reklama

Za herečku se nikdy nepovažovala, přesto díky filmům dobyla svět. Cardinalové je 83

Italská filmová herečka s iniciály CC patřila mezi jeden z nejznámějších sexsymbolů uplynulého století. Původem Sicilanka nikdy nestudovala herectví, ani se za herečku nepovažovala, přesto patří mezi známé italské umělkyně. Smyslné charisma ji vyneslo řadu slavných rolí, včetně snímku Tenkrát na Západě. Ve středu oslaví již 83. narozeniny.

Claudia Cardinalová Prohlédnout grafiku
Claudia Cardinalová | Foto: Profimedia.cz

Claudia Cardinalová se narodila v roce 1938 v Tunisku do rodiny železničního dělníka. Její rodiče měli sicilské a francouzské předky, díky čemuž odmalička uměla tři jazyky - francouzštinu, tuniskou arabštinu a sicilský dialekt v italštině. Původně se přitom chtěla stát učitelkou, ale život ji nakonec zavál do světa filmu.

V 19 letech vyhrála nepřehlédnutelná Claudia Joséphine Rose titul nejkrásnější italské dívky v Tunisku, hlavní cenou byl tehdy výlet na mezinárodní filmový festival v Benátkách. A právě zde ji objevil filmový producent Franco Cristaldi.

Ten ji sice prosadil ve světě filmu, ale zároveň ji desítky let držel ve zlaté kleci. Dokonce se s ní v USA oženil, sňatek však nikdy nebyl uznán. Rozešli se teprve v roce 1975. 

U filmu debutovala snímkem Les Anneaux d'or a ve francouzsko-tuniské pohádce Goha (1958). Ve stejném roce si poprvé zahrála po boku velkých hvězd, jako byl Vittorio Gassman a Marcello Mastroianni, ve filmu Zmýlená neplatí. S Mastroiannim se pak během své kariéry setkala ještě několikrát, například ve filmech Krásný Antonio (1960) či ve filmu Federica Felliniho Osm a půl.

Claudia Cardinalová však dokázala prorazit nejen v Itálii či Francii, ale také ve Velké Británii a USA, a to díky komedii Růžový panter (1964), ve které se představila jako indická princezna Dala.

Asi největším hitem v kariéře Claudie Cardinalové ale zůstává western Tenkrát na Západě z roku 1968. V něm ztvárnila Jill McBainovou, bývalou prostitutku a vdovu po farmáři, která se u ní rozhodne postavit železniční stanici. 

V 90. letech však počet jejích rolí klesl a věnovala se více sociálním aktivitám. Stala se z ní bojovnice za práva žen a  od roku 2000 je velvyslankyní UNESCO pro ochranu práv žen. V roce 2011 byla časopisem Los Angeles Times jmenována mezi 50 nejkrásnějšími filmovými herečkami všech dob. Momentálně žije v Paříži. Připomeňte si její život na fotografiích. 

reklama
reklama