Roztroušená skleróza ohrožuje hlavně ženy. Pohyb je zásadní, nemusíte se "šetřit"

Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. To znamená, že tělo napadá samo sebe, konkrétně obaly nervových vláken v mozku a míše. V důsledku toho vznikají záněty, které narušují komunikaci mezi mozkem a tělem. Jaké jsou první příznaky? Zrakové potíže, brnění, únava nebo problémy s rovnováhou a koordinací. Průběh nemoci je však velmi individuální. 

„Pro toto onemocnění je také typické, že se příznaky objevují různě v čase a s různou intenzitou – podle aktuální aktivity onemocnění,“ upozorňuje na úskalí Mgr. Klára Novotná, Ph.D., fyzioterapeutka z VFN. „Mohou to být různé potíže s pohybem, rovnováhou, únava, poruchy soustředění. Často jsou jedny z prvních problémů poruchy zraku, to když autoimunitní zánět postihne zrakový nerv, nebo třeba poruchy citlivosti – opět může to být různé, podle konkrétní dráhy, kterou zánět postihne. Ale často se jedná o ‚brnění‘ nebo třeba sníženou citlivost.“

Jedním z nejčastějších dopadů je narušení pohybového aparátu – především rovnováhy, chůze a svalové síly. Lidé s RS často popisují extrémní únavu nebo pocit „zrezlého“ těla – častými potížemi jsou slabost, poruchy koordinace, svalová ztuhlost a samozřejmě intenzivní únava. Přesto je pohyb zásadní, aby se svaly udržely co nejvíc ve formě. 

„Při tomto onemocnění rozhodně neplatí, že by se při únavě měl člověk pouze ‚šetřit‘,“ varuje fyzioterapeutka.„Odpočinek zde má význam pro regeneraci, ale každý by si měl najít vhodnou formu cvičení, kterou zvládá.“

Správně cílený pohyb pomáhá nejen při obnově pohybových funkcí, ale také při zmírnění příznaků, jako jsou únava, svalová slabost nebo spasticita (ztuhlost svalů). Cviky se vždy přizpůsobují konkrétním potížím pacienta a mohou zahrnovat jak posilování a protahování, třeba i jógu, pilates nebo taiči.

„Podle mezinárodních doporučení by se lidé s RS měli hýbat 2,5 hodiny týdně, tj.150 minut, a je dobré, pokud se jedná o kombinaci aerobních aktivit pro zvýšení zdatnosti a posilování,“ dodává Novotná. Pohyb má zkrátka nezastupitelnou roli, když přijde na roztroušenou sklerózu. „Výhodou je, že na rozdíl od jiné léčby nemá nežádoucí účinky a pro každého pacienta je fyzioterapeut schopen doporučit nějaké vhodné cvičení. Při pravidelném aerobním a posilovacím cvičení se prokázalo zvýšení svalové síly, zlepšení rovnováhy, snížení únavy a zlepšení psychiky, zejména snížení deprese. Je však zapotřebí cvičit pravidelně a alespoň dvakrát týdně.“

Nelze ovšem zanedbat ani důležitost zdravého stravování a obecně životního stylu, kde alkohol a cigarety nemají místo. „Dále pak dodržovat léčebný režim – tedy nevynechávat své léky na roztroušenou sklerózu -, hlídat si svou váhu a přidat nějaké kognitivně stimulující aktivity. Například učit se něco nového, věnovat se tvořivým aktivitám a podobně,“ vypočítává fyzioterapeutka. „Všechna tato doporučení prokazatelně pomáhají snižovat zánět v mozku, a tedy zlepšují průběh onemocnění.“

Spasticita patří mezi velmi časté a často i dost omezující příznaky roztroušené sklerózy. Jde o nadměrné svalové napětí, které způsobuje ztuhlost a někdy až bolestivé stažení svalů – nejčastěji na dolních končetinách (stehna, lýtka). To může pacientům ztěžovat chůzi, vstávání, oblékání, ale třeba i klidný spánek.

„Pro zmírnění spasticity je vhodné zařadit pravidelné každodenní protahování. Toto protahování by však mělo být dostatečně dlouhé (tzv.prolongované), tedy několik minut v jedné poloze. Chceme totiž dostatečně protáhnout nejen svaly, ale i okolní šlachy, kterým to trvá déle, než se povolí,“ vysvětluje Novotná. „Protahujeme ty nejvíce ‚ztuhlé‘ spastické svaly. Často jsou to svaly lýtek, svaly stehna. A ideálně po protažení zařadíme krátké posílení opačných svalů – například pokud protahujeme lýtko, tak pak chvíli trénujeme i zvedání špičky.“

Roztroušená skleróza může výrazně ovlivnit každodenní život – fyzicky, psychicky i sociálně. Nemoc se často projevuje v epizodách a má velmi individuální průběh, takže někteří lidé žijí téměř bez omezení, zatímco jiní čelí vážnějším komplikacím. Kromě fyzických obtíží může tato nemoc samozřejmě zasáhnout i psychiku – přináší úzkosti, nejistotu nebo deprese, které ztěžují zvládání běžného dne.

Přesto ale nemusí tato diagnóza znamenat konec aktivního života. Díky pokročilé léčbě, cílené fyzioterapii a změnám životního stylu (pohyb, zdravá strava, duševní hygiena) mohou pacienti výrazně zpomalit průběh nemoci a zlepšit kvalitu života. Důležitá je podpora okolí, pravidelná péče specialistů a především chuť nevzdat to – i s roztroušenou sklerózou je možné žít naplno. Pomoc můžete vyhledat i v místě svého bydliště. Na webu www.msrehab.cz najdete nejen kontakty fyzioterapeutů, ale také třeba psychologů a dalších specialistů, kteří se na tuto diagnózu specializují. Obrátit se můžete i na nadační fond Impuls, který každý rok podporuje celorepublikovou cvičební akci Týden pohybu pro RS, aby na význam pohybu upozornil, a také podporuje fyzioterapii nad rámec toho, co je hrazené ze zdravotního pojištění: přispívá nemocnicím na další úvazky terapeutů, přispívá na vybavení cvičebních pomůcek, podporuje terapeutické akce pro pacienty, jako je například program Potkalo se tělo s duší a další.