Marta Gottwaldová byla žena s omezeným obzorem a minimálním vzděláním, která věrně stála po boku Klementa Gottwalda, muže, který nesl zodpovědnost za politický vývoj v Československu po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror.




Některé z nich svým mužům v jejich krutovládě pomáhaly, jiné "jen" těžily z výhod, které jim pozice nabízela, další zešílely nebo zmizely. Kdo byly a jsou ženy diktátorů?
Marta Gottwaldová byla žena s omezeným obzorem a minimálním vzděláním, která věrně stála po boku Klementa Gottwalda, muže, který nesl zodpovědnost za politický vývoj v Československu po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror.
Ve 20. letech minulého století Marta zapírala Gottwalda při výsleších, snášela početné policejní prohlídky a nosila na určená místa zprávy, které jí svěřil. Sama se ale nesnažila více se angažovat se v komunistickém hnutí. Dokonce se ani nikdy nestala členkou KSČ. Někteří Gottwaldovi kolegové mu to vyčítali, ale když Martu lépe poznali, souhlasili s tím, co Gottwald říkal: „Takhle je to snad i lepší.“
Prosté ženě se obrátil život vzhůru nohama ve chvíli, kdy se stal Gottwald prezidentem. Snažila se podobat své předchůdkyni Haně Benešové, která proslula noblesou, ale výsledkem byla spíš karikatura. Smrt svého muže v roce 1953 nesla těžce. Přežila ho jen o několik měsíců, a to i kvůli zanedbanému karcinomu dělohy.
O osudech dalších manželek i milenek diktátorů se více dozvíte v naší galerii.

Narodila se chudé vdově jako nechtěné a nemanželské dítě. Původně se jmenovala Marie, potom jí začali říkat Marta. V roce 1928 se provdala za Klementa Gottwalda a o dvacet let později se z ní stala manželka prezidenta. Bývalá služka a žena bez jakéhokoliv vzdělání se snažila napodobit chování a oblékání své předchůdkyně Hany Benešové, ale to se jí nedařilo. Její vystupování často vypadalo jako karikatura - v létě nosila drahé kožešiny a nechávala si šít modely, které se na její postavu nehodily. Smrt manžela 14. března 1953 ji těžce zasáhla. Během několika měsíců zhubla o 60 kilo, a to zřejmě i kvůli karcinomu dělohy. Zemřela 28. října téhož roku.

Narodila se chudé vdově jako nechtěné a nemanželské dítě. Původně se jmenovala Marie, potom jí začali říkat Marta. V roce 1928 se provdala za Klementa Gottwalda a o dvacet let později se z ní stala manželka prezidenta. Bývalá služka a žena bez jakéhokoliv vzdělání se snažila napodobit chování a oblékání své předchůdkyně Hany Benešové, ale to se jí nedařilo. Její vystupování často vypadalo jako karikatura - v létě nosila drahé kožešiny a nechávala si šít modely, které se na její postavu nehodily. Smrt manžela 14. března 1953 ji těžce zasáhla. Během několika měsíců zhubla o 60 kilo, a to zřejmě i kvůli karcinomu dělohy. Zemřela 28. října téhož roku.

Safia Farkashová (1952) byla manželkou bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Seznámili se v nemocnici, kde byl Kaddáfí hospitalizován se zánětem slepého střeva a ona tam pracovala jako zdravotní sestra. Během manželovy vlády se Safia na veřejnosti moc neukazovala a už vůbec se k ničemu nevyjadřovala. Měli spolu sedm biologických dětí a další dvě adoptovali. Po manželově smrti dostala politický azyl v Ománu, v roce 2016 jí bylo umožněno vrátit se do Libye.

Dalia Soto del Valle byla druhou manželkou Fidela Castra. O jejich soukromém životě je velmi málo informací, vždyť s Castrem se poprvé objevila na veřejnosti až 30 let po svatbě. S kubánským vůdcem byla 40 let, až do jeho smrti v roce 2016. Z jejich manželství se narodilo pět synů.

Bývalého prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho si vzala po smrti jeho první manželky. Grace Mugabe (1965), která byla o 41 let mladší než prezident, hned začala dávat najevo svoji zálibu v moci a luxusu. Ačkoliv se její země topila v bídě, ona utrácela nehorázné sumy po světě. Později se zjistilo, že byla nejspíš zapletena do černého obchodu se slonovinou a obohacovala se na těžbě diamantů. Mimochodem, vysokoškolský titul ze sociologie získala za tři měsíce studia.

Vdova po chilském diktátorovi Augustu Pinochetovi zemřela před dvěma lety ve věku 99 let. Proslula okázalým životním stylem a ovlivňovala i manželova politická rozhodnutí. Její manžel nemilosrdně likvidoval své odpůrce, ale i když nakonec stanul před soudem, jeho stíhání bylo zastaveno ze zdravotních důvodů. Souzena byla kvůli daňovým únikům a zpronevěře i Hiriartová a její děti, pravomocné tresty ale ani v jejich případech nepadly.

