Podle čeho se na člověku pozná skutečný věk?

Co prozradí, jak jste doopravdy staří? Na pohled uši, ruce, krk. Ale ve skutečnosti jde o geny.

Foto: Thinkstock

Zuzana Selementová 21. 9. 2015

Ruce se skvrnami a vystouplými žilami, velké boltce (uši rostou až do smrti!), krk a dekolt - ty na pohled prozrazují věk, i když tvář, účes a postava světu hlásají něco jiného. Jak se pozná skutečný věk?

Vědci jdou na stanovení skutečného - biologického - stáří, které může být zásadně odlišné od toho, co máme zapsáno v dokladech - úplně jinak. Vodítkem jim je třeba měření síly jedné paže nebo schopnost udržet rovnováhu na jedné noze, stav zubů a dásní, kapacita plic, test inteligence, krevní i jaterní testy - především stav srdce.

Mládí v srdci

Tři ze čtyř lidí mají srdce v takovém stavu, jako by byli o pět až dvacet let starší, než je jejich kalendářní stáří. Není divu, že srdeční nemoci jsou v ČR a dalších vyspělých zemích nejčastější příčinou úmrtí. Mnozí lidé zestárnou za jediný rok o tři léta, a pokud tento trend pokračuje, mohou být fyzicky třeba dvakrát starší než jejich spolužáci ze stejného ročníku.

Doporučujeme: Zpomalte stárnutí! Víme, jak si poradit s časem

Mezinárodní studie potvrdila, že stárnutí začíná od mládí - hned po dvacátých narozeninách. Už před čtyřicítkou jsou jeho stopy patrné na celém těle. Přesto ale existují rozdíly - i když všechny zkoumané osoby měly stejný rok narození a bylo jim 38 let, jejich biologický věk se pohyboval mezi 30-60 let! Někdo zkrátka stárne rychleji a někdo pomaleji. Co ale způsobuje takový rozdíl?

Rozhodují geny i styl života

Z 20 % mají stárnutí na svědomí geny, zbytek pak záleží na zdravotním stavu a na životním prostředí. Oněch 20 % ale může být zásadních. V genetických informacích, ukrytých v naší DNA, mají zásadní význam její úseky, zvané telomery. Čím jsou kratší, tím nižší je schopnost obnovy buněk, a o to rychleji člověk stárne.

Přečtěte si: Strach z ošklivosti a stárnutí: Co vás děsí a co pomůže

Délka telomerů pak určuje mnohé faktory lidského organismu - celou řadu onemocnění a projevů, jež jsou spojeny také s tím, jak mladě člověk vypadá. Čím jsou telomery delší, tím je na tom daný člověk fyzicky lépe a o to lépe a mladistvěji také vypadá.
Podle dánských odborníků se na lidském vzhledu podepisuje i to, jaký život žijí. Pokud je plný stresu, starostí a problémů, pak bývá v ohrožení i jejich zdraví. Takoví lidé mnohem častěji umírají dříve než ti, kdo si žijí v klídku a pohodě.

Vypadáte dobře? Budete žít déle

"Předčasnému stárnutí organismu odpovídá i vzhled," připomíná Dan Belsky, docent geriatrie z Centra pro studium stárnutí a lidského rozvoje Dukeovy univerzity. To je ale ta dobrá zpráva! Mladší a neopotřebovaný vzhled je totiž důkazem tělesného zdraví. Naznačuje lepší stav organismu a tím i lepší vyhlídky na delší život. A to bez ohledu na pohlaví..

Už jedna z předchozích studií z Dánska potvrdila, že vzhled člověka může předpovídat délku života. Jejich studie zkoumala 387 párů dvojčat a ukázalo se, že ten nebo ta, komu ostatní hádali méně let, měl organismus skutečně v lepším stavu a byl zdravější. Takže pokud vypadáte dobře, máte vyhlídky na delší a zdravější život.

Na co přišli vědci ještě?

Pokud vás zajímají i vědečtější závěry nových zkoumání, tady jsou:

Biologické hodiny některých orgánů, například jater, zrychluje obezita. Infekce HIV podstatně zvyšuje věk mozku a krve, stejně jako Downův syndrom.
Mezi další zjištění patří například to, že rakovinové buňky mají biologický věk o několik desítek let vyšší než zdravé tkáně. Prsa a kosti patří k "nejopotřebovanějším" orgánům, srdce mezi "nejčerstvější".
Dvojitá šroubovice DNA může být dlouhá až pět centimetrů, a aby se do jádra buňky "vešla", je velmi komplikovaně stočena. V některých místech tohoto klubka bývá několik molekul nazývaných "methylové skupiny". Vědci zatím neznají důvod, ale úroveň methylace DNA může přesně označit biologický věk jedince.