Chcete být ženou snů? Chvalte, vařte a moc neúkolujte
Jak se stát dokonalou ženou, o které sní každý muž? Poradí odborník na ženy Jan Zlatohlávek.
Zní to tak trochu jako zaklínadlo, OSTA-NESTA-SEZA-UU, ale nenaučily jste se snad, mé milé čtenářky, ve svém životě více zdánlivě nesrozumitelných věcí nezpaměť? Ptá se Jan Zlatohlávek a přináší několik dobře míněných rad, jak se stát ženou, po které touží každý muž. Která z nich je nejdůležitější? Nepřestávejte svého muže chválit...
Takové ABRAKADABRA jistě umíte všechny. A k čemu vám to je? Zkuste to použít na svého partnera. Vysměje se vám! Ovšem OSTA-NESTA-SEZA-UU určitě zabere. Ba co dím - udělá z vás ideální ženy!
Vezměte si už jen tohle: Pořád mi píšete a já jsem rád, že mi píšete. Kdybyste měly tuhle terminologii kouzelných slabik zažitou, ušetřil bych tisíce zbytečně popsaných stránek, na kterých vám odpovídám. Prostě bych napsal třeba jen OSTA a hned byste věděly, v čem je problém a jak jej hbitě vyřešit. Jaká jsou tedy partnerská očekávání a tužby muže?
Chválením k polepšení, to je OSTA = OBDIV STÁLE
Všem těm čtenářkám, které si stěžují na nedostatek zájmu ze strany manžela, na odbytou milostnou předehru, na mizernou erekci, na neochotu vynášet odpadkový koš, na počůrané záchodové prkénko, na inklinaci k záletům či návštěvám výčepních zařízení, všem těmto stěžovatelkám bych skutečně napsal pouze OSTA.
Téměř každý z mých dlouhodobě zadaných kamarádů mi po pátém pivu přizná, že trpí jako pes. Nedostatkem obdivu, samozřejmě. Vždyť my na to pivo chodíme často jen proto, abychom se navzájem pochválili za naše činy, abychom se trochu navzájem poobdivovali, když to doma nikdo neudělá. A přitom by stačilo tak málo.
Netvrdím, že je třeba chválit manžela za to, že se při milostné předehře dívá na fotbal, případně na nějaký zajímavý dokument. Je třeba si počkat na den, kdy se prostě při milostných procedurách na tu televizi dívat nebude, a hned ho za to pochválit. Záchodové prkénko se muži také nepodaří počůrat úplně pokaždé. V tom případě je urgentní pochvaly zapotřebí, pokud možno i před dětmi.
Všechny příběhy Honzy Zlatohlávka najdete ZDE >>
Nevěřily byste, je-li pochvala pronesena dokonce před nastoupenou jednotkou celé rodiny, jak zodpovědně se její hlava začne chovat. Mě kdysi jedna takováto pochvala naučila to, co činím dodnes, tedy chodit na malou jako holky. A jak se mi to hodí, když si momentálně uklízím sám.
I v situaci, kdy pochybujete o dostatku mužnosti a sexuální síly vašeho vyvoleného, pochválíte jej a označíte za chlapáka a dravce. Věřte tomu, že si z něho takto toho chlapáka můžete vychovat. Je to vlastně strašně jednoduché, ale zároveň důmyslné a účinné. Poučené ženy si počíhají na všechno, co je jen trochu hodné pochvaly a … chválí.
Vědí, že je to podstatně efektivnější než hartusení, proti kterému každý muž časem nabude imunity. Každou pochvalou, každým vyslovením obdivu totiž vzniká jakýsi morální závazek a není-li muž úplný anetik či pitomec, je skrze ty vaše pochvaly schopen významného polepšení v mnoha směrech. "Obdivuju tě, jak mě vždycky poctivě vyslechneš a dělíš se se mnou o všechny starosti." To taky můžete zkusit svému milému říci. Že vás vůbec neposlouchá? Ale to už jsme v další kapitolce…
S úkolováním po-ma-lu, aneb NESTA = NEZATĚŽOVAT STAROSTMI
Nejsem nepřítel žen a nemyslím si, že je správné, aby se o všechno starala žena a svému sultánovi tím umožnila klidné rozjímání a nerušený rozvoj volnočasových aktivit. Na druhou stranu nelze se zdravým rozumem od muže žádat, aby naráz zapřemýšlel o tom, kdy a na jakou barvu vymalujete kuchyni, že by si mohl najít lukrativnější zaměstnání, že se Karel s Janou zřejmě budou rozvádět, že kape odpad v koupelně, že kluk dostal už třetí poznámku a holka začala chodit zřejmě s největším vohráblem, kterého vaše město může v dorostenecké kategorii nabídnout.
Paralelní řešení multistarostí a multipřání je dáno výhradně ženám, které při tom ještě dokáží telefonovat, žehlit, zkoušet děti z násobilky a sledovat televizní seriál, nikoli mužům, evolučně naprogramovaným k ulovení jednoho mamuta a následnému odpočinku. Starosti, přání, reklamace a úkoly je tedy možné muži předkládat výhradně jednotlivě, jasně a srozumitelně, ideálně v již připravených variantách řešení. Tedy nikoli "s tím by bylo třeba něco udělat," ale "vymaluješ mi tu kuchyni v sobotu nažluto, nebo více do oranžova?"
