Největší tabu mateřství: vyhoření. Co dělat, když se z radosti stane vyčerpání?

Když přijde dítě, je přirozené, že do toho chcete dát všechno. Toužíte být tou nejlepší verzí sebe samé – a tak se necháte pohltit vším, co mateřství přináší. Pečujete o domov, partnera i děti. Kamarádky, koníčky nebo chvíle pro sebe odkládáte „na později“. Zpočátku vás to těší a naplňuje. Po čase se ale může dostavit něco jiného: únava, která neodchází, pocit prázdnoty a ztráta radosti z toho, co vás dříve bavilo. To není vaše selhání – může to být vyhoření. A ačkoli se toto slovo spojuje hlavně s klasickou pracovní dráhou, mateřství je práce jako každá jiná, akorát náročnější, méně ceněná a v podstatě na celý život. Proč by tedy matky neměly mít právo přiznat si, že i ony mohou vyhořet – a hledat cestu, jak z toho ven?

„Být tři roky doma s dítětem je krásné, ale i rodič je jen člověk, který má své potřeby a chce se realizovat i mimo domov. Stačí pár hodin týdně, které rozhodně nejsou na úkor dítěte. Vždyť se přece ví, že šťastná máma rovná se šťastné dítě,“ říká Andrea Bohačíková, CEO organizace M.arter, která se zasazuje o podporu rodičů a větší dostupnost flexibilních úvazků.

Možná se ptáte: Kde začít, když se cítím vyčerpaná? Pomoci mohou i malé kroky.

1. Uvařte si jídlo, na které máte chuť – i když dětem nechutná.

2. Dopřejte si kávu v kavárně, ne jen doma „na stojáka“.

3. Vyrazte do přírody – procházka v lese nebo parku má doslova léčivý účinek.

4. Pusťte si hudbu nebo podcast, který vás potěší.

5. Věnujte si beauty chvilku – maska, make-up nebo péče o pleť mohou zlepšit náladu.

6. Podívejte se na komedii, klidně i dopoledne. Smích je lék.

7. Každý večer si připomeňte, co všechno jste ten den zvládla. I drobnosti se počítají.

8. Sdílejte své zkušenosti s jinými maminkami – třeba v komunitě „Rodičovská není brzda“.

9. Naplánujte si výlet, byť malý – změna prostředí dělá divy.

10. Vraťte se k tomu, co vás bavilo v dětství či dospívání. Čtení, hudba, kreslení – cokoliv, co bylo „vaše“.

Pokud se u vás vyčerpání zhoršuje, přidává se beznaděj nebo pocit, že situaci nezvládáte, je důležité obrátit se na odborníka – psychologa, terapeuta či lékaře. Sdílení s partnerem nebo blízkými je prvním krokem k úlevě.

Říkáme si často: „Na sebe nemám čas.“ Ale čas pro sebe by měl být prioritou – pro dobro celé rodiny. Když máma neztratí samu sebe, získají tím všichni.

Zdroje: M.arter