

Pálení při močení, krev v moči nebo tlak v podbřišku – příznaky, které ženy často podceňují nebo léčí samy doma. Podle docentky Hany Študentové však mohou být varovným signálem nejen běžné infekce, ale i vážnějších onemocnění močového měchýře. Kdy je čas vyhledat lékaře, jakou roli hraje pitný režim a proč je důležité mluvit i o psychice?
Infekce močových cest patří mezi nejčastější zdravotní problémy žen. Za jejich častým výskytem stojí především anatomie – kratší močová trubice a její blízkost k análnímu otvoru. Mnoho žen však opakované potíže bagatelizuje nebo se stydí o nich mluvit. „Záněty nejsou jen běžná nepříjemnost, v některých případech mohou upozorňovat na závažnější diagnózy,“ říká primářka Onkologické kliniky FN Olomouc doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D. V rozhovoru popisuje, jaké příznaky sledovat, jaké rizikové faktory si pohlídat a proč bychom neměli podceňovat ani psychickou stránku nemoci.
Jaké jsou nejčastější příznaky, které by měly ženy vnímat jako varovné signály u močových cest, a kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc?
Infekce močových cest (IMC) jsou u žen velmi časté, a to zejména kvůli anatomickým rozdílům – kratší močová trubice a její blízkost k řitnímu otvoru zvyšují riziko přenosu bakterií. Nejčastější příznaky, které by měly ženy vnímat jako varovné signály: krev v moči, pálení nebo bolest při močení, časté nutkání na močení, bolest v podbřišku nebo tlak v oblasti močového měchýře. Pokud se potíže opakují nebo neustupují, je potřeba vyhledat odbornou pomoc a provést vyšetření močových cest.
Krev v moči je častým příznakem rakoviny močového měchýře. Může se ale krev v moči objevit i při běžných zánětech močových cest nebo jiných gynekologických problémech? Jak odlišit tyto stavy?
Ano, krev se může objevit při banálních zánětech močového měchýře. Pokud se objeví jedenkrát, nic se neděje. Pokud se však potíže vrací, je potřeba vyloučit jinou příčinu. Žena by měla podstoupit urologické vyšetření.
Jakým způsobem souvisí opakované záněty močových cest s rizikem vzniku závažnějších onemocnění močového měchýře?
Přičinou může být dráždění sliznice zánětem. Pokud k tomu dochází dlouhodobě, je zde vyšší riziko vzniku nádorového bujení.
Kouření je hlavní rizikový faktor pro rakovinu močového měchýře. Jak přesně ovlivňuje močový trakt a existují další běžné rizikové faktory, na které by si ženy měly dávat pozor?
Toxické látky obsažené v cigaretovém kouři se po vdechnutí dostávají do krevního oběhu a jsou následně filtrovány ledvinami. Tyto látky se pak vylučují močí, což znamená, že dlouhodobě působí na výstelku močového měchýře. Tento kontakt může způsobit mutace buněk epitelu měchýře, které vedou ke vzniku nádoru.
Mezi další rizikové faktory patří – expozice chemickým látkám (aromatické aminy v průmyslu – barviva, guma, textil), vyšší věk, nedostatečný příjem tekutin, některé léky mohou působit jako karcinogeny (cyklofosfamid – cytostatikum) nebo ozařování pánve mohou zvýšit riziko pro tumor konečníku nebo děložního čípku.
Jak důležitý je pitný režim pro prevenci zánětů a dalších močových potíží? Jaký typ tekutin je ideální?
Časté močení proplachuje močové cesty, čímž se snižuje riziko, že se bakterie usadí a způsobí infekci. Zředěná moč je také méně dráždivá pro sliznici močového měchýře, navíc dostatečný příjem tekutin pomáhá tělu efektivněji vylučovat odpadní látky a toxiny. Nejvhodnější volbou je čistá voda, ideálně bez bublinek. Bylinné urologické čaje – např. z brusinek, přesličky, kopřivy nebo medvědice lékařské. Voda s citronem nebo bylinkami – může být příjemnější na chuť a zároveň mírně močopudná. Teplé nápoje zase napomáhají prokrvení a uvolnění močových cest.
Existují nějaká specifika v diagnostice a léčbě močových problémů u žen, která se liší od mužů, například kvůli anatomii nebo hormonálním vlivům?
Existují významné rozdíly v diagnostice a léčbě močových problémů u žen a mužů, které vyplývají především z anatomických a hormonálních rozdílů. Kratší močová trubice (cca 4 cm) usnadňuje přístup bakterií do močového měchýře, což zvyšuje riziko infekce. Blízkost močové trubice k řitnímu otvoru a vagíně rovněž usnadňuje přenos bakterií (zejména E. coli). Hormonální vlivy – estrogeny ovlivňují stav sliznice močových cest – po menopauze dochází k jejímu ztenčení a snížení obranyschopnosti, a tedy k vyššímu riziku infekcí.
