1 Přijměte své pocity



Evě letos chybí to nejdůležitější – její manžel Milan, který zemřel na začátku roku. Poprvé stráví Vánoce sama a snaží se najít cestu, jak se s tímto zlomovým okamžikem vyrovnat.

Dejte si čas a prostor pro zpracování emocí. Samota není selhání, je to přirozený stav, kterým si projde každý. Není špatné se cítit smutně nebo ztraceně – důležité je se s těmito emocemi vyrovnat.

Dejte si čas a prostor pro zpracování emocí. Samota není selhání, je to přirozený stav, kterým si projde každý. Není špatné se cítit smutně nebo ztraceně – důležité je se s těmito emocemi vyrovnat.

I když nemáte chuť být mezi lidmi, udržujte kontakt s blízkými. Krátký telefonát, zpráva nebo návštěva mohou udělat velký rozdíl. Pokud nemáte blízké poblíž, zvažte zapojení do komunitních aktivit nebo zájmových skupin.

Zkuste něco, co vás vždycky lákalo – malování, pečení, jógu, učení se novému jazyku. Tvůrčí činnost nejen zaměstná mysl, ale může také přinést radost a pocit naplnění.

Cvičení, zdravá strava a dostatek spánku mají velký vliv na psychickou pohodu. Zkuste meditaci nebo dechová cvičení, která pomáhají zmírnit stres a podpořit vnitřní klid.

Zapojte se do dobrovolnické činnosti nebo nabídněte pomoc někomu ve svém okolí. Pomáhání druhým často přináší pocit smyslu a může být způsobem, jak navázat nové vztahy.

Pravidelný denní režim může přinést pocit stability. Začněte den něčím pozitivním, naplánujte si aktivity a dejte si cíl, na který se budete těšit.

Pokud máte pocit, že samota je příliš těžká na zvládnutí, nebojte se obrátit na terapeuta. Profesionální pomoc vám může poskytnout nástroje, jak se se situací lépe vyrovnat.

Samota nemusí být jen negativní. Využijte ji jako příležitost k sebepoznání, reflexi a rozvoji. Často právě v těchto chvílích zjistíme, co je pro nás skutečně důležité.
Každý má jiný způsob, jak překonávat samotu. Najděte, co funguje pro vás, a pamatujte, že i toto období jednou skončí.
Vánoce byly vždycky naším svátkem. Můj manžel Milan miloval všechno, co s nimi souviselo – od pečení cukroví po zdobení stromečku, které bral jako malé umělecké dílo. Vždycky mě fascinovalo, s jakou pečlivostí rozmísťoval světýlka, aby zářila rovnoměrně. "Vánoce musí být dokonalé, Evi," říkával s úsměvem. A byly. Ale letos to bude jiné. Letos budu poprvé sama.
Milan zemřel letos v únoru. Ráno jsme se probudili, dali si kávu a já ještě plánovala, co všechno musíme stihnout, než začne jaro. On jen mlčky poslouchal, pak mě políbil a řekl: "Všechno zvládneme, uvidíš." Jenže pak už nezvládl nic. Zkolaboval a než přijela záchranka, bylo po všem. Infarkt. Byl pryč.
Celý rok jsem žila jako na autopilota. Práce, povinnosti, občasná setkání s přáteli – všechno šlo jaksi mimo mě. Jenže teď, když se blíží Vánoce, je všechno těžší. Všude kolem svítí výlohy, lidé se usmívají a já se cítím, jako by mě někdo uzamkl do místnosti bez oken.
Rozhodla jsem se, že letos stromeček nebude. Neměla bych komu ukazovat jeho zářivá světýlka. Jen při té myšlence mě píchlo u srdce. Vyndala jsem z krabice staré ozdoby. Byly mezi nimi i ty, které Milan vyrobil, když jsme se před třiceti lety brali. Jeden z papírových andílků, kterého vytvořil, měl ohnuté křídlo. Chtěla jsem ho opravit, ale pak jsem si to rozmyslela. Nechám ho tak. Je přesně takový, jaký měl být.
Přemýšlela jsem, jak ten den strávím. Rodina mě zvala, abych přijela, ale nechci. Myslím, že potřebuji být sama. Možná si pustím náš oblíbený film Pelíšky a vzpomenu si, jak se Milan smál u scény s kaprem. Nebo si uvařím jeho oblíbenou rybí polévku, kterou jsem kdysi nemohla ani cítit, ale pak mě ji naučil milovat.
Také jsem koupila malý svícínek. Rozsvítím ho na Štědrý večer a budu si povídat s Milanem. Věřím, že mě někde slyší. Možná to zní hloupě, ale myslím, že to pomůže.
I když mě myšlenka na Vánoce bez Milana stále bolí, uvědomuji si, že ten čas nemusí být jen smutný. Možná je to příležitost vytvořit si nové tradice, ve kterých bude pořád kousek z nás dvou. Letos možná jen tiše vzpomenu, ale příští rok bych mohla třeba zapálit svíčku a poděkovat mu za všechny ty krásné Vánoce, které jsme spolu prožili. Protože i když tu Milan už není, jeho láska zůstává. A to je možná ten největší dar, který mi mohl kdy dát.
Tip redakce: Samota může být náročná, ale existuje řada způsobů, jak ji zvládnout a dokonce v ní najít i pozitivní stránku. V grafice najdete tipy, jak se samotou vyrovnat.











