Muži v naději, Nestyda, Křídla Vánoc, Anděl Páně 2. To je jen pár z mnoha filmů, ve kterých se objevila herečka Vica Kerekes. Ta říká, že každá herečka potřebuje jednou za život vyzývavou roli, díky které se dostane do povědomí.
Herečka Vica Kerekes se v Česku proslavila snímkem Nestyda a Muži v naději. Původně se hlásila na policejní akademii, kde ji nevzali, a tak vystudovala herectví, které vnímá jako poslání. Nevadí jí, že je většinou zaškatulkovaná jako „ta pihatá sexy zrzka“. 28. března slaví pětačtyřicáté narozeniny a tvrdí, že jí v seberozvoji pomohl vlastní rozvod.
Věděli jste, že je slovensko-maďarská herečka vášnivá čtenářka a nerada chodí na večírky? Na střípky z jejího života se podívejte do naší galerie.
Éva "Vica" Kerekes se narodila na Slovensku maďarské matce a otci s napůl maďarskými a napůl slovenskými kořeny. Aby si ji maďarské publikum nepletlo se stejnojmennou známou herečkou, přijala umělecké jméno Vica (zkratka z Évica). K divadlu ji přivedla maminka, která je učitelka a ochotnická režisérka.
„Často jsem si říkala, že zanechám herectví a vyberu si jinou cestu. Třeba psychologii. A pak si říkám, že mi tohle povolání bylo přidělené jako poselství. Proč bych jinak měla patřičné schopnosti? Maminka mě jednou postavila na jeviště, protože jsem se tam motala, a mně to udělalo dobře. Nikdo mi neřekl, jak se mám chovat, když hraju. Prostě to vím,“ řekla v rozhovoru herečka.
Éva "Vica" Kerekes se narodila na Slovensku maďarské matce a otci s napůl maďarskými a napůl slovenskými kořeny. Aby si ji maďarské publikum nepletlo se stejnojmennou známou herečkou, přijala umělecké jméno Vica (zkratka z Évica). K divadlu ji přivedla maminka, která je učitelka a ochotnická režisérka.
„Často jsem si říkala, že zanechám herectví a vyberu si jinou cestu. Třeba psychologii. A pak si říkám, že mi tohle povolání bylo přidělené jako poselství. Proč bych jinak měla patřičné schopnosti? Maminka mě jednou postavila na jeviště, protože jsem se tam motala, a mně to udělalo dobře. Nikdo mi neřekl, jak se mám chovat, když hraju. Prostě to vím,“ řekla v rozhovoru herečka.
V Česku se proslavila komedií Nestyda v roli milenky Jiřího Macháčka v Hřebejkově adaptaci bestselleru Michala Viewegha Povídky o manželství a sexu. Herečka řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že jí nevadí, že ji má většina českých diváků zaškatulkovanou jako "tu pihatou a prsatou zrzku".
"V Česku jsem si zahrála i v pohádkách nebo dramatu Křídla Vánoc, a to byly úplně odlišné postavy, než které jsem ztvárnila v Mužích v naději a Nestydovi. Ale dnešní doba je už zkrátka taková, erotika je všude a lidem zůstane v paměti spíš to, že člověk někde odhalí tělo a ukáže něco sexy," řekla.
Ve snímku Muži v naději Jiřího Vejdělka si zahrála sexy krásku Šarlotu opět po boku Jiřího Macháčka a Bolka Polívky. Říká, že každá herečka potřebuje alespoň jednu takovouto roli, díky které se dostane do povědomí lidí a jež jí pomůže udělat jméno.
"Každá herečka, která tvrdí opak, lže. Když o nějaké herečce tvrdí spousta lidí, že je ženská, tak se musí radovat. Herci v sobě musí mít muže a herečky naopak tu ženu."
Odlišnou roli ztvárnila v dramatu 7 dní hříchu po boku Ondřeje Vetchého. Tuto roli si užívala, protože měla příležitost sáhnout si na hranici svých možností a sil. Má ráda role, ve kterých může pracovat nejen duševně, ale zapojit také fyzično.
