Nebezpečné vyrážky: 9 život ohrožujících nemocí, které se projevují na kůži
1 Borelióza (Lymeská nemoc): Když vyrážka prozradí víc, než si myslíte
Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty, způsobené spirochetami rodu Borrelia burgdorferi sensu lato. Nejznámějším a často prvním viditelným projevem je erythema migrans – červená skvrna, která se objevuje u většiny nakažených (70 až 80 procent) zpravidla 7 až 14 dní po přisátí klíštěte, někdy ale i dříve či později (v rozmezí 3 až 33 dní).
Tato vyrážka rychle roste – i několik centimetrů denně – a může dosáhnout průměru až 70 cm. Typicky má vzhled „terče“ s vybledlým středem a červeným prstencem (v Evropě cca u 79 procent případů), ale může být i jednolitě červená. Přestože je nápadná, nebývá svědivá ani bolestivá a může tak uniknout vaší pozornosti. Může být však doprovázena celkovými příznaky, které připomínají chřipku – únava, bolesti hlavy, svalů, horečka nebo zimnice.
Pozdější kožní příznaky boreliózy
Pokud infekce není včas zachycena a léčena, mohou se objevit i další kožní projevy:
-
Boreliový lymfocytom – vzácnější projev (cca 1 procento případů), obvykle nebolestivý, červenofialový útvar na ušním lalůčku nebo prsní bradavce.
-
Acrodermatitis chronica atrophicans – pozdní stadium infekce. Zpočátku zarudnutí a otok, postupně dochází ke ztenčení kůže, která působí atroficky a staře. Nejčastěji na dolních končetinách, může být provázena i kloubními deformitami nebo svalovou atrofií.
Jak ji poznat? Hledejte:
-
Červenou skvrnu, která se rychle zvětšuje.
-
Možný vzhled „terče“ – střední vyblednutí a červený okraj.
-
Skvrna není svědivá ani bolestivá.
-
Objevuje se na místech, kde se klíště přisálo – tudíž nejčastěji na trupu a dolních končetinách.
2 Horečka Skalistých hor: Drobné krvácení, které neradno přehlížet
Začíná to jako obyčejná viróza – vysoká horečka, silná bolest hlavy, zimnice, únava. Jenže už během několika dní se přidá varovný signál: vyrážka. Nejprve drobné růžové skvrny na zápěstích a kotnících, později se rozlézají po trupu, někdy až na dlaně a chodidla. Skvrny tmavnou, vystupují nad povrch a mohou přejít do drobných krvácení pod kůži – tzv. petechií, které připomínají červené tečky nebo drobné modřiny. A tehdy už jde o čas. Horečka Skalistých hor, bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty, může vést až k odumírání tkání, amputacím či poškození životně důležitých orgánů.
Včasná léčba antibiotiky – konkrétně doxycyklinem – je přitom velmi účinná, pokud se nasadí ihned. Diagnózu však komplikuje fakt, že vyrážka někdy chybí úplně a příznaky mohou připomínat běžnou chřipku. Právě proto lékaři doporučují neváhat – zejména pokud se příznaky objeví po pobytu v přírodě nebo po přisátí klíštěte. V této hře na čas rozhodují dny – a někdy i hodiny.
3 Meningokokové onemocnění: Není to pouhá modřina
Meningokokové onemocnění je závažná infekce způsobená bakteriemi Neisseria meningitidis, které můžou být i u zdravých lidí přítomny v nosohltanu bez příznaků až u 5 až 10 procent populace. Nemoc se šíří kapénkovou cestou při blízkém kontaktu a často postihuje kojence, malé děti a adolescenty. První varovné příznaky jsou horečka, únava a bolesti, ale klíčovým signálem je charakteristická vyrážka — červenofialové skvrny, které na rozdíl od běžných modřin při přitlačení průhledným předmětem nezmizí. Tyto skvrny jsou drobná krvácení pod kůží způsobená toxiny bakterií, které poškozují cévy.
