Matematická hádanka: Jen opravdový znalec spočítá příklad 8 × 1 − 4 + 2 bez zaváhání

Matematika patří k předmětům, které dokážou žáky i dospělé rozdělit na dva tábory. Jedni ji berou jako logickou výzvu, druzí se při pohledu na čísla okamžitě orosí. Není divu – matematika se nedá jednoduše „nabiflovat“ nazpaměť. Aby člověk postupoval dál, musí pochopit principy, souvislosti i pravidla, podle kterých příklady fungují.

V hlavní roli: matematická úzkost

Matematická úzkost se objevuje ve chvíli, kdy člověk při práci s čísly, příklady nebo testy zažívá výrazné napětí, strach či blok. Nemusí přitom jít jen o děti ve škole. Nepříjemný pocit z matematiky si mnoho lidí nese až do dospělosti.

„Úzkostné poruchy patří mezi nejrozšířenější problémy duševního zdraví na celém světě. Ve vzdělávacím prostředí mohou jednotlivci trpět specifickými formami úzkosti z testů a výkonu, které souvisejí s oblastí znalostí. Nejvýraznější z nich je bezpochyby úzkost z matematiky. Úzkost z matematiky je rozšířeným problémem pro všechny věkové kategorie po celém světě," uvádí studie Dovepress.

Na vzniku podobného bloku se nemusí podílet jen samotná náročnost učiva. Velkou roli mohou sehrát i rodiče nebo učitelé. Pokud dítě opakovaně slyší, že mu matematika nejde, že je pomalé nebo že „tohle už dávno mělo umět“, může se z běžného předmětu stát zdroj dlouhodobého stresu.

„Úzkost z matematiky interaguje s proměnnými, jako je sebedůvěra nebo motivace, které mohou úzkost z matematiky zesílit nebo ji působit proti ní. Důsledky matematické úzkosti se netýkají pouze výkonu v matematických situacích, ale mohou mít i dlouhodobé účinky, které zahrnují efektivní učení, stejně jako výběr kurzů a dokonce i povolání," uvedla výše zmíněná studie.

Jinými slovy, nejde jen o špatnou známku z písemky. Strach z matematiky může ovlivnit i to, jaké předměty si člověk později vybere, jakému studiu se vyhne nebo jaké profesní možnosti si sám předem uzavře.

Jak s matematickou úzkostí pracovat

Prvním krokem je přiznat si, že nejde o lenost ani hloupost. Pokud má člověk z matematiky stres, potřebuje hlavně bezpečné prostředí, trpělivost a vysvětlení, které mu dává smysl. U dětí je důležitý přístup rodičů i učitelů – méně nátlaku, více podpory a pochopení, že každý potřebuje jiné tempo.

Pomoci může také postupné procvičování jednodušších příkladů, návrat k základům a vysvětlování krok za krokem. Často totiž nejde o to, že by někdo matematiku „neuměl“, ale že mu v určité fázi unikl jeden důležitý princip, na kterém pak stojí všechno další.

Pojďme se na řešení příkladu podívat společně. Násobení má vždy přednost, a to bez ohledu na to, kde v příkladu by se nacházelo. Nejprve tedy vynásobte 8 x 1= 8. Výsledek násobení dosaďte do příkladu. Ten se zjednoduší následovně: 8 – 4 + 2. Dále postupujte ve směru zleva doprava. Odečtěte 8 – 4 = 4 a poté sečtěte 4 +2= 6. Výsledným a správným řešením našeho příkladu je číslo 6.

VIDEO: Zrušil poznámky i tresty. Učitel má vychovávat, děti jen vedu, cukr a bič nefunguje

Zdroj: PMC, Stanford Medicine News Center