The Donation of Constantine – a medieval forgery https://t.co/slwFaK32UJ pic.twitter.com/oaFlLmcdiV
— Tony McMahon (@tonymcmahon_TV) September 19, 2017
Sdílejte, než to smažou! Žena porodila 17 králíků a další hoaxy starší než internet
Konstantinovo darování (8.-15. století)
Dokument vznikl pravděpodobně v 8. století v područí římské církve. Falzifikát se tvářil jako oficiální listina ze 4. století, ve které římský císař Konstantin I. Veliký údajně předal papeži Silvestru I. a jeho nástupcům vládu nad Římem a západní částí římské říše. Listina obsahovala působivý příběh o tom, jak papež Silvestr I. zázračně vyléčil císaře Konstantina z malomocenství pomocí křtu. Z vděčnosti za uzdravení měl císař darovat církvi rozsáhlá práva a majetky. První pochybnosti o pravosti dokumentu se objevily už v 10. století, ale definitivní důkaz o jeho nepravosti přinesl až v letech 1439-1440 italský humanista Lorenzo Valla. Ten pomocí filologické analýzy dokázal, že jazyk použitý v dokumentu neodpovídá latině 4. století.
Králičí žena z Godalmingu (1726)
Just a random tweet to let you know that in 1726 in England there was a woman called Mary Toft who tricked doctors into believing that she had given birth to rabbits. pic.twitter.com/qqWMjFj6Cv
— Marina Amaral (@marinamaral2) September 17, 2021
Mary Toftová byla pětadvacetiletá negramotná služebná z anglického města Godalming, která v září 1726 způsobila senzaci tvrzením, že porodila několik králíků. Nejdříve údajně za přítomnosti místní porodní báby „porodila“ různé části zvířecích těl. Zpráva o těchto neobvyklých událostech se dostala až ke králi Jiřímu I., který vyslal své osobní lékaře k prošetření případu. Podvod odhalili poté, co Mary převezli k důkladnějšímu pozorování do Londýna. Při pokusu propašovat králíka do jejího pokoje se totiž podařilo načapat místního poslíčka. Pod hrozbou chirurgického zákroku Mary nakonec přiznala, že si části mrtvých zvířat sama vkládala do těla. Celkem předstírala porod 17 králíků.
Mechanický Turek (1770)
Německý vynálezce Wolfgang von Kempelen představil v roce 1770 u vídeňského dvora pozoruhodný stroj – mechanického Turka, který údajně dokázal samostatně hrát šachy. Šlo o důmyslně zkonstruovanou dřevěnou figurínu v orientálním oděvu sedící u velkého dřevěného kabinetu s šachovnicí. Kempelen při předvádění vždy nejprve otevřel dvířka kabinetu, aby diváci mohli vidět složitý mechanismus uvnitř. Po zavření dvířek a natažení stroje klíčkem začal Turek hrát šachy proti lidským protivníkům.
K úžasu publika dokázal nejen pohybovat figurkami, ale také rozpoznávat neplatné tahy a většinu partií vyhrával. Během své 84leté existence porazil Turek mnoho významných osobností včetně Napoleona Bonaparta a Benjamina Franklina. Ve skutečnosti šlo o důmyslný podvod. Uvnitř kabinetu se skrýval skutečný šachový mistr, který pomocí mechanismu ovládal pohyby figuríny. Mezi tajnými operátory byli například Johann Allgaier, William Lewis či Jacques Mouret.
Reklama
Velký měsíční podvod (1835)
Classic Fake News. The “Great Moon Hoax” of 1835 claimed that there was an alien civilization on the moon. This image was actually printed in the newspaper at the time. Edgar Allan Poe was annoyed because his own moon hoax, 2 months before, had failed to achieve circulation. pic.twitter.com/fRCanfPhVt
— Ewan Morrison (@MrEwanMorrison) May 25, 2020
Vše začalo 25. srpna 1835, kdy newyorský The Sun publikoval první ze série šesti článků o údajných senzačních objevech na Měsíci. Články vycházely s podpisem významného britského astronoma sira Johna Herschela, který v té době skutečně prováděl astronomická pozorování v Jižní Africe. Podle článků měl Herschel pomocí revolučního teleskopu objevit na Měsíci bujnou vegetaci, křišťálově čistá jezera a především různé formy života. Mezi popisovanými tvory byli miniaturní bizoni, jednorožci a především okřídlení humanoidní tvorové nazvaní člověk-netopýr, kteří údajně stavěli na Měsíci chrámy.
