Jen málo českých herců dokázalo pracovat s hlasem tak, že se stal doslova součástí kolektivní paměti. Dalimil Klapka patřil mezi ty, jejichž projev uměl být konejšivý i ironický, vřelý i přísný – často v jediné větě. Za touto samozřejmostí se ale skrýval život plný vnitřních zápasů, prudkých emocí a dlouhých tichých bojů, o nichž veřejnost dlouho netušila nic. Herec, jehož si diváci neodmyslitelně spojují s inspektorem Columbem nebo dědou Simpsonem, v sobě nesl bolest i zarputilost, ale také nečekanou citlivost. A když mu do cesty vstoupila těžká nemoc, postavil se jí se stejnou neústupností, s jakou po desetiletí stál na jevišti i za mikrofonem.
