„Na chlebíčky mě neužije, jsou nepřítelem čistých kravat a košil,“ říká Petr Pavel

I prezident České republiky občas potřebuje dovolenou. Tu svou má teď Petr Pavel za sebou a v živém vysílání po návratu do kanceláře prozradil, jak ji trávil, ale třeba také to, co mu chutná nebo na co se rád dívá v televizi. „Dovolenou jsem si užil, ale jsem rád, že jsem zase v práci, protože jsem se těšil na změnu,“ odpověděl prezident na jeden z dotazů, které mu do vysílání přišly. „Rozhodně mi nevadí, že po krásných dnech s rodinou a kamarády při tom, co mám rád, ať už je to motorka, auto, chození po horách, tak se zase můžu věnovat věcem, které jsou užitečné,“ řekl viditelně odpočatý a prozradil, že dny volna strávil na našem území. „Byl jsem v České republice, protože zahraničních cest si při práci užiju až dost.“

„Musím říct, že nejsem přítelem chlebíčků, protože chlebíček je největším nepřítelem čistých kravat a košil,“ pobavil svým důvodem k tomu, proč se tomuto Čechy oblíbenému jídlu vyhýbá. „Když můžu, tak si dám raději jednohubku, protože se dá polknout celá a nemusím se s ní špinit. A navíc mám raději chlebové než bílé pečivo, takže na chlebíčky mě moc neužije,“ dodal s úsměvem.

Sledující se dozvěděli, že kromě toho, že ve volném čase rád fotografuje, v dětství byl vášnivým sběratelem všeho možného. „Sbíral jsem leccos. Když jsem byl malý, bylo populární sbírání obrázků z krabiček od sirek a já jsem jich měl poměrně slušnou sbírku, navštívil jsem tehdy také ještě fungující továrnu na výrobu sirek v Sušici a měl jsem asi 300 krásných obrázků i ze zahraničí. Část té sbírky ještě někde mám, ale bohužel jsem u toho nevydržel, protože jsem byl trošku hyperaktivní dítě,“ prozradil na sebe.

K Pavlovi neodmyslitelně patří také motorka, na které rád brázdí silnice nejen u nás, ale i v zahraničí. „Mám těch tras a míst opravdu spoustu, snažím se jezdit mimo hlavní tahy, abych z naší země viděl co nejvíc. Všichni někam spěcháme a už se ani nekocháme, jako se kochal pan Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. A občas to stojí za to, tedy bez toho bourání,“ pobavil svou znalostí české klasiky.  To ostatně potvrdil i v následujícím dotazu, kde zodpovídal, jaké filmy má rád. Mezi jeho oblíbené patří české komedie, které sledoval i v době své aktivní vojenské služby s kolegy. „Byla to součást naší psychohygieny na misích. Často jsme si české komedie pouštěli bez zvuku a hlášky jsme citovali sami,“ potěšil milovníky české kinematografie.