Asi každý rodič touží potom, aby se jeho dítě v dospělosti uplatnilo v oboru, který ho dobře uživí, a někteří hledí i na společenskou prestiž takového povolání. Jedním z častých přání je, aby potomek vystudoval práva nebo medicínu. Ne všichni to ale vidí takhle. Když například herec Daniel Krejčík v dětství přišel s tím, že by se rád stal doktorem, narazil.

Prohlédnout grafiku U domu mají bazén, ale plavat neumí. Tito slavní se s vodou zrovna nekamarádí

"Moji rodiče byli podle mě první rodiče, kteří si nepřáli, abych byl lékař. Táta totiž vždycky když viděl sanitku, říkal, že kvůli těmhle mám malý kapesný," popisuje Krejčík s humorem a dodává vysvětlení. "Moje rodina má pohřební službu po čtvrtou generaci. Já, kdyby mi to s herectvím nevyšlo, budu pátá," prozradil s tím, že jeho otec viděl v lékařích v žertu svou konkurenci. Navíc také argumentoval tím, že lékaři z rodiny pohřebáků by nikdo svůj život svěřit nechtěl.

"Nepamatuju si, kdy jsem viděl první mrtvolu. Kdybychom měli pekárnu, taky si nebudu pamatovat, kdy jsem viděl první rohlík. No a my jsme taky pekli, ale ne rohlíky," říká Krejčík, který o svém životě napsal už dvě knihy. Právě v té druhé, která se co nevidět dostane na pulty knihkupectví, vzpomíná na své dětství v rodině s neobvyklým povoláním. 

Nakonec se tedy rozhodnul pro herectví. To mu doma už nerozmlouvali, spíš naopak. "Táta řekl, že to je v pohodě, tvrdil, že když budu špatný herec, budu moct mluvit na pohřbech," uzavřel s nadsázkou herec, který sklízí pochvalu od kritiky zejména za své divadelní role.