Muži více věcí najednou nejen nedokáží dělat, ale nedokáží o nich ani přemýšlet. Stvořeni k zásadním činům vůbec nemilují drobnou denní rodinnou operativu. I drobnosti typu kapajícího odpadu je třeba muži naservírovat jako zásadní úkol a po vykonání úkolu muže pochválit, jako kdyby zachránil váš byt, dům, potažmo celé lidstvo před ničivou potopou. Vyčinit synovi za poznámky a dceři za vohráblo pak už samozřejmě musíte samy.
Uspokojte si svého samečka, aneb SEZA = SEX, KDY SE MU ZACHCE
Předpokládám, že teď rozžhavím feministky (nejspíše nejvíce ty, o které už si dlouho žádný chlap neopřel ani kolo). Uznávám, že toto "přikázání" nepatří k těm genderově nejvyváženějším, na straně druhé i ctění tohoto pravidla generaci našich babiček, žijících ještě v patriarchálním manželském řádu, drželo v tříprocentní rozvodovosti, zatímco v dnešní době emancipace a partnerské neposlušnosti se rozvádíme sedmnáctkrát častěji.
Možná by se slušelo připomenout ještě jednu drobnost. Muž chce, když může. Žena může (až na periodické výjimky), když chce. Jen u ženy může apetenci nahradit dobrá vůle. Snaha o vyhovění v rámci sexuální potřeby partnera, která je u mužů poněkud méně romantizovaná, se přizpůsobivým ženám prostě vyplácí a je i nejlepší prevencí před nevěrou. Pro úplnost ještě podotknu, že ani odborníci příliš nedoporučují sex "zásluhový" typu "Až to uděláš, budu ti po vůli."
Buďte (alespoň občas) vzornou hospodyňkou, aneb UU = UVAŘENO, UKLIZENO
Pokud jsou uspokojivě naplněny předchozí mužské tužby, můžete v této oblasti očekávat mužovu shovívavost. Mám tím na mysli muže mladšího a středního věku, tedy produkty dnešní emancipované doby. Tito muži vědí, že model patriarchální rodiny, kdy se žena zpravidla starala jen o domácnost a výchovu dětí, je ve většině běžných vztahů nerealizovatelný.
Čtěte také: Jan Zlatohlávek: Jak jsem se zastal děsný potvory
Řada mužů umí i chce doma pomoci, čímž netvrdím, že se nenajdou takoví, kteří připálí i vodu na čaj. To je významně závislé na jejich rodinné historii, na vzorcích chování jejich rodičů. Jistý vliv na to mají i předchozí vztahy. Přesto nastala doba, kdy se ženy nezřídka ujímají řízení i údržby auta a muži vaří, perou a berou si mateřskou dovolenou.
Vše je správně, na čem se oba partneři shodnou. Ale přece. Každý muž ocení, když mu alespoň občas v domácnosti zavane ten patriarchální duch, jeho žena se promění v hospodyňku a předvede mu právě tu svíčkovou, jako dělávala maminka či babička, každý rozumný muž si považuje toho, je-li jeho žena pořádná, je-li pečlivou a obětavou mámou jeho dětí. Možná jsem stará škola, ale pro mne je především žena nezastupitelným tvůrcem "tepla domova".
Vezměte si kouzelné slabiky do postele!
Výše uvedené "kouzelné slabiky" jsem si nevymyslel, ale ukradl. Jsou dílem dnes dvaaosmdesátiletého klinického psychologa, profesora Stanislava Kratochvíla. Hlásí se k nim všechny významné osobnosti z řad odborníků, zabývajících se partnerskou problematikou. Sám jsem slyšel citaci těchto slabik z úst psychiatra Miloslava Plzáka, psychologa Petra Šmolky i sexuologa Radima Uzla.
Poslouchejte rádio Frekvence 1 online ZDE >>
Jsou nesmírně trefné, nadčasové a ve své jednoduchosti a výstižnosti praktické a užitečné, tedy pro ty, kteří si je osvojí, kteří jsou schopni se nad nimi zamyslet. Kdybych psal pro muže, použil bych jiné slabiky, POPO-DUPO-VYPO-VYCE, které vyjadřují partnerská očekávání ženy.
Na ně ale už v tomto článečku místo nemám. Mohu jen konstatovat, že existují partneři, kteří si slabiky profesora Kratochvíla dali do rámečku, nebo si je vzali do postele a povídali si o nich. Vy si o nich navíc můžete popovídat v naší diskuzi. Vřele doporučuji!
Podobné téma bude také námětem dnešního pořadu Dámský klub na rádiu Frekvence 1. Řešit se bude především bod číslo jedna - jak je důležité svého partnera chválit.
Co si o tom myslíte vy?
Chválíte pravidelně svého partnera, nebo na to spíš zapomínáte? A máte pocit, že díky tomu skutečně může vztah být pevnější a více vydržet? A co si myslíte o ostatních bodech, které zmiňuje Jan Zlatohlávek? Co ještě je ve vztahu důležité?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nehodlám jen uklízet a vařit. A proto jsem stále single
Psychologie na záchodě: Za zácpu může vaše povaha
Půjčila jsem nejlepší kamarádce 10 000 Kč. Chyba!