Nemoc postupuje velmi rychle, a proto je nutné ji včas rozpoznat a okamžitě zahájit léčbu antibiotiky. Bez rychlého zásahu může dojít k těžkým komplikacím, jako jsou rozsáhlé modřiny, odumírání tkání a v nejhorších případech i amputace. I přes včasnou léčbu zůstává úmrtnost kolem 5 až 10 procent, přičemž až pětina přeživších má trvalé následky, například ztrátu sluchu nebo neurologické problémy. Pozornost věnovaná včasnému rozpoznání a léčbě je proto doslova otázkou života a smrti.
Reklama
4 Stevens-Johnsonův syndrom: Když se kůže mění v bojiště
Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN) jsou závažné kožní reakce, které většinou vyvolávají léky, někdy infekce nebo očkování. Projevují se vysokou horečkou a bolestivou vyrážkou, která začíná jako červené skvrny a rychle přechází v puchýře. Kůže se odlupuje v rozsáhlých plátech, podobně jako u těžkých popálenin. Postiženy jsou i sliznice – například oči, ústa a genitálie – což může vést k dlouhodobým komplikacím. Úmrtnost je vysoká, pohybuje se mezi 10 a 40 procenty podle rozsahu postižení. Léčba vyžaduje hospitalizaci a péči podobnou léčbě popálenin, včetně podpůrné terapie a často i speciálních léků na potlačení imunitní reakce.
5 Horečka dengue: Nemilý dárek z výjezdů do exotiky
Horečka dengue se v Evropě i USA nejčastěji objevuje u cestovatelů vracejících se z tropických oblastí, kde je virus běžný. Nemoc začíná vysokou horečkou a během prvních dnů se může objevit přechodné zarudnutí obličeje. O něco později – mezi 3. a 6. dnem – se často rozvíjí typická makulopapulární vyrážka, tedy kombinace zarudlých skvrn (makul) a drobných vyvýšených pupínků (papul), která připomíná spalničky. Charakteristický je tzv. vzor „bílých ostrůvků v moři červené“ – oblasti normální kůže obklopené souvislým zarudnutím.
U některých pacientů se vyrážka v pozdější fázi nemoci může změnit – místo běžného zarudnutí se objevují drobné červenofialové tečky (petechie), které vznikají krvácením do kůže. V těžších případech mohou splývat do větších skvrn, tzv. purpury. Závažné formy dengue jsou provázeny příznaky jako přetrvávající zvracení, bolesti břicha, zvětšení jater, nízký počet krevních destiček a vysoký hematokrit. Postiženy mohou být i sliznice, například spojivky a ústa, které mohou krvácet.
Tyto varovné příznaky signalizují riziko přechodu do život ohrožujícího stavu – dengue hemoragické horečky nebo dengue šokového syndromu. Včasná diagnóza a pečlivé sledování jsou proto klíčové.
5 Horečka dengue: Nemilý dárek z výjezdů do exotiky
Horečka dengue se v Evropě i USA nejčastěji objevuje u cestovatelů vracejících se z tropických oblastí, kde je virus běžný. Nemoc začíná vysokou horečkou a během prvních dnů se může objevit přechodné zarudnutí obličeje. O něco později – mezi 3. a 6. dnem – se často rozvíjí typická makulopapulární vyrážka, tedy kombinace zarudlých skvrn (makul) a drobných vyvýšených pupínků (papul), která připomíná spalničky. Charakteristický je tzv. vzor „bílých ostrůvků v moři červené“ – oblasti normální kůže obklopené souvislým zarudnutím.
U některých pacientů se vyrážka v pozdější fázi nemoci může změnit – místo běžného zarudnutí se objevují drobné červenofialové tečky (petechie), které vznikají krvácením do kůže. V těžších případech mohou splývat do větších skvrn, tzv. purpury. Závažné formy dengue jsou provázeny příznaky jako přetrvávající zvracení, bolesti břicha, zvětšení jater, nízký počet krevních destiček a vysoký hematokrit. Postiženy mohou být i sliznice, například spojivky a ústa, které mohou krvácet.
