Jak se česala naše historie: 120 let proměn účesů v českých zemích

V 60. letech, během období uvolňování režimu, do Československa začaly pronikat západní módní trendy, které ovlivnily i účesy. V oblasti ženských účesů byly velmi populární nafoukané účesy, které se vytvářely pomocí tupírování a hojného používání laku na vlasy, což dalo vlasům objem a pevnost. Tyto účesy, někdy připomínající „včelí úl“, byly symbolem ženské elegance té doby a vydržely často i několik dní bez potřeby opravy. Tupírování a objem se staly charakteristickými prvky, které byly ve své podstatě velmi odlišné od střídmých účesů 50. let.

Mezi mužskými účesy, které se v Československu objevily, se v 60. letech šířil styl „mániček“, tedy mladých mužů s dlouhými vlasy. Na rozdíl od původního tvrzení o populárních účesech „na ježka“, které se vztahovaly ke krátkým střihům, byly dlouhé vlasy u mužů spíše výrazem politického a společenského postoje proti komunistickému režimu. Dlouhovlasí muži byli vnímáni jako rebelové, což vedlo k represivním zásahům režimu. V roce 1966 byla zahájena kampaň proti „máničkám“, během které bylo přibližně 4 tisíce mladých mužů nuceno ostříhat si vlasy. Tato kampaň měla podporu i v médiích a na státní úrovni a byla součástí širšího tlaku na kulturní uniformitu.

Ženy na Západě v této době začaly také experimentovat s různými účesy ve stylu Vidala Sassoona, což vedlo k rozmanitosti střihů. K oblíbeným účesům patřil například „urchin“ účes, který proslavila Mia Farrowová ve filmu Rosemary‚s Baby, nebo ostrý bob, který se stal oblíbeným nejen v západní módě, ale i mezi moderními ženami v Československu.