„Musela jsem v lese běhat bosá celé dny. Točili jsme v lágru, venku v chladu a v horách a v blátě, což bylo dost náročné, když jsem na sobě musela mít jen lehké šaty,“ řekla pro Českou televizi.
Například pro roli v televizním filmu Křídla Vánoc se musela dvaačtyřicetiletá herečka naučit jezdit na koni.
„Já jsem už dlouho toužila jezdit na koni, takže jsem měla velkou radost, když jsem s touhle rolí dostala i tuto možnost. V tom je herectví nádherné, že vám plní sny a přinese do života něco, na co bych jinak neměla ani možnosti, ani čas,“ řekla herečka pro Českou televizi.
Byla provdaná za uměleckého fotografa Csabu Vigha, se kterým žila v Budapešti, ale manželství skončilo rozvodem. Nepříjemný konec svazku jí pomohl v duchovním a osobním rozvoji, kdy si uvědomila, že si musí budovat především vztah sama k sobě.
"Milovala jsem svého partnera a myslela si, že jako dva můžeme být silní. Jenomže to je omyl. Od narození jsme každý sám. A každého, koho dostaneme, si jen půjčíme. Nikdo není náš. Ani maminka, ani miminko, ani partner. Došlo mi, že to já musím být nejlepší kamarád sama sobě," řekla v rozhovoru.
S dalším partnerem, bývalým českým tatérem a umělcem Lukášem Musilem alias Musou, žila Vica v Budapešti. Jejich vztah tehdy popsala herečka, která říká, že nejlépe umí ukázat, kdo je, když mluví maďarsky, takto: „Občas máme problém, když Lukáš nepochopí, co mám na mysli. Hodně filozofujeme, a já mluvím strašně ostře, protože nedokážu vyjádřit ty správné jemnosti. Něco vypálím, co tak nemyslím, on mi to vrátí a je konflikt.“
Herečka v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že i když jsou čeští muži velmi sympatičtí a přirození, s ženami to příliš neumí. Maďaři prý vědí lépe, jak ženu krásně obalamutit a získat.
"My jako ženy potřebujeme cítit, že jsme ty nej na světě. I když to není pravda! Potřebujeme slyšet 'ty jsi tak úžasná 'a 'dnes vypadáš báječně', a když to někdo poví, tak jsem ochotná dát všechno. Na tom by Češi mohli trochu zapracovat, abychom se cítily jako královny."
V Budapešti hraje herečka v divadle a objevila se také v několika maďarských filmech. Ještě před pandemií v rozhovoru řekla, že každý den chodila pravidelně do vinotéky.
"To je moje oblíbené místo, kam chodím každý den. Jmenuje se Palack a dávám si tam kávičku a vínko a mám tam různá rande."
Ve volném čase je ráda ve svém soukromí a v klidu, aby načerpala novou energii. Ráda sportuje a v centru pozornosti je ráda, pouze když pracuje.
"Abych byla upřímná, nemám tolik ráda premiéry a různé promenády. Vůbec třeba nechodím na večírky. Nejradši jsem v klidu večer doma a čtu si," řekla.
Co se týká literatury a knih, na poličce jí podle jejích slov nesmí chybět Osho a nejrůznější americké a asijské knihy od duchovních guru.
"Velmi mě baví psychologie a to, a jak funguje naše duše. Ve svém příštím životě bych si chtěla jen povídat s lidmi a vymyslet s nimi řešení, které by vylepšilo život nás všech."
Kromě sportu a čtení jí dělá radost dobré jídlo a to, když si může popovídat s lidmi, kteří se navzájem poslouchají.
"Mívám totiž problém, že se často s někým bavím, ale ten člověk je duchem úplně jinde. Když pak potkám lidi, před kterými můžu být sama sebou a jsme schopni se spolu bavit hodiny a hodiny, zažívám opravdové pocity štěstí," řekla v rozhovoru.