Tyto varovné příznaky signalizují riziko přechodu do život ohrožujícího stavu – dengue hemoragické horečky nebo dengue šokového syndromu. Včasná diagnóza a pečlivé sledování jsou proto klíčové.
6 Diseminovaná intravaskulární koagulace: Kaskáda nebezpečných reakcí
Když se na kůži objeví drobné červené tečky, podivné modřiny nebo krvavé puchýře, může jít o víc než jen nevinné podlitiny. Někdy je to známka toho, že se tělo dostalo do extrémního stavu, kdy současně krvácí a zároveň vytváří nebezpečné sraženiny. Tento paradoxní a život ohrožující stav se jmenuje diseminovaná intravaskulární koagulace, zkráceně DIC. V těle se bez varování spustí kaskáda srážlivých reakcí, které by normálně sloužily k zastavení krvácení, ale v tomto případě začnou nekontrolovaně působit napříč celým krevním řečištěm. Výsledkem je tvorba mikroskopických sraženin, které ucpávají drobné cévy a narušují prokrvení orgánů. Kvůli tomu tělo začne krvácet, často dramaticky a na více místech najednou.
Jedním z prvních varovných signálů přitom může být právě kůže. Drobné krvácivé tečky zvané petechie, větší fialové skvrny (purpura), modřiny, krvavé puchýře, ale i odumírající prsty nebo modrofialové síťovité zbarvení kůže – to všechno může být důsledek DIC. Tento stav nevzniká sám od sebe, obvykle je spojen s jiným závažným onemocněním, jako je sepse, některé nádory, komplikace při porodu nebo těžké úrazy. U pacientů s těžkým průběhem covidu se DIC objevovala často – někdy v podobě kožních projevů, které připomínaly omrzliny nebo puchýře naplněné krví. A právě tyto změny na kůži mohou být klíčové pro včasné rozpoznání, zvlášť když je doprovází krvácení z dásní, nosu nebo míst po vpichu jehly.
Rychlá reakce je zásadní, protože DIC má dramatický průběh a bez zásahu může vést k selhání orgánů i smrti. Léčba vždy začíná u příčiny – ať už je to infekce, nádor nebo jiný spouštěč. Podpora srážení krve, podávání transfuzí nebo krevních destiček je často nutná, ale bez řešení samotného spouštěče je efekt jen krátkodobý. Přestože jde o stav pro lékaře náročný, laik může někdy pomoci tím, že si všimne varovných signálů – zvlášť pokud se podobné příznaky objeví u někoho vážně nemocného. Protože když tělo krvácí i sráží zároveň, hraje se o čas.
Reklama
7 Když bakterie poškodí cévy: Zákeřný hemolyticko-uremický syndrom
Escherichia coli O157H:7 serotype is the most common cause of hemolytic uremic syndrome, which presents with microangiopathic hemolytic anemia, thrombocytopenia, and acute kidney injury.
— Medbullets (@medbullets) January 9, 2023
Learn more on our DAILY #UMSLE Step 1 podcast. https://t.co/tcurjP8Zho pic.twitter.com/JWpD3W01NB
Hemolyticko-uremický syndrom, zkráceně HUS, je závažné onemocnění, které bývá důsledkem infekce střevní bakterií E. coli produkující Shiga toxin. Právě tento toxin se váže na specifické receptory na povrchu cévních buněk a spustí nebezpečnou kaskádu: poškození výstelky cév, aktivaci krevních destiček a tvorbu drobných sraženin, které mohou blokovat průtok krve drobnými cévami. Nejčastěji bývají postiženy ledviny – a právě jejich selhání je častým a život ohrožujícím důsledkem nemoci.
