

Problémy s početím dítěte má v současnosti stále více párů. Ne vždycky je však příčina fyziologická, velkou roli v tomto procesu hraje stres.
„Stres mezi dvojicí při návštěvě reprodukční kliniky je velký. Nabízíme při úvodních konzultacích možnost navštívit naši psycholožku a probrat s ní problémy spojené s umělým početím. Jaké to má dopady i na partnerský vztah. Ale musím říct, že o to většina klientů nemá zájem a bagatelizuje to,“ potvrzuje lékařka Hana Višňová, působící na IVF klinice v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Velkým tématem jsou také nevyžádané rady okolí. „Opravdu nepomohou rady typu, aby odjeli na dovolenou a nemysleli na to. Může to hodně zraňovat. Pro příbuzné i kamarády může být těžké o tom mluvit, protože někdo to téma prostě otevírat nechce, ale nevyžádané rady spíš ublíží, než pomohou. Je lepší se zajímat o postup při umělém oplodnění, jaký je další krok, a jít na tu podporu konstruktivně, než dávat rady,“ upozorňuje Višňová.
Odbornice si ale pochvaluje, že v něčem se společnost přece jen změnila k lepšímu. Rodiny už prý tak čas netlačí na vnoučátka a chápou potřebu ženy vystudovat a zařídit si kariéru. I díky tomu se zvyšuje věk prvorodiček a žen, jež vyhledají pomoc IVF klinik. „Ten tlak spíš vyvíjí sami na sobě. Ale u nás jsou pacienti kolem 38. roku, takže to je tím, že slyší tikot biologických hodin. Cítí, že by si měli dítě pořídit. Hodně se změnil přístup. Už na nás tolik babičky netlačí tím, že hlavní úkol ženy je mít dítě. Dnes se víc klade důraz na vzdělání a hezký život,“ dodává Višňová s tím, že zákonná hranice pro umělé oplodnění je 49 let.