

Pocit písku v očích, tlak za víčky, řezání, pálení, únava. Možná to znáte – po dni u počítače nebo při cestě klimatizovaným autem. Pro některé lidi jsou ale tyto příznaky každodenní realitou. Syndrom suchého oka je dnes jedním z nejčastějších očních onemocnění a podle odborníků postihuje až třetinu populace.
„Syndrom suchého oka je
charakterizován narušením tvorby a složení slzného filmu, což
vede k jeho nestabilitě a ztrátě schopnosti dostatečně zvlhčovat
a chránit oční povrch. Dlouhodobě oslabená vrstva slz zvyšuje
tření mezi víčky a rohovkou, podporuje vznik mikrotraumat a
zánětlivých změn, a tím vytváří podmínky pro častější
výskyt recidivujících zánětů spojivky a rohovky,“
vysvětluje lékařka a specialistka na suché oko MUDr.
Enkela Hrdličková, Ph.D.
Problém se týká stále širší skupiny lidí – nejen těch, kteří nosí kontaktní čočky nebo tráví den u monitoru, ale také žen po menopauze, seniorů, nebo pacientů po očních operacích. Přesto zůstává často podceňovaný.
Paní Irena se s diagnózou suchého oka léčila několik let. Běžná léčba – kapky, teplé obklady, režimová opatření – jí přinášela jen krátkodobou úlevu. „Umělé slzy jsem kapala i každou půlhodinu. Pořád jsem musela myslet na to, jestli mám kapky v kabelce, v šuplíku, v autě. Nejhorší to bylo v kanceláři nebo při cestování – oči bolely, pálily, byla jsem z toho vyčerpaná,“ popisuje.
Syndrom suchého oka je multifaktoriální onemocnění. Neexistuje jedno univerzální řešení – u každého pacienta může být příčina jinde: hormonální změny, užívané léky, autoimunitní onemocnění, vliv klimatu nebo nevhodné pracovní prostředí. Léčba tedy musí být komplexní a musí jí předcházet důkladná diagnostika. „Při vyšetření sledujeme, co konkrétně způsobuje nestabilitu slzného filmu – jestli oči produkují málo slz, jestli se slzy příliš rychle odpařují, nebo zda nefungují správně mazové žlázy v očních víčkách, které vytvářejí ochrannou olejovou vrstvu. Podle výsledků pak volíme léčbu na míru každému pacientovi. K přesné diagnóze nám pomáhají moderní přístroje a metody – například takové, které bezkontaktně změří, jak dlouho slzný film na oku vydrží stabilní, nebo zobrazí tukové žlázy ve víčku. Pokud máme podezření, že za potížemi může být systémové onemocnění s projevy na očním povrchu, spolupracujeme na diagnostice i s dalšími lékaři – například revmatology, endokrinology nebo dermatology,“ vysvětluje MUDr. Hrdličková.
Léčba syndromu suchého oka
je vždy komplexní. Může zahrnovat doporučení změny životního
stylu, pracovního prostředí nebo výživy přes pravidelné kapání
určitého typu umělých slz až po medikamentózní léčbu
naordinovanou lékařem.
Syndrom suchého oka trápí
okolo 20 % – 30 % populace starší 50 let. Mezi hlavní rizikové faktory
patří: vyšší
věk, hormonální
dysbalance,
užívání
některých léků,
autoimunitní
onemocnění,
prodělání některých očních
operací či
používání kontaktních
čoček. Přispívat
může také nedostatek vitamínů a některých prospěšných omega
nenasycených mastných kyselin ve stravě. Toto onemocnění také
častěji postihuje ženy než muže.
Pokud vás často pálí nebo řežou oči, cítíte únavu, pocit cizího tělesa, sucha nebo pnutí, může jít o signál, že něco není v pořádku. Zpozornět byste měli i tehdy, pokud saháte po zvlhčujících kapkách častěji než dřív a úleva přichází jen na krátkou dobu. Varovným signálem je také zhoršení stavu při práci s počítačem, v klimatizovaném prostředí nebo během cestování. Tyto příznaky mohou poukazovat na syndrom suchého oka nebo jiný oční problém, který si zaslouží pozornost odborníka.
Suché oči mohou mít celou řadu příčin, které často souvisejí s věkem, životním stylem nebo zdravotním stavem. Mezi nejčastější faktory patří hormonální změny, například v období menopauzy, a také vyšší věk, kdy se přirozená produkce slz snižuje. Svou roli hrají i autoimunitní onemocnění, jako je Sjögrenův syndrom, který ovlivňuje činnost slzných žláz. K problémům mohou přispět i některé léky – například antihistaminika či antidepresiva – které ovlivňují tvorbu slzného filmu. Rizikovým faktorem je také dlouhodobé nošení kontaktních čoček nebo pobyt v suchém, klimatizovaném či znečištěném prostředí. Důležitý je i dostatečný příjem živin – zejména vitamínu A a omega-3 mastných kyselin, jejichž nedostatek může zdraví očí výrazně ovlivnit.
Zdroj: diastyl.cz, vut.cz