Typické příznaky přicházejí často náhle: krvavý průjem, zvracení, silné bolesti břicha, ale i modřiny bez příčiny nebo nenápadné červené tečky na kůži zvané petechie. Tyto kožní projevy odrážejí poškození cév a nízký počet krevních destiček. Ve vzácných případech, zejména u atypických forem HUS, se mohou objevit i kožní projevy, jako jsou purpurově zbarvené léze či vředy. Ačkoliv se HUS vyskytuje převážně u dětí, existuje i tzv. atypická forma, která postihuje dospělé a má odlišný – často geneticky podmíněný – původ.
Dobrou zprávou je, že moderní medicína už dnes umí pacientům s HUS výrazně pomoci. Včasná diagnóza, podpůrná terapie a u atypických forem i cílená léčba monoklonální protilátkou eculizumabem, která tlumí přehnanou aktivitu imunitního systému, mohou prognózu zásadně zlepšit. K nejčastějším zdrojům nákazy patří kontaminované potraviny – nedostatečně tepelně upravené maso, nepasterizované mléko či výrobky z něj. I proto platí, že prevence začíná u správné kuchyňské hygieny.
8 Trombotická trombocytopenická purpura (TTP): Nemocná krev
Trombotická trombocytopenická purpura, nebo zkráceně TTP, je vzácné, ale vážné onemocnění krve. V těle pacientů s TTP nefunguje správně enzym ADAMTS13, který normálně pomáhá regulovat krevní srážlivost. Když tento enzym chybí nebo je blokován, v krvi se tvoří drobné krevní sraženiny, které mohou ucpat malé cévy. To vede k poškození různých orgánů a může být život ohrožující. TTP často vzniká, když si imunitní systém „pomíchá“ a začne napadat vlastní enzym, což je typické pro autoimunitní nemoci.
Mezi nejčastější příznaky patří na kůži viditelné červené nebo fialové tečky a skvrny – petechie a purpura – které jsou způsobeny nízkým počtem krevních destiček. Dalšími známkami mohou být bledost, únava a žlutavé zabarvení kůže, protože se při TTP rozpadá větší množství červených krvinek. Pro správnou diagnózu se měří aktivita ADAMTS13 a přítomnost protilátek. Léčba spočívá v odstranění škodlivých protilátek a doplnění chybějícího enzymu pomocí speciální metody zvané plazmaferéza, což je vlastně selektivní odběr krevní plazmy, často doplněné o léky na potlačení imunitní reakce.
9 Pemphigus vulgaris: Vzácné autoimunitní onemocnění, které poznáte podle puchýřů
Pemphigus vulgaris je závažné, ale vzácné autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní kůži a sliznice, což vede k tvorbě bolestivých puchýřů. Název pochází z řeckého slova „pemphix“, tedy puchýř. Onemocnění se nejčastěji objevuje kolem padesátky a nepatrně častěji postihuje ženy. Puchýře vznikají kvůli tomu, že tělo produkuje protilátky proti bílkovinám, které drží pokožku pohromadě – narušení těchto spojů způsobuje, že se kůže začne odlupovat a vytváří se puchýře, které snadno praskají. Nemoc často začíná bolestivými lézemi v ústech a může postupně zasáhnout i další části těla.
Diagnóza pemphigus vulgaris vyžaduje speciální vyšetření kůže a krevní testy, které odhalí přítomnost těchto protilátek. Léčba je založená hlavně na potlačení imunitní reakce pomocí kortikosteroidů a moderních imunosupresiv, zejména léku rituximab. Bez léčby může mít pemphigus vážné až fatální následky, ale díky pokrokům v terapii dnes většina pacientů získává šanci na normální život. Nemoc ale může být záludná – například se někdy může zaměnit za jiné kožní problémy nebo nádor. Ačkoliv je vzácná, je dobré ji znát, zvlášť pokud se objeví nepříjemné puchýře, které se rychle šíří a nehojí.
Reklama
