Jde o neinfekční zánětlivé kožní onemocnění, kterým mohou být postiženi dospělí i děti. Projevuje se zarudnutím kůže, svěděním, suchostí i rozpraskáním postižené oblasti. Svým častým vznikem v raném dětství se také nazývá dětský ekzém. Má obvykle dlouhý průběh a vrací se opakovaně. Je součástí atopického syndromu, může se tedy spojit s problémy jako senná rýma, astma nebo potravinová alergie.
Příčiny
Mezi příčiny patří různé látky v našem životním prostředí, se kterými se dostane kůže do styku, po vdechnutí nebo požití. Důležitý dopad na vznik ekzému má dědičnost. Atopický ekzém je patologickou imunitní odpovědí oslabeného organismu. Trpí jím až dvacet procent Středoevropanů a tento počet neustále narůstá. Důvodem je především změna životního stylu, pobyt ve městech, v uzavřených a klimatizovaných prostorách, dále průmyslová strava, znečištěný vzduch atd.
Lidé trpící atopickou dermatitidou, jak se také ekzém nazývá, mají sníženou citlivost pro svědění. Je způsobena vrozenou poruchou funkce kožní bariéry. Již lehké podráždění kůže tedy vyvolává nutkání se škrábat, tím se ovšem projevy ekzému značně zhoršují. A nejen to, mnohdy se tak po těle roznesou mikroby, tedy infekci.
Formy atopického ekzému
Projevy atopického ekzému začínají zejména v kojeneckém či dětském věku, poprvé se objeví ale i v dospělosti.
Kojenecká forma – začíná ve třetím měsíci života červenými pupínky a puchýřky, které se mohou vyskytovat po celém těle, především v obličeji.
Dětská forma – z obličeje se ekzém přesouvá hlavně do loketních a podkoleních jamek.
Dospělá forma – ekzém v dospělosti začíná asi u deseti procent pacientů. Místa výskytu jsou prakticky shodná s dětskou formou, přesouvat se však může i do oblasti obličeje a krku. Ke zhoršení dochází hlavně při psychickém stresu, v podzimních měsících, chřipkových onemocněních nebo zažívacích potížích.
Léčba
Atopický ekzém nelze pro vrozený sklon k chorobě úplně vyléčit. Při dodržování prevence lze však jeho průběh zmírnit či dlouhodobě zahojit.
Mezi preventivní opatření patří vyloučení alergenů (prach, zvířecí chlupy, koberce aj.), vyloučení látek, které kůži dráždí (pocení, časté koupele v horké i studené vodě, detergenty) a dostatečná hydratace a promazávání kůže. Tělová mléka, krémy a masti, tzv.emoliencia, jsou základním kamenem léčby atopického ekzému. Kůži zvláční, promastí a chrání před nepříznivými vlivy zvenčí.
Způsobem léčby akutního projevu ekzému jsou kortikosteroidy. Pro jejich nežádoucí účinky (vznik šedého zákalu či nadměrné ochlupení) je však nutný dohled dermatologa.
Nový způsob léčby
Novou formou léčby jsou místní imunomodulátory. Ty zasahují do imunitní reakce kůže, tzn. i do samé podstaty ekzému. U těchto léků se zatím neobjevily žádné vedlejší účinky, jsou tedy vhodné pro dlouhodobé užívání. Stejně jako u kortikosteroidů, tuto léčbu navrhuje výhradně dermatolog.
Při neúčinnosti vnější léčby se užívá léčby vnitřní, tedy celkové. Jedná se o systémové léky (antibiotika, antihistaminika , systémové imunomodulátory).
U většiny pacientů se atopický ekzém vyléčí do dospělosti.
Stejně jako u většiny onemocnění, i u atopického ekzému je třeba si dávat pozor na to, co jíme. Mezi nejčastější alergeny patří kravské mléko, vejce, lepek, ořechy, citrusové plody, rajčata, čokoláda a různé potravinové přísady.
