Branišovský les nebo také Bor, jak se mu někdy říká, leží jihozápadně od Českých Budějovic u sídliště Máj a mezi obcemi Branišov, Mokré a Třebín. Na první pohled na něm není nic zvláštního, jeho historie je však prodchnuta krvavými skutky, pamatuje znásilnění, sebevraždy i vraždy. Už ve středověku platil les za tajemné a nebezpečné místo, a to tady bylo poměrně rušno. Vedla tudy totiž obchodní cesta obklopená bažinami.
Záhady Branišovského lesa: Strom sebevrahů i děsivý přízrak
1 Děsivé místo už od středověku

2 Tajemné „postavy"

V Branišovském lese se stala celá řada jen těžko uvěřitelných historek. V roce 1981 tady prý černý přízrak, který se vynořil z mlhy, vyděsil dva vojáky. Jiní zase přísahají, že v lese viděli tajemnou postavu s bílou tváří, s pouhým náznakem úst a očí oblečenou v plášti a s kloboukem na hlavě. Jedná se prý o dobrého ducha ochránce, strážce, který má za úkol v lese hlídat zlo. Objevují se zde údajně také rudě žhnoucí oči, které své oběti pronásledují.
3 Tragická střelba vojáků

V lese došlo také k tragédii, při které se navzájem postříleli vojáci. Prý proto, že se jeden z nich proměnil v podivnou bytost. Tři zemřeli na místě a čtvrtý stihl ještě před smrtí vypovědět, že viděli „něco strašného“, co vycházelo z houštin a blížilo se k nim. To je přimělo k střelbě.
4 Záhadné skoky v čase

V lese prý dochází i k paranormálním aktivitám, a to záhadným časovým posunům. Člověk v něm prý ztrácí pojem o čase. Přestože jde lesem jen pár desítek minut, může klidně uběhnout celý den. O tom, že lidé v Boru mizí a objeví se třeba za pár hodin někde úplně jinde, se mluví už dlouho. Veřejnou bezpečností písemně zdokumentovaný případ pochází z roku 1960, kdy se jeden obyvatel vracel na kole domů z Českých Budějovic. Cesta, která mu obvykle trvala hodinu, se protáhla na devět. Zmiňoval prašný vír, vlnící se les a zelenou mlhu. O té se mimochodem v Boru mluví často.
4 Záhadné skoky v čase

V lese prý dochází i k paranormálním aktivitám, a to záhadným časovým posunům. Člověk v něm prý ztrácí pojem o čase. Přestože jde lesem jen pár desítek minut, může klidně uběhnout celý den. O tom, že lidé v Boru mizí a objeví se třeba za pár hodin někde úplně jinde, se mluví už dlouho. Veřejnou bezpečností písemně zdokumentovaný případ pochází z roku 1960, kdy se jeden obyvatel vracel na kole domů z Českých Budějovic. Cesta, která mu obvykle trvala hodinu, se protáhla na devět. Zmiňoval prašný vír, vlnící se les a zelenou mlhu. O té se mimochodem v Boru mluví často.
5 Strom oběšenců

V lese se nacházel i strom oběšenců. Na něm se na jednom provaze oběsila milenecká dvojice. Jestli šlo o vraždu nebo sebevraždu, nikdo neví. Jen o týden později se na stejném místě našla také další oběšená žena. Vesničané proto strom porazili a spálili, dnes tu jako upomínka tragických událostí stojí Černý sloup. Někteří jedinci přesto tvrdí, že v místě, kde se strom nacházel, slyší hlas, který nabádá k sebevraždě.
6 Pravda, nebo smyšlené příběhy?

Mnoho historek o Branišovském lese jsou pravděpodobně jen výtvory lidské fantazie, některá úmrtí jsou však doložena historickými záznamy, třeba vražda kvůli vzácnému prstenu, uvláčení dřevorubce k smrti vozem taženým koňmi nebo otrava nezletilého chlapce jedovatou rostlinou. Že na lese něco bude, dokládají i fotografie, které se tady dají pořídit. Mnohdy na nich najdete mlhu, přestože v době focení žádná nebyla, nebo prapodivné vznášející se siluety. A prý se sem také bojí vstoupit psi.





