reklama
 

Nehodlám jen uklízet a vařit. A proto jsem stále single

Už mě vážně štve, že dnešní muži jsou sto let za opicemi. Alespoň všichni, které potkávám, mají stále zažité předpotopní představy, že žena musí stát u plotny, vyvářet, uklízet a starat se o děti, zatímco oni musí především vydělávat a pak opravovat auto, malovat pokoj a podobně.

Foto: Isifa/Thinkstock

Už mě vážně štve, že dnešní muži jsou sto let za opicemi. Alespoň všichni, které potkávám, mají stále zažité předpotopní představy, že žena musí stát u plotny, vyvářet, uklízet a starat se o děti, zatímco oni musí především vydělávat a pak opravovat auto, malovat pokoj a podobně.

A vůbec jim při tom nevadí, že auto se už dávno opravovat ručně nedá a jeho oprava přitom spočívá hlavně v zatelefonování do autoservisu. A vůbec nepočítají s tím, že ty jejich chlapské práce jsou doma potřeba jen jednou za čas, zatímco ty "ženské" je potřeba vykonávat v podstatě každý den.

Podle mě jsou navíc jejich "povinnosti" mnohem zábavnější. Mnohem raději budu do zdí přitloukat hřebíky i s hmoždinkou, případně malovat byt, případně montovat nábytek či cokoli jiného. Tak nějak mi připadají kreativnější a nikoli zbytečné jako ty "naše".

Chci rovnoprávnost

Samozřejmě vím, že se to dělat musí, ale vytáčí mě to neustále genderové rozdělování. Jakoby se oba nemohli podílet stejnou měrou, jakoby jednou nemohl vyprat on, když má zrovna na rozdíl ode mě čas.

Musím se přiznat, že jsem single, a mám pocit, že možná i kvůli tomuhle přístupu ještě dlouho zůstanu. Zdá se mi, že všude kolem jsou jen chlápci, kteří čekají, že se o ně žena bude starat jako kdysi jejich matka a že oni nebudou muset dělat nic.

Rozmazlení a omezení

Považuji tohle za vrchol rozmazlenosti a omezenosti, čili si s někým takovým odmítám cokoli začít. Pomalu se smiřuji s tím, že se bude muset stát zázrak, abych jednou našla někoho, s kým bych si rozuměla. Přitom člověk by si myslel, že dnešní doba je už natolik moderní, že ženy jsou mužům rovné a nemají žádná privilegia ani nevýhody. Jenže opak je bohužel pravdou.

Rozumím tomu, pokud muž odmítá emancipaci a feminismus, protože ani já se nepovažuji za jejich fanynku. Moc dobře vím, že těžký kufr do schodů bez nich fakt nevytáhnu. Odmítám ale ustoupit a udělat ze sebe domácí puťku, také se chci starat o sebe a nebudu kvůli péči o domácnost odcházet z práce dřív.

Poslouchejte rádio Frekvence 1 online ZDE >>

Bohužel zřejmě jen velmi malé procento mužů tohle dokáže respektovat a já rozhodně nemám štěstí na ty tolerantní. Dokonce ani nemám žádnou kamarádku, u které by to doma fungovalo jinak, tedy tak nějak demokraticky. 

Nevěřím ale tomu, že ve všech českých domácnostech to funguje takhle. Proto se vás ptám - jak jste to udělali, že jste se u vás doma dokázali shodnout? Dámy, ustoupily jste tradicím a smířily se se svou ženskou rolí, nebo se vám podařilo partnera nějak převychovat? A pokud ano, jak na to?

Jsem moc zvědavá na vaše rady a zkušenosti.

Čtenářka Magda

Co si o tom myslíte vy?

Souhlasíte s rozdělením domácích prací na vyloženě ženské a mužské? Nebo si myslíte, že je povinnost jako povinnost a měl by ji udělat ten, kdo zrovna může? Jak to funguje u vás doma? Jaké práce máte na starosti vy a jaké váš partner? A vyhovuje vám to takhle, nebo byste ráda něco změnila?

Stejné téma bude mimo jiné námětem dnešního pořadu Dámský klub na rádiu Frekvence 1.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

9 věcí, které byste měla vědět, než s ním začnete žít

Pálím mosty: Po rozchodu mě žádná bývalá už nezajímá

Rozešel jsem se s přítelkyní. Na každého se smála


Něžné detaily i nečekaná jednoduchost. Top manikérkou Instagramu je Tina Goldsteinová | Video: Instagram/Betina Goldstein
reklama
reklama
reklama