či oxid uhelnatý, nejpomaleji naopak jedy v pevném skupenství.
Jedy se dělí podle účinku na krevní jedy zasahující krev, mitotické jedy ovlivňující buněčné dělení a jedy nervové, které ovlivňují nervové impulsy.
Některé látky působí na nervový systém, jiné oběhový systém a srdce, další zase jiné orgány jako ledviny či kůži.
Jedy mohou dráždit, například atropin, jiné zase uklidňovat, jako třeba morfium.
