

Když se u soudu řeší osobní dramata, není to jen o výpovědích a právnících. Takhle by se dal shrnout nedávný den D, kdy se u soudu potkaly ženy, které spojuje minulost se stejným jménem: Jaromír Soukup. Ale hlavní roli tentokrát hrály outfity, ne minulost. Jak si poradily s pro sebe netradičně upjatým formálním dress codem Agáta Hanychová a Eva Feureislová?
Soudní pojednání na první pohled neslibuje extra velkou podívanou. Není to párty ani galavečer s uvolněným dress codem, naopak – jedná se o příležitost, která fantazii a kreativitě zrovna nepřeje. Podobně je to i s odhalováním: vyžaduje se vysoká míra decentnosti a umírněnosti jak v chování, tak i v módních projevech. Zkrátka, pohybujeme se na ledě, který může být pro profesionální celebrity jako Agáta Hanychová, Eva Feuereislová i Ornella Koktová tak trochu tenký.
Neznamená to ale, že vybraným oblečením nemohou tyto výrazné ženy leccos komunikovat v této nečekané módní aréně. Možná i to, že komunikovat úplně nevědí. Pojďme se podívat, co na sobě měly Agáta Hanychová, Eva Feureislová a Ornella Koktová a co nám jejich outfity (záměrně či nezáměrně) řekly.
Všechny tři dámy zvolily jednobarevné kalhotové kostýmy – poměrně překvapivá shoda okolností. Pokud jindy sázejí na originalitu a módní exhibici, tady jako by dostály pravidlům. Agáta Hanychová ale přesto nedokázala potlačit svou vrozenou míru rebelie: oblékla sytě červený kostým, který spolehlivě poutal pozornost. Pokud jím chtěla zastrašit svého ex, možná se jí to i podařilo – červená je barva dominance, sebevědomí a síly. Paradoxně jde u Agáty o výjimečnou volbu. Zatímco na akcích, kde by se červená vysloveně nabízela, volí často černou, tady vytasila kartu, která působila odvážně – možná až příliš. Střihově bez chyby, ale barevnost a tmavé nehty trochu narážejí na pravidla soudní umírněnosti.
Největší katastrofou jsou ovšem boty. Pokud Hanychová chtěla opravdu vyvolat dojem síly, dominance a přitom elegantního stylu, lepší volbou k širším kalhotám by nepochybně byly špičaté lodičky a ne baleríny s okrouhlou špičkou, které působí dojmem, že je vytáhla z babiččiny skříně.
Ornella Koktová v černém kalhotovém kostýmu působila jako stín Agáty Hanychové – a patrně to není role, která by jí byla cizí. Základní silueta není špatná, černý kostým je sázka na jistotu, ale místo elegance vsadila Ornella spíše na pohodlí. Béžový pulovr v kombinaci s teniskami v podobném tónu odváděl outfit do roviny volnočasového stylingu. Výsledkem byl vzhled, který by se možná dobře vyjímal na nedělním brunchi s kamarádkami, ale v soudní síni už ztrácí. V takto formální situaci se totiž i nudná rafinovanost cení víc než civilní nedbalost.
Ze stylingového hlediska dopadla nejlépe Eva Feuereislová, která oproti Hanychové i Koktové zvolila výrazně uhlazenější a elegantnější variantu. Bílý kalhotový kostým byl trefou do černého – či spíše do sezónně světlého – a v kombinaci s černým topem, kabelkou a špičatými lodičkami vytvořil čistý, promyšlený celek. Není příliš co vytýkat. Bílé sako navíc nenese jen vizuální svěžest – bílá je také barvou čistoty a nevinnosti, takže je otázkou, zda se Feuereislová nepokusila i o lehkou symbolickou komunikaci. Zlaté šperky byly přítomné, ale nevtíravé, jen lehce podtrhly dojem, že Eva ví, kam jde – a co se v takové situaci sluší. Nebo to aspoň tentokrát zdárně předstírala.
Ačkoliv není striktně stanovený dress code, u soudního jednání se očekává oblečení, které vyjadřuje respekt k instituci a vážnost situace. Platí jednoduché pravidlo: méně je více – a hlavně decentně. Pro ženy to znamená spíše tlumené barvy, zakrytá ramena, sukně či šaty ke kolenům, případně kalhotový kostým. Žádné hluboké výstřihy, průhledné materiály nebo nápadné doplňky. Cílem není zaujmout, ale neprovokovat. V podstatě jde o obdobu „formálního dne“ bez lesku večerní róby – a s důrazem na umírněnost.