Autorem mystifikace byl novinář Richard Adams Locke. Jeho motivací bylo pravděpodobně zvýšit prodej novin, což se mu skutečně podařilo. Zároveň chtěl satiricky poukázat na mísení náboženských představ a vědy. Samotný Herschel zpočátku bral celou záležitost s humorem, poznamenal dokonce, že jeho skutečné objevy nikdy nemohou být tak vzrušující. Později ho však začaly obtěžovat neustálé dotazy na údajné měsíční objevy, které dostával v různých světových jazycích.
Cardiffský obr (1869)
Photo of the “Cardiff Giant” shortly after being exhumed on a farm in Onondaga County, New York, on the morning of 16th October 1869. Appearing to be a ten-foot-tall petrified man, it was perhaps the greatest hoax in American natural history... https://t.co/x6HayszH6v pic.twitter.com/An6JS0eczA
— The Public Domain Review (@PublicDomainRev) October 2, 2024
V roce 1869 objevili na farmě ve městě Cardiff ve státě New York obřího zkamenělého muže. Místní farmář William „Stub“ Newell tvrdil, že socha je starověký pozůstatek, což vyvolalo senzaci a přitáhlo tisíce návštěvníků ochotných zaplatit za pohled na údajnou fosilii. Ve skutečnosti šlo o důmyslný podvod: obří sochu vytesal George Hull, skeptik vůči biblickým příběhům o obrech, aby zesměšnil doslovnou víru v tyto legendy. Hull použil blok sádrovce, nechal ho uměle zestárnout a pohřbil ho na Newellově farmě. Podvod se podařilo odhalit krátce po vykopání, přesto zůstává Cardiffský obr jedním z nejznámějších příkladů úspěšné mystifikace, která využila lidské touhy po senzačních objevech.
Mosazná deska Francise Drakea (1936)
Mosazná deska Francise Drakea byla falešný artefakt, který měl údajně dokazovat, že anglický mořeplavec Francis Drake zanechal v roce 1579 na kalifornském pobřeží desku s nápisem potvrzujícím britské nároky na oblast. K jejímu nalezení došlo v roce 1936. Už brzy poté však archeologové prohlásili desku za podvrh vytvořený skupinou amatérských historiků a recesistů. Podvod se stal zářným příkladem skutečnosti, jak snadno může být touha po potvrzení historických příběhů zneužita k šíření nepravdivých informací.
Mosazná deska Francise Drakea (1936)
Mosazná deska Francise Drakea byla falešný artefakt, který měl údajně dokazovat, že anglický mořeplavec Francis Drake zanechal v roce 1579 na kalifornském pobřeží desku s nápisem potvrzujícím britské nároky na oblast. K jejímu nalezení došlo v roce 1936. Už brzy poté však archeologové prohlásili desku za podvrh vytvořený skupinou amatérských historiků a recesistů. Podvod se stal zářným příkladem skutečnosti, jak snadno může být touha po potvrzení historických příběhů zneužita k šíření nepravdivých informací.
Reklama
Spaghetti ze stromů (1957)
1 April 1957. BBC TV broadcasted the April Fool “Spaghetti Tree Hoax” on Panorama, which was convincingly presented by Richard Dimbleby, who claimed spaghetti grew on trees. In the days before cheap air travel, many TV viewers believed this was true. pic.twitter.com/SBg6wxsZ18
— Prof. Frank McDonough (@FXMC1957) April 1, 2023
Spaghetti ze stromů byl slavný aprílový žert, který v roce 1957 odvysílala britská stanice BBC v pořadu Panorama. Reportáž ukazovala švýcarské farmáře sklízející špagety ze stromů, což mělo naznačovat, že špagety rostou jako ovoce. Přestože šlo o očividný vtip, mnoho diváků jej považovalo za skutečný, a někteří dokonce kontaktovali BBC s dotazy, jak si mohou takový strom pořídit. Tento žert se stal jedním z nejznámějších mediálních hoaxů a dodnes připomíná, jak snadno mohou lidé přijmout absurdní tvrzení, pokud je prezentují důvěryhodná média.