Může mít zdraví vagíny a mikroflóra vliv na zdraví močových cest? Jak mohou ženy podporovat celkové zdraví těchto oblastí?
Ano, tyto dvě oblasti jsou anatomicky i funkčně propojené, a proto jakákoli nerovnováha v jedné z nich může ovlivnit i tu druhou. Zdravé vaginální mikroflóře dominují lactobacily, které vytvářejí kyselé prostředí (pH 3,8–4,5) a tím brání množení patogenních bakterií. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, mohou se přemnožit škodlivé bakterie (např. E. coli, Gardnerella), které se snadno dostanou do močové trubice a způsobí infekci. Bakteriální vaginóza je častým spouštěčem opakovaných infekcí močových cest.
Jak se můžeme bránit či mikroflóru podpořit? Dostatečný pitný režim, správná intimní hygiena – to znamená bez parfémovaných mýdel, ideálně jen vodou nebo speciálními přípravky s neutrálním pH, – bavlněné spodní prádlo a vyhýbání se těsnému oblečení, vyvážená strava a probiotika. Neprovádět časté vaginální výplachy, vyvarovat se častého užívání antibiotik bez důvodu a omezit stres.
Jaké moderní diagnostické metody a léčebné postupy jsou dnes k dispozici pro ženy s podezřením na rakovinu močového měchýře nebo chronické záněty?
Při podezření na rakovinu močového měchýře je základní metodou cystoskopie – zavedení tenkého nástroje přes močovou trubici do měchýře, vyšetření umožňuje vizualizaci sliznice a odběr vzorku. Dále se provádí cytologie moči – mikroskopické vyšetření moči na přítomnost nádorových buněk. Pak je vhodné doplnění ultrazvuku, vylučovací urografie (CT vyšetření s kontrastní látkou), případně magnetická rezonance. Existují také testy, které mohou zachytit nádorové markery v moči, nicméně tyto testy jsou stále orientační, v žádném případě nenahrazují výše uvedená vyšetření a zůstávají standardem v diagnostice, bez cystoskopie s odběrem vzorku nádoru se stále neobejdeme.
Co byste doporučila ženám, které mají opakované problémy s močovými cestami a bojí se, že by to mohlo být něco vážnějšího?
Schovávat hlavu do písku není cesta. Vyšetření odborníkem vám může odhalit banální příčinu obtíží, uleví se vám jak duševně, tak fyzicky. V opačném případě stále platí, pokud je příčina potíží závažnějšího rázu, čím dřív se na to přijde, tím lépe pro vás.
Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči na onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc. Ve své odborné praxi se zaměřuje především na onemocnění urogenitálního traktu, včetně nádorů močového měchýře, ledvin a dalších souvisejících diagnóz. Dlouhodobě se věnuje také moderním léčebným metodám a individuálnímu přístupu k pacientům. Aktivně se podílí na zavádění nových terapeutických protokolů a mezioborové spolupráci v rámci onkologie. Je známá svým důrazem na komunikaci s pacienty i psychosociální rozměr léčby.
Jaký význam má psychosociální podpora pacientek s onemocněním močového měchýře a proč je důležité o těchto tématech více komunikovat veřejně?
Psychosociální podpora hraje klíčovou roli v péči o ženy s onemocněním močového měchýře – ať už jde o chronické záněty, inkontinenci nebo onkologická onemocnění. Tato onemocnění totiž neovlivňují pouze fyzické zdraví, ale často zasahují i do psychiky, sebevědomí a společenského života pacientek. Psychologická podpora jednoznačně zvyšuje kvalitu života (pomáhá ženám lépe zvládat bolest, únavu, stud nebo strach z recidivy) a podporuje aktivní přístup k léčbě a dodržování režimových opatření.
Onemocnění močového měchýře jsou často stigmatizována. Ženy se bojí mluvit o úniku moči, častém močení nebo bolesti při styku. Psychologická podpora nebo skupiny pacientek pomáhají normalizovat prožívání a sdílet zkušenosti. Emoce jako vztek, stud, úzkost nebo strach z opuštění mohou být podle psychosomatických přístupů spojeny s opakovanými záněty močových cest. Onemocnění močových cest může významně také ovlivnit intimitu a sebevědomí. Otevřená komunikace a podpora partnera jsou zásadní pro zvládání těchto změn.
Je důležité o tom otevřeně mluvit, protože tím zvyšujeme povědomí o tom, že tyto problémy nejsou „jen v hlavě“ ani „normální součástí stárnutí“. Bouráme tak tabu a podporujeme ženy, aby vyhledaly pomoc včas. Podporujeme také systémové změny – např. dostupnost psychologické péče v urologii, školení zdravotníků v komunikaci nebo vznik podpůrných skupin.
Zdroj: rozhovor s primářkou Onkologické kliniky FN Olomouc doc. MUDr. Hanou Študentoviz, Ph.D. (červen 2025) / kampaň Čůrám zdravě