V šestnácti ho zneužil o třicet let starší muž. "Nejsem v naší rodině jediný," říká

Ladislav Koubek pochází z věřící rodiny, kdy maminka byla praktikující katoličkou a babička byla dokonce kostelnicí. V církevním prostředí se tak pohyboval od malička a postupem času se stal ministrantem. Dokonce se dostal k práci s audiovizuální technikou, která ho velmi bavila. Pak ale přišel zásadní zlom. Duchovní, který semináře vedl, ho zneužil. 

Koubek říká, že zpočátku se se situací vyrovnával dobře a neměl pocit, že by ho to nějak traumatizovalo, i proto, že do prostředí, kde k tomu došlo, okamžitě přestal docházet. Šok ale přišel o mnoho let později, kdy se svěřil jinému knězi, který celou situaci bagatelizoval. Následně Koubek vyhledal u svých kolegů psychologů odbornou pomoc. Možná ještě víc ho zasáhlo zjištění, které přišlo, když se se svými zážitky svěřil v rodině. 

„Co jsem zjistil, mě šokovalo. Jen v rámci naší rodiny jsme tři, kteří zažili sexuální násilí v církvi. Tři, o kterých mohu mluvit. Já a moje dvě tety, z nichž jedné bylo devět let, když byla znásilněna farářem, druhá byla ještě mladší. Sestra mé matky to dodnes popisuje tak, že ten člověk zabil její dětskou duši. Tohle prozření, jak častá taková praxe ve skutečnosti je, mě hluboce zasáhlo a donutilo o věcech mluvit,“ říká psycholog, který dnes patří mimo jiné mezi hlasité kritiky vatikánské smlouvy, jež letos na začátku března prošla parlamentem a čeká na podpis prezidenta. Koubek doufá, že stejně jako Masaryk nebo Havel ji i Petr Pavel smete ze stolu. Podle něj by totiž jen zhoršila situaci obětí a usnadnila církvi ututlání podobných případů.