Tvář na Marsu (70. léta)
Em 1976,a foto tirada pela Viking 1 da superfície de Marte revelou uma possível evidência de civilização:uma construção semelhante a um rosto!
— Ana Carolina Posses (@astroposses) June 2, 2020
+, esse é apenas um ex. de pareidolia: fenômeno psicológico de identificação de padrões familiares em objetos inanimados.#AstroMiniBR pic.twitter.com/OQm6SVeaMz
Tvář na Marsu je známý optický klam, který vznikl v 70. letech, když sonda Viking 1 NASA pořídila fotografie povrchu Marsu. Na jedné z nich zachytila útvar připomínající lidský obličej, což vyvolalo spekulace o mimozemských civilizacích. Vědci jev vysvětlili jako hru světla a stínů na přirozené geologické formaci, což potvrdily i detailnější snímky z pozdějších misí. Přesto se „Tvář na Marsu“ stala ikonou konspiračních teorií a ukázala, jak snadno může lidská představivost přetvářet běžné přírodní úkazy v senzace.
Kruhy v obilí (70. léta až 90. léta)
Kruhy v obilí se staly fenoménem zejména od 70. let 20. století. Zatímco někteří věřili, že jde o dílo mimozemšťanů nebo neznámých přírodních sil, většina těchto útvarů byla důmyslné lidské dílo. Dva Britové, Doug Bower a Dave Chorley, se v 90. letech přihlásili k tomu, že mnoho kruhů vytvořili sami pomocí jednoduchých nástrojů – prostě proto, aby pobavili veřejnost.
Reklama
Velká stávka Microsoftu a církve (1994)
Velká stávka Microsoftu a církve byl hoax, který se objevil v roce 1994 jako falešná tisková zpráva, tvrdící, že společnost Microsoft zakoupila římskokatolickou církev. Zpráva uváděla, že církev bude „upgradována“ na „Microsoft Church 1.0“ a že věřící si budou moci stáhnout svaté texty online. Tento satirický hoax se rychle šířil prostřednictvím e-mailu. Přestože byla zpráva absurdní, mnozí lidé ji považovali za pravdivou.
Hitlerovy deníky (1983)
Hitlerovy deníky byly podvrh, který v roce 1983 otřásl světem médií. Německý časopis Stern oznámil, že získal osobní deníky Adolfa Hitlera, údajně nalezené v troskách letadla z druhé světové války. Tato „historická senzace“ přitáhla obrovskou pozornost – dokud odborníci nezjistili, že jde o falzifikát vytvořený padělatelem Konradem Kujauem. Ten využil poptávky po nacistických relikviích a prodal deníky za miliony marek. Odhalení podvodu způsobilo skandál a podnítilo debatu o důležitosti ověřování pravosti zdrojů, zejména pak u citlivých historických dokumentů.
Bill Gates rozdává peníze (1997)
Bill Gates rozdává peníze byl hoax, který se začal šířit v roce 1997 prostřednictvím e-mailů. Zpráva tvrdila, že Bill Gates a Microsoft testují nový sledovací systém, a jako odměnu za přeposílání e-mailu dostane každý účastník peníze. Podvod využíval důvěřivosti lidí a jejich touhy po snadném výdělku. Navzdory své absurditě se hoax stal masivně populárním a v různých obměnách přetrvává dodnes, často přizpůsobený aktuálním technologiím.
Reklama
Záhada Blair Witch (1999)
Záhada Blair Witch byla fiktivní legenda, která se stala základem úspěšného stejnojmenného hororového filmu z roku 1999. Tvůrci filmu vytvořili falešné dokumenty, webové stránky a rozhovory, které prezentovaly příběh o zmizení tří filmařů v lesích poblíž Burkitsville v Marylandu jako skutečný. Díky tomu mnozí diváci věřili, že je film složený ze skutečných nalezených záběrů. Průkopnický přístup k virálnímu marketingu nejenže pomohl filmu dosáhnout masivního úspěchu, ale také ukázal, jak lze pomocí dobře promyšlené mystifikace vytvořit pocit autenticity a zvýšit zájem o dílo
Jak nabíjet iPod pomocí cibule (2007)
Video ukazující nabíjení iPodu pomocí cibule se stalo virálním hitem. Mnoho lidí se pokusilo trik napodobit, ale MythBusters ho rychle vyvrátili jako podvod. Video získalo přes sedm milionů zhlédnutí a předvádělo jednoduchý postup: stačilo údajně provrtat díry do bílé cibule, namočit ji do nápoje obsahujícího elektrolyty, a poté do ní zapojit USB kabel od iPodu. Mnoho důvěřivých diváků experiment vyzkoušelo, ale samozřejmě bez úspěchu.
