Příběh Fanny Kaplanové není jen historickou epizodou – je dramatickým svědectvím o tom, kam až může zajít víra v ideály a co se stane, když se revoluce obrátí proti vlastním lidem. Kdo byla žena, která málem změnila dějiny Ruska a nechtěla mlčet tváří v tvář zradě? Dozvíte se nejen o osudovém atentátu na Lenina, ale i o temném odkazu, který po sobě zanechala.
Atentát na Lenina ji stál život. Fanny Kaplanová skončila v plamenech
1 Když se revoluce obrátí proti vlastním lidem

2 Fanny Kaplanová

Fanny Efimovna Kaplanová (10. 2. 1890 – 3. 9. 1918), původně Feiga Haimovna Roytblatová či Rojtmanová, se narodila v chudé židovské rodině na území dnešní západní Ukrajiny. Již v patnácti letech se nechala strhnout vůní revoluce – zapojila se do anarchistických kruhů v kontextu revoluce roku 1905 a následně se přiklonila ke straně socialistických revolucionářů. Roku 1906 v Kyjevě připravovala atentát na carského generálního guvernéra Suchomlinova, bomba jí ale brzy vybuchla v rukou a ona byla zatčena.
2 Fanny Kaplanová

Fanny Efimovna Kaplanová (10. 2. 1890 – 3. 9. 1918), původně Feiga Haimovna Roytblatová či Rojtmanová, se narodila v chudé židovské rodině na území dnešní západní Ukrajiny. Již v patnácti letech se nechala strhnout vůní revoluce – zapojila se do anarchistických kruhů v kontextu revoluce roku 1905 a následně se přiklonila ke straně socialistických revolucionářů. Roku 1906 v Kyjevě připravovala atentát na carského generálního guvernéra Suchomlinova, bomba jí ale brzy vybuchla v rukou a ona byla zatčena.
3

Následovalo strastiplné jedenáctileté věznění v sibiřských pracovních táborech. Pobyty v Maltsevu a Akatuji jí vážně poškodily zdraví a částečně i zrak. Po únoru 1917 se vrátila, nadšená svobodou i politickým tlakem na vznik ustavujícího shromáždění.
4

Stala se však skeptičtější, když vedení bolševiků rozpustilo ustavující shromáždění v lednu 1918 – její bývalí spolustraníci z SRs byli postupně zakazováni. Kaplanová se stejně jako druzí radikálové zdevastovaného režimu cítila zrazená – Lenin pro ni představoval nejhlubší zradu revoluce.
5 Atentát

30. srpna 1918 se Lenin zúčastnil setkání ve výrobním závodě Michelson v Moskvě. Když odcházel ke svému autu, Kaplanová ho oslovila a vystřelila tři rány z pistole FN M1900. Jeden projektil prošel pláštěm, další zranil jeho levou paži, třetí zasáhl šíji a prorazil levou plíci těsně u pravé klíční kosti.
6

Leninovi lékaři konstatovali vážná zranění. Lékaři kulky vyoperovali, Leninovy zdravotní problémy ovšem neodezněly. Na jaře 1922 utrpěl první mrtvici a dočasně přestal mluvit, nemohl ani psát, ani počítat. Zdroje uvádějí, že chtěl dokonce spáchat sebevraždu kyanidem.
Další prameny uvádějí, že tyto rány byly jedním z katalyzátorů jeho budoucích mozkových příhod, jež ho paralyzovaly a následně společně s pohlavně přenosnou infekcí syfilis nakonec stály život v roce 1924.
7
Bezprostředně po atentátu přispěchali ke zraněnému Leninovi svědci a příslušníci oddílu, kteří Kaplanovou obklíčili. Zadržena byla v blízkosti automobilu. Podle závěrečné výpovědi přiznala: „Dnes jsem střílela na Lenina. Udělala jsem to sama… považuji ho za zrádce revoluce“.
8

Během výslechu se k jejímu činu přiklonilo několik kolegů z SRs, ale ona odmítla udávat další osoby. I proto dostala shromažďovací rychlý rozsudek a byla 2. září 1918 odsouzena k smrti. Popravena byla 3. září střelou do týla v Alexandrovském sadu pod velením velitele Malkova, jak to nařídil sovětský státník Yakov Sverdlov. Její tělo bylo poté spáleno, aby nezůstaly žádné ostatky.
9 Důsledky a kontroverze
Její čin se stal záminkou pro vyhlášení tzv. Rudého teroru – masových poprav politických oponentů. Za několik týdnu bylo obětmi okolo 800 členů SRs a dalších nezávislých politických politických skupin. Poprava Kaplanové tedy nejenže přispěla k prodloužení nejtvrdšího období bolševického násilí, ale i symbolicky demonstrovala, že rozklad vnitrorevoluční solidarity již nelze zastavit.
10
Někteří historici zpochybňují, zda Kaplanová atentát skutečně spáchala – uvádějí její slepotu, absenci výcviku se střelnými zbraněmi a rozporuplné zprávy o svědcích a počtu podezřelých. Přesto její vlastní přiznání a zatčení přímo po činu činí zpochybňování vnímání kontroverzním, ale doposud nevyvráceným.
11

Ačkoliv podle oficiálních pramenů Fanny Kaplanová nebyla právnickou profesionálkou ani strategickou myslitelkou, její čin odstartoval jednu z nejtemnějších kapitol sovětské historie. Fanny Kaplanová je dodnes symbolem osobnostního střetu mezi vírou v revoluční ideály a krutou realitou jejich realizace.