Ri Sol-džu je manželkou severokorejského nejvyššího vůdce Kim Čong-una. Ví se toho o ní pramálo. Ri Sol-džu by mělo být zhruba 36 let, společně s Kimem má údajně tři děti. O uzavření jejich manželství se začaly objevovat zprávy v červenci 2012, v témže roce porodila první dítě, patrně dceru Ču-e. Ri Sol-ču je milovnicí módy, západní média ji díky tomu občas přezdívají „severokorejská Kate Middleton“.

Rachele Mussoliniová byla druhou manželkou italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Seznámili se, když Rachele pracovala jako pomocnice v kuchyni v hostinci Benitových rodičů. S Mussolinim měla pět dětí a kvůli jeho nevěrám se jí říkalo nejpodváděnější manželka Itálie. Když byl diktátor v roce 1945 spolu se svou osudovou milenkou Clarettou Petacciovou zastřelen, Rachele se přihlásila osvobozovacímu výboru a následně prožila roky pod dohledem na Ischii. Nakonec si ve Forlì otevřela kavárnu a žila poklidným životem do roku 1979, kdy zemřela. Bylo jí 89 let. (Na rodinné fotce je Rachele zcela vlevo. Další žena na fotce (vpravo) je Mussolliniho dcera Edda.)

V sedmnácti se stala asistentkou ve fotoateliéru oficiálního fotografa NSDAP, kde se v roce 1929 seznámila s Hitlerem. Její politický vliv na führera není známý, ale předpokládá se, že byl minimální. Adolf a Eva se nikdy neobjevili na veřejnosti jako pár, Hitler se totiž obával ztráty popularity mezi ženami. Manželství uzavřeli až 29. dubna 1945 v Hitlerově bunkru v Berlíně. Následující den, po zjištění, že Berlín bude brzy obsazen Rudou armádou, společně spáchali sebevraždu.


Že si Saddám Husajn vezme sestřenici Sadžídu, bylo dohodnuto, už když mu bylo pět. Byla o dva roky starší a do svatby se s nastávajícím neviděli. Vzali se roku 1963 a měli spolu pět dětí: syny Udaje a Kusaje, které v roce 2003 zabili američtí vojáci, a dcery Raghad, Ranu a Hálu. Od poloviny 80. let spolu téměř nežili, přesto Sadžída nadále mohla mít všechno, na co si vzpomněla. Po pádu Husajnova režimu ze země utekla, údajně žila v Kataru. Nic bližšího se o jejím dalším osudu neví.

To, že lidé z okolí Stalina páchali podivné sebevraždy, není novinka. Byla mezi nimi i jeho druhá žena Naděžda Allilujevová. Na večírku v Kremlu u příležitosti 15. výročí bolševické revoluce se Stalin údajně opil a flirtoval s manželkou jednoho generála. Naděžda ho napomínala, on se jí ale smál, házel po ní slupky z pomeranče a oklepával na ni popel z papirosy. Když se pak připíjelo na zničení nepřátel státu, ona číši nepozvedla. Pak odešla spát. Ráno byla nalezena mrtvá s průstřelem u srdce, vedle ležela pistole značky Walther. Oficiální důvod úmrtí? Apendicitida.

Khieu Ponnary byla manželkou Pol Pota, kambodžského diktátora a vůdce Rudých Khmerů. Pocházela z privilegované rodiny a stala se první kambodžskou ženou, která získala bakalářský titul. Později studovala v Paříži. V roce 1972 byla pověřena prací v oblasti propagandy a vzdělávání jako předsedkyně Svazu žen Demokratické Kambodže, v roce 1973 byla stranickou tajemnicí pro provincii Kampong Thom a v roce 1976 předsedkyní Svazu žen Demokratické Kampučie. Začátkem 70. let začala trpět schizofrenií a Pol Pot ji „uklidil“ do ústraní. Zemřela roku 2003 ve věku 83 let.

Ťiang Čching neboli Madam Mao bývala herečkou a dotáhla to až do nejužšího vedení Číny - stala se členkou "gangu čtyř", který v pozdějších fázích kulturní revoluce ovládal všechny mocenské orgány čínské komunistické strany. Po Maově smrti v roce 1976 byla vůbec nejvlivnější osobností říše středu, ale následně začal její pád. Rok poté ji šéf politbyra dal zatknout a vyloučit ze strany. O tři roky později byli všichni členové "gangu čtyř" označeni za hlavní kontrarevoluční sílu a obviněni z vyvolání nepokojů a krveprolití. Madam Mao vyfasovala trest smrti. O dva roky později čínská vláda změnila její rozsudek na doživotí. V roce 1991 ve vězení spáchala sebevraždu.









