Každá sedmá matka by vám mohla zasvěceně vyprávět o tom, co je poporodní deprese. Sama ji totiž zažila na vlastní kůži. Spousta z nich by vám možná řekla i to, že je to horší pocit než rozvod, než boj s rakovinou, než smrt někoho blízkého...

Určitě si vybavíte přinejmenším jednu zprávu o tom, jak matka zabila svoje několikaměsíční, nebo dokonce ještě menší dítě. Nebo že ho někam odložila, aby se ho zbavila. A teď si představte, že existují ženy, které tyhle matky chápou. Přesně vědí, co je donutilo k takovému činu, a i když by to samy třeba neudělaly, vědí, čeho je ženský mozek po porodu schopný.

Za všechno totiž (většinou, samozřejmě ne vždy) může poporodní deprese. "Vždycky jsem si myslela, že mít dítě je ta nejlepší věc na světě a hrozně jsem se na něj těšila. Byli jsme s manželem štěstím bez sebe, když jsem otěhotněla jen po pouhých třech měsících našeho snažení," vypráví šestatřicetiletá Karolína.

"Těhotenství jsme si ohromně užívali, dělali jsme si seznamy potencionálních jmen, nakupovali všechny ty roztomilé pidi věci a já jsem zároveň pracovala až do poslední chvíle, abych se doma nenudila. Jenomže pak přišel porod.

Nesnesitelný porod

Trval 40 hodin, a i když byly moje kontrakce blízko u sebe a byly zoufale bolestivé, nebyla jsem dost otevřená na to, abych mohla dostat epidurál ke zmírnění bolesti. Bylo to nekonečné a do detailů si to dodnes pamatuju, ale nakonec jsem uslyšela pláč a náš Honzík byl na světě a já byla tak šťastná.

Jenomže potom jsme se vrátili domů a asi po pěti dnech to začalo: Nemohla jsem spát. Když jsem v noci vstávala k malému, lehla jsem pak do postele a za žádnou cenu nemohla usnout. Převalovala jsem se na posteli, srdce mi bušilo až v krku a měla jsem pocit podobný strachu. Nechápala jsem proč - mám přece skvělého manžela a teď i vysněné miminko.

Jednou jsem se probudila tak naštvaná, že jsem v ložnici praštila pěstí do zdi, až mi z kloubů tekla krev. Mé násilí mě šokovalo. Jenomže jsem byla v pasti - věděla jsem, že spím tak málo, že se za chvíli nebudu moct o dítě pořádně postarat a nebudu dobrá matka.

Přestala jsem jíst

Kromě toho jsem přestala jíst, přestože normálně jsem jedla skoro víc než manžel. Přestala jsem se vídat s kamarádkami, přestala jsem se smát manželovým vtipům, a i když jsem měla možnost jít mezi lidi, což jsem vždycky milovala, nedokázala jsem to.

Trvalo to tři týdny a spíš se to horšilo, než lepšilo, takže jsem zajela zpátky do nemocnice a chtěla poradit. Doktorka mi diagnostikovala poporodní depresi. Překvapilo mě to - cítila jsem se přece spíš vzteklá než smutná a v depresi. Ale vztek je prý toho běžnou součástí. Vztek na to, že matka necítí tak pevné pouto ke svému dítěti, jak by si představovala," popisuje Karolína.

Čtěte také: Chystáte se na porod? Kupte si venušiny kuličky

Vztek pak často vede k násilí, případy, kdy matka vezme nůž a své dítě ze vzteku pořeže, jsou bohužel častější, než bychom si chtěli připustit. Často jsou to poporodní deprese kombinované s jinou duševní poruchou, kterou spustí třeba právě porod. Přesto měla Karolína štěstí, že dokázala depresi zcela nepodlehnout a sama vyhledala pomoc.

Doktorka jí předepsala antidepresiva a jednou týdně sezení s psychologem. Výsledek se nedostavil hned a začátky léčby byly víc než těžké, ale za pár měsíců z Karolíny opravdu byla šťastná a téměř bezstarostná maminka. Někdy se ale musí přistoupit k mnohem drastičtějšímu řešení - odebrání dítěte od matky, alespoň na nějaký čas.

Rizikové faktory

Jste těhotná a přemýšlíte, jestli se poporodní deprese může týkat i vás? Zde jsou rizikové faktory:

• vaše těhotenství bylo neplánované
• během těhotenství se vám přihodilo něco hodně stresujícího
• trpěla jste depresemi nebo jinou duševní poruchou už v minulosti
• porodila jste předčasně nebo naopak dlouho po termínu
• váš vztah s partnerem není úplně ideální

Příznaky

A jak poznáte, že poporodní deprese přišla i k vám? Zde jsou příznaky:

• staráte se o dítě až příliš úzkostlivě, nebo o něj naopak máte jen malý zájem
• máte strach být s dítětem o samotě
• napadají vás myšlenky, že ublížíte sobě nebo dítěti
• to, co vás dříve bavilo, vás přestalo zajímat
• máte problémy s usnutím, soustředěním a nemáte náladu na lidi
• neustále se trápíte tím, zda jste či nejste dobrá matka

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Největší omyly rodičů při péči o miminko

5 důvodů, proč nemůžete najít toho pravého

Sex jen ve tmě: Stydím se za své tělo

Vstoupit do galerie | 8 8 tipů pro lepší soustředění

Vstoupit do galerie | 14 Jak spí děti? V hedvábí i na smetišti...