Před pár generacemi byly nejhorší metlou lidstva infekce, přenášené různými nebezpečnými mikroby. Pokrok ale nezastavíš a dnes už je největším nebezpečím člověk sám sobě. Většinu nemocí, obvykle smrtelných, si způsobujeme životním stylem.    

Na jednu stranu se dokážeme lehce vypořádat s nemocemi, na které se dříve umíralo, na druhou stranu je dnes naše zdraví horší než kdykoliv dřív. Alergie, astma, rakovina a mnoho dalších se šíří jako epidemie a postihují čím dál mladší ročníky.

Daň za životní styl

Říká se jim civilizační choroby a mají svou medicínskou definici. Patří k nim především obezita, cukrovka, osteoporóza a především nejefektivnější zabiják - nemoci srdce. Známé jsou také jako choroby z blahobytu, protože souvisí se stálým přísunem jídla (většinou nezdravého), nedostatkem pohybu a na druhé straně nedostatkem kvalitního odpočinku. To všechno násobí stres, a tak ve skutečnosti je seznam "chorob z civilizace" mnohonásobně širší.

Doporučujeme: Stres v práci:  Jak se nenechat semlít

Stres obvykle vnímáme jen jako psychický problém a zapomínáme na jeho fyzické důsledky. Potí se nám ruce, srdce buší jako o závod, cévy se zužují, svaly tuhnou a svírá se žaludek. Když tohle prožíváme mnoho hodin každý den, začne se měnit i náš vzhled. Především ženy kvůli němu zestárnou až o 10 let. To ale není všechno. Podle odborníků v těle neexistuje ani jeden orgán, který by permanentním stresem  nebyl zasažen.  Výsledkem je stále nemocnější společnost.

Poznáváte se?

Existují choroby, které ještě nedávno jakoby nebyly.  Samozřejmě existovaly, ale jen výjimečně. Dnes jich je všude plno i u mladých lidí. Namátkou vezměme tyto z nich - ke každé v odkazu najdete další informace:

• celiakie u dospělých
• chlamydiové infekce
• bolesti zad a vůbec pohybového aparátu
• střevní záněty
• neplodnost
• dna
• roztroušená skleróza
• sarkoidóza 

Právě stres je podle mnoha  odborníků nejen společným jmenovatelem, ale také hlavním spouštěčem těchto novodobých nemocí, které mají často autoimunitní původ. Podívejte se, co dělá s naším tělem

Imunitní systém

Tam zřejmě dochází pro náš organismus k nejzásadnějším škodám. Chronický stres zvyšuje riziko, že tělo nedokáže odolat náporu virů a bakterií. V důsledku můžeme onemocnět i rakovinou. Tvrdí se, že pokud vás každou chvíli skolí banální infekce, třeba opar,  máte o 35 % vyšší pravděpodobnost, že se vaše imunita pak nedokáže zbavit ani zhoubných buněk.

Přečtěte si: Kam se všichni tak ženeme? 

Zvyšuje se pravděpodobnost degenerativních onemocnění svalů a kostí, poruch krvetvorby, chronické únavy a onemocnění lymfatického systému - celulitida je z nich jen tím nejmenším zlem. 

Srdce

Objevuje se arytmie a bušení srdce, důsledkem křečovitě sevřených cév jsou studené ruce a nohy a špatné prokrvení periferních orgánů. Ty jsou pak méně vyživované a rychleji stárnou. Trvale zvýšené hodnoty krevního tlaku  poškozují cévní stěnu. Leukocyty ulpívají ve větším množství na stěnách cév. Tuk společně s cukrem a krevními destičkami ucpává cévy a může dojít k rozvinutí arteriosklerózy a zvyšuje se riziko srdečního infarktu, plic nebo mozku.

Slinivka

Hormon kortizol, který se ve stresu vylučuje, snižuje účinek inzulinu na buňky lidského organismu. Trvale zvýšené hodnoty tělo vnímá jako inzulínový nedostatek. Inzulínové buňky tak produkují stále větší množství inzulinu a hladina krevního cukru stoupá a tím se zvyšuje riziko cukrovky. 

Klouby

Napjaté svaly přenášejí napětí na kosti, klouby a páteř, které pak bolí. Zvyšuje se riziko řídnutí kostí dříve, než by odpovídalo věku. Objevuje se artritida, opotřebení chrupavky, ztráta schopnosti pohybu.

Zažívací trakt

Žaludek reaguje přecitlivěle na trávicí kyseliny a při napínání žaludeční stěny po jídle se dostavují bolesti a zvracení. Tělo může reagovat jak zácpou, tak častými průjmy. Chronický zánět (gastritida) bývá považována za předstupeň rakoviny žaludku. Stejně tak střevní záněty bývají signálem nebezpečí rakoviny střev.  

Zbytek těla

Mělký krátký dech ze stresu způsobuje nedostatek kyslíku, a vede tak  ke svalovému napětí, nevolnosti a suchu v ústech. Projeví se i tady:

• Sexuální zdraví - první známkou bývá ztráta chutí na sex. Stres vás ale může připravit o menstruaci a způsobit problémy s početím či udržením těhotenství. Tělo se brání,  protože je vyčerpané a ví, že by na těhotenství nemělo dost energie.
• Bolesti -  neurčité bolesti se mohou projevit na jakémkoliv orgánu v těle - nejčastěji jde o bolení hlavy. Chronické vypětí může vyvolat i problémy s usínáním a spánkem.
• Zrak - oči bolí, pálí,  vidění může být rozostřené, v očních svalech se z únavy objevují tiky, častější je syndrom suchého oka.

A co se děje v hlavě?

Vlivem stresu dochází k psychickým problémům: naruší se schopnost koncentrace, zhoršuje se paměť i psychická odolnost. Lidé v chronickém stresu jsou pak podráždění, náladoví, jednají zkratovitě, zažívají úzkost a strach. Projevují se agresivně, někdy jsou cyničtí, typický je syndrom vyhoření. Často spustí i depresi.

Výsledkem stresu je i rostoucí počet případů různých závislostí. Časté je hledání úlevy v alkoholu, cigaretách nebo drogách. O jejich negativním účinku není třeba se zvlášť šířit. K jejich ničivému účinku se přičítají i nové druhy závislostí: na telefonu, na Facebooku - přesně na tom, co je vlastně zdrojem stresu, ať už soukromého, nebo pracovního. Kruh se uzavírá - není úniku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dechové cvičení, které vás zbaví stresu do 5 minut!

Bolest hlavy až po sexu? Pozor, varuje před mrtvicí

Boty a dobrý sex: Souvislost existuje!

Vstoupit do galerie | 11 Cviky do vody: Půlka váhy je pryč!