V sexu je dovoleno vše, na čem se shodnete. I BDSM, říká sexuoložka

Mezi lidmi, kteří se věnují BDSM, najdeme ty, kteří jsou výhradně submisivní nebo naopak dominantní. Jak upozornila sexuoložka Petra Vrzáčková v podcastu Už budu!, existuje ale i řada těch, kteří jsou takzvaní switch – tedy partneři, kteří mohou podle situace roli měnit.

Proč někteří lidé v sexu vyhledávají bolest? Může to působit sebedestruktivně, ale podle sexuoložky Petry Vrzáčkové tomu tak není. „V BDSM jde spíš o uvolnění napětí. Díky té fyzické bolesti se submisivní jedinci oprostí od bolesti vnitřní, psychické. Fyzická bolest jim přináší vzrušení,“ vysvětluje v podcastu. Přestože i lidé, kteří se sebepoškozují, hledají podobné uvolnění, rozdíl je podle terapeutky zásadní: „Sebepoškozování je sebedestruktivní, BDSM ne,“ doplňuje. V BDSM světě je totiž vše postaveno na vědomém souhlasu, důvěře a bezpečí – a právě v tom tkví hlavní rozdíl.

BDSM jako nová norma? Podle odbornice ano

Zkušenosti z dobře vedených BDSM praktik mohou být inspirací i pro „vanilkový“ sex. „Po BDSM správně následuje aftercare, tedy následná péče. To by bylo vhodné praktikovat i u běžného sexu, kde tahle část ale velmi často schází,“ vysvětluje sexuoložka Petra Vrzáčková. V rozhovoru pro podcast Už budu! se moderátorka Zorya Blue spolu s odbornicí věnovaly i historii BDSM. Ještě poměrně nedávno bylo totiž označováno za poruchu, kterou je třeba léčit. „Naštěstí se pochopilo, že nejde o nic špatného, jen jinou variantu normy. V sexu je dovoleno vše, s čím oba partneři souhlasí. Samozřejmě za dodržení nějakých zákonných norem,“ dodává Vrzáčková. BDSM už tedy zdaleka není tabu – a co víc, může být zdrojem vzájemné důvěry, hlubší komunikace a péče, kterou běžný sex často postrádá.

Přestože dnes už BDSM není považováno za nic „zvráceného“ ani patologického, mnoho lidí s vlastními touhami stále bojuje. S tímto vnitřním rozporem se často obracejí na odborníky. „Chodí za mnou klienti, kteří si třeba tyto své preference vyčítají, nepřijdou jim normální. Roli v tom hrají zaběhnuté stereotypy a předsudky. Úkolem terapeuta je zjistit, jestli jsou s tím vnitřně v pohodě, nebo jim to skutečně způsobuje distres,“ vysvětluje sexuoložka Petra Vrzáčková.