Narodila se 12. listopadu 1989 v Havlíčkově Brodu. Herectví se věnovala od dětství a již během studia hrála ve školních představeních. Marika Šoposká vystudovala hudebně-dramatický obor Pražské konzervatoře a postupně si vybudovala respektovanou pozici v českém filmu i televizi. Má dva starší bratry a podle toho její dětství vypadalo. „Když jsme se fotili poprvé v první třídě, moje máma mi dala krásné šatičky s košilkou a límečkem. Po čtrnácti dnech, když jsem domů přinesla fotku, límeček byl celý odervaný a měla jsem úplně rozčepýřené vlasy. Máma se samozřejmě divila, jak to moje focení dopadlo. Prostě jsem se předtím poprala. Rvala jsem se s kluky. U nás ve třídě se jiné holčičky nepraly, jenom já,“ vzpomínala v pořadu 7 pádů Honzy Dědka.
Tichá energie, silné role. Marika Šoposká se zapisuje do paměti nenápadně, ale natrvalo
Dětství a studia

Lidice
Účinkovala v několika televizních filmech, často v pohádkovém žánru, v roce 2011 ale přišel zlom v podobě snímku Lidice. Tragický příběh o vypálení české obce získal několik nominací na Českého lva, ovšem Šoposká byla spíš jen součástí hereckého ansámblu, ve kterém dominovala slavná jména jako Karel Roden, Zuzana Bydžovská a slovenští herci Roman Luknár a Zuzana Fialová.

Podpůrné role
V roce 2016 následoval další výrazný snímek Já, Olga Hepnarová. Šoposká v něm ztvárnila podpůrnou roli vražedkyniny lesbické přítelkyně Jitky.

Televize a seriály
Mnozí ji znají hlavně z televizních rolí. Objevila se třeba v retro seriálu Vyprávěj nebo První republika.

Ordinace v růžové zahradě
Za zmínku také stojí role v Ordinaci v růžové zahradě, kde ztvárnila postavu dětské lékařky Brigity „Bibi“ Mrázkové.

Ordinace v růžové zahradě
Za zmínku také stojí role v Ordinaci v růžové zahradě, kde ztvárnila postavu dětské lékařky Brigity „Bibi“ Mrázkové.

Vlny
Loni se objevila také ve snímku Jiřího Mádla Vlny, kde si zahrála sekretářku Jarunku. Film podle ní vyvolává silné emoce. „Hrdina? To je člověk, který obětuje svoje nepohodlí kvůli pravdě. A jde si za ní. To splňují rozhlasoví redaktoři, o kterých je film Vlny,“ řekla k filmu, který vzbudil značnou pozornost.

Soukromý život
Od roku 2013 je vdaná za kolegu z branže, zvukaře Petra Čecháka, kterého poznala už ve svých osmnácti. Hrála zrovna princeznu. „Měla jsem pohádkové šaty ze šustivé látky, a když jsem přicházela do ateliéru, tak jemu ve sluchátkách málem praskly bubínky,“ vzpomínala pobaveně. Mají spolu dva syny, Benedikta a Vincenta. Narození dětí pro jejich náročný harmonogram byla výzva. „Byla to velká změna, zvlášť v rodině, kde jsou oba filmaři. Muž měl práci od rána do noci sedm dní v týdnu. Bylo těžké všechno zvládat sama. Byl to šok a náraz, ale už je to fajn,“ pochvaluje si Šoposká.
Blogerka
Rodinné vazby ji chvilku spojovaly i s Taťánou Dykovou nebo Berenikou Kohoutovou. S tou druhou je dodnes přítelkyní a společně vytvořily i blok Sedmilhářky, který později vyšel i knižně. „Na počátku byl film Sedmikrásky Věry Chytilové, který je o dvou zlobivých holkách. Film se nám líbil a z toho nápadu jsme vyšly,“ vysvětlovala Šoposká počátky projektu. „Máme se moc rády, ale ještě raději se škádlíme.“
StarDance
V roce 2021 se zúčastnila taneční show StarDance. Jejím tanečním partnerem byl profesionální tanečník Robin Ondráček a dostali se až do pátého kola. To, že nakonec vypadli, jí mrzelo hlavně kvůli Robinovi, ale sama v tom viděla i pozitivum: „Mé děti budou šťastné, že se jim máma vrátí.“
Aktivní na Instagramu
Střípky ze života sdílí na sociálních sítích – na Instagramu má už přes 107 tisíc sledujících, kteří oceňují její profesionalitu, přirozenost a přístupnost. K herecké kariéře inspirovala i svého mladšího bratra Antonia. „Sestra je o třináct let starší, takže ve chvíli, kdy jsem začínal brát rozum, ona už natáčela první filmy. Starší sourozenec bývá mladšímu obecně vzorem a já jsem prostě vyrůstal v tom, že mám sestru herečku, bral jsem to automaticky a moje cesta k herectví tak vedla poměrně přímo,“ připouští Šoposki.
Mariku lze momentálně vidět v několika divadelních představeních, a dokonce s kolegou Miroslavem Krobotem napsala hru Štíři z února, ve které oba hrají. Sama přiznává, že se jí lépe píše s někým než o samotě. „Psát ve dvojici je jednodušší, protože se inspirujete, jeden hodí něco, toho se chytnete, naplétáte to na sebe, jde to nějak snáz.“