Facebook bude zpoplatněn (2011)
V roce 2011 se na Facebooku začala masivně šířit řetězová zpráva varující uživatele, že sociální síť začne za její používání vybírat poplatky za používání služby. Podle falešné zprávy měl Facebook začít účtovat poplatky kvůli změnám v designu profilů. Facebook musel na fámy oficiálně reagovat prohlášením, ve kterém uvedl: „Facebook je zdarma a vždy bude.“ Je důležité zmínit, že tento typ hoaxu se objevoval opakovaně – první verze se začaly šířit již v roce 2011 a různé varianty se objevovaly i v následujících letech.
Reklama
Plešatý za Biebera (2012)
In 2012, The 'BaldForBieber' campaign falsely convinced the public that Justin Bieber got Leukemia and went bald.
— Nostalgia (@nostalgiaa) June 23, 2024
This led to fans all around the world shaving their heads to 'support' Justin. pic.twitter.com/ChceN4lDoD
Photoshopovaný obrázek naznačil, že Justin Bieber má rakovinu a jeho fanoušci by si měli oholit hlavu na podporu. Hashtag #baldforbieber – v překladu ‚Plešatý za Biebera‘ – se rychle rozšířil spolu s fotografiemi oholených fanoušků. Přestože většina fanoušků hoaxu neuvěřila, někteří se skutečně nechali oklamat. Na internetu se objevily fotografie údajných fanoušků s oholenou hlavou, a dokonce jedna americká rozhlasová stanice natočila video, kde si ženy holily hlavy přímo ve studiu. Situace došla tak daleko, že Bieberův osobní bodyguard Kenny Hamilton musel na Twitteru oficiálně popřít, že by zpěvák trpěl rakovinou.
Chemtrails nad Českem (2010-současnost)
Teorie o chemtrails se v České republice výrazně rozšířila především po roce 2000 s nástupem internetu. Zastánci této konspirační teorie tvrdí, že bílé stopy na obloze za letadly nejsou běžné kondenzační stopy, ale obsahují nebezpečné chemikálie.
V roce 2016 provedla řada předních atmosférických chemiků a geochemiků rozsáhlý mezinárodní výzkum. Ten jednoznačně potvrdil, že chemtrails jsou nesmysl a veškeré stopy na obloze lze vysvětlit běžnými fyzikálními jevy. Kondenzační stopy vznikají přirozeně, když se horké zplodiny z leteckých motorů smísí s velmi chladným vzduchem ve vysokých výškách.
Dítě unesené v IKEA (2012)
Jádrem falešné zprávy byl příběh údajných rodičů, kteří se svou desetiletou dcerou navštívili obchodní dům IKEA. Během nakupování dcera ale najednou zmizela. Když ji později našli na toaletách, měla být ostříhaná a převlečená do jiného oblečení. Hoax měl vyvolat strach a paniku mezi rodiči malých dětí. Patří mezi tzv. varovné řetězové zprávy, které využívají přirozený strach rodičů – nebo dalších specifických skupin lidí – o své děti, zdraví, soukromí nebo třeba majetek.
Reklama
COVID-19 a čipy ve vakcínách (2020)
V roce 2020 se na sociálních sítích začala masivně šířit konspirační teorie tvrdící, že vakcíny proti COVID-19 obsahují mikročipy určené ke sledování populace. Celá dezinformace pravděpodobně vznikla na základě dezinterpretace výzkumu z MIT (Massachusetts Institute of Technology), který se zabýval vývojem speciálního neviditelného barviva pro očkovací průkazy v rozvojových zemích. Barvivo mělo být viditelné pouze pod speciálním světlem a sloužit čistě k evidenci očkování – nejednalo se tedy o žádné sledovací zařízení. Složení všech schválených vakcín proti COVID-19 je veřejně dostupné a žádné mikročipy neobsahuje.
