

Novinář Josef Klíma se už desetiletí zabývá kriminálními živly ve společnosti. Má také jasnou teorii na to, proč jsou zločinci hlavně muži.
Zejména divoká devadesátá léta byla v Česku rájem mafiánských bossů, kterým se snažil dostat na kobylku novinář a spisovatel Josef Klíma. „Jonák byl extrém, Mrázek třeba ne. Ten chtěl později vypadat jako ctihodný podnikatel. Pitr a podobní lidé také, ti by se urazili, kdybys jim řekla, že jsou mafiáni. Jonák byl poslední, kdo chtěl vypadat jako mafián, protože mu to dodávalo respekt, sílu. Zlaté prsteny, všechno,“ prohlásil Klíma v pořadu Na Kafeečko.
To, že jmenoval samé muže, má podle něj jasný důvod. „Je to jednak o síle, a také o tom, že chlap se mafiánství věnuje na sto procent. Kdežto žena má také děti, rodinu, řeší spoustu věcí – máma je nemocná, stará, děti jsou v pubertě, třetí dítě na cestě,“ říká Klíma s tím, že ženy se ale uměly ve zločineckém prostředí prosadit jinak. Využívaly především sílu informací, se kterými dokázaly zdatně pracovat.
„Tenkrát to byly všechno jen manželky a byl to dobrý zdroj reportáží, protože když se s nimi začaly rozvádět, tak volaly a chtěly se sejít. „Všechno na něj vím, všechno na něj řeknu, i na kameru, protože on mě připravil o barák v Průhonicích.“
V redakci jsem řekl, že máme unikátní věc, manželka se rozhodla grázla napráskat. Tak jsem jí zavolal, že jedeme natáčet. „Nezlobte se, pane Klíma, já když jsem mu řekla, že jsem byla za vámi, tak on mi ten barák nechal.“ Takže ona mě instrumentalizovala proti svému muži. A tohle byly ty mafiánky – mafiánky byly manželky,“ dodal pobaveně novinář.