1 Mýdlařka z Correggia



Leonarda Cianciulli, známá jako „Mýdlařka z Correggia“ (italsky La Saponificatrice di Correggio), je jednou z nejděsivějších postav italské kriminalistiky 20. století. Její příběh je směsicí tragédie, pověr, mateřské posedlosti a brutálních činů, které šokovaly celou Itálii.

Leonarda Cianciulli, známá jako „Mýdlařka z Correggia“, se zapsala do dějin jako jedna z nejděsivějších sériových vražedkyň Itálie. V domnění, že lidské oběti ochrání jejího syna, zabila tři ženy a jejich těla proměnila v mýdlo a sušenky. Za své činy byla v roce 1946 odsouzena a zemřela ve vězení. Její příběh zůstává mrazivým svědectvím o tom, kam až může vést mateřská posedlost a víra v pověry.

Leonarda Cianciulli, známá jako „Mýdlařka z Correggia“, se zapsala do dějin jako jedna z nejděsivějších sériových vražedkyň Itálie. V domnění, že lidské oběti ochrání jejího syna, zabila tři ženy a jejich těla proměnila v mýdlo a sušenky. Za své činy byla v roce 1946 odsouzena a zemřela ve vězení. Její příběh zůstává mrazivým svědectvím o tom, kam až může vést mateřská posedlost a víra v pověry.

Leonarda se narodila 14. dubna 1894 v Montelle v jižní Itálii. Její dětství bylo poznamenáno nešťastným vztahem s matkou a několika pokusy o sebevraždu. V roce 1917 se provdala za Raffaela Pansardiho, což její matka neschvalovala. Leonarda věřila, že na ni matka uvalila kletbu, která ovlivnila její život.

Během manželství otěhotněla sedmnáctkrát, ale pouze čtyři děti přežily do dospělosti. Ztráta třinácti dětí (tři potraty a deset úmrtí v dětství) ji hluboce zasáhla a vedla k posedlosti ochranou přeživších dětí. Její obavy byly posíleny věštbou, kterou obdržela od cikánky: „V pravé ruce vidím vězení, v levé kriminální ústav.“

V roce 1939 se dozvěděla, že její nejstarší syn Giuseppe má být odveden do armády. Věříc, že lidské oběti mohou ochránit jejího syna, rozhodla se k vraždám.
První obětí byla Faustina Setti, starší svobodná žena hledající manžela. Leonarda jí slíbila vhodného muže v Pola a požádala ji, aby nikomu nic neříkala. Také ji přiměla napsat dopisy, které měly být odeslány po jejím odjezdu. Když Setti přišla na rozloučenou, Leonarda ji omámila vínem, zabila sekerou a tělo rozčtvrtila. Části těla rozpustila v hrnci se sodou a z krve připravila sušenky, které podávala návštěvám a svému synovi.
Druhou obětí byla Francesca Soavi, která hledala práci. Leonarda jí slíbila místo na internátní škole v Piacenze. Stejně jako u první oběti ji přiměla napsat dopisy, omámila vínem a zabila sekerou. Tělo zpracovala stejným způsobem a získala od ní 3 000 lir.

Třetí obětí byla Virginia Cacioppo, bývalá operní pěvkyně. Leonarda jí slíbila práci u divadelního impresária ve Florencii. Po omámení a zabití tělo rozpustila a vyrobila z něj mýdlo, které rozdávala sousedům. Získala od ní 50 000 lir, šperky a cenné papíry.
Zmizení Virginii Cacioppo vyvolalo podezření její švagrové, která kontaktovala policii. Leonarda byla zatčena a přiznala se k vraždám, aby ochránila svého syna před podezřením. V roce 1946 byla odsouzena na 30 let vězení a 3 roky v kriminálním ústavu. Zemřela 15. října 1970 na mozkovou mrtvici v ústavu v Pozzuoli.
Leonarda Cianciulli zůstává jednou z nejznámějších italských sériových vražedkyň. Její příběh inspiroval knihy, filmy a divadelní hry. Některé předměty spojené s jejími zločiny, včetně hrnce, ve kterém rozpouštěla těla, jsou vystaveny v Kriminologickém muzeu v Římě.
Případ Leonardy Cianciulli je mrazivým příkladem toho, jak hluboká osobní tragédie a pověry mohou vést k hrůzným činům.
Leonarda Cianciulli, známá jako „Mýdlařka z Correggia“, se zapsala do dějin jako jedna z nejděsivějších sériových vražedkyň Itálie. V domnění, že lidské oběti ochrání jejího syna, zabila tři ženy a jejich těla proměnila v mýdlo a sušenky. Za své činy byla v roce 1946 odsouzena a zemřela ve vězení. Její příběh zůstává mrazivým svědectvím o tom, kam až může vést mateřská posedlost a víra v pověry.











