Navenek působila klidně a vyrovnaně, v soukromí však bojovala s hlubokými propady nálad i výbuchy agrese. „Dlouho jsem to vůbec nevěděla. Přestala jsem mít dobrou náladu, byla jsem plačící, popudlivá a agresivní,“ uvedla. K náročné situaci přispívala i osamělost – její manžel byl pracovně vytížený a často mimo domov. „Šel z jedné role do druhé,“ doplnila Trojanová.
K obratu došlo ve chvíli, kdy ji sestra přiměla vyhledat odbornou pomoc. Teprve tehdy si naplno uvědomila závažnost svých potíží. „Měla jsem pocit, že mám hlavu úplně odpojenou od těla, jako bych se na sebe dívala z výšky. Bolela mě krev, cítila jsem, jak mi proudí tělem. Bolel mě celý svět,“ popsala své psychické i fyzické trápení. Po dvaceti letech společného života se rozhodla pro rozvod, který – byť bolestný – vnímá jako vysvobození. „Rozvod mě zachránil. Konečně jsem se mohla zastavit a začít se starat o sebe. Dlouho jsem to neuměla,“ přiznala.
