Svatý Martin přijíždí: Bez bílého koně, zato s plným talířem

Svatý Martin tradičně přichází 11. listopadu a lidé s ním spojují symbolické ukončení sklizně i začátek klidnější zimní části roku. Říká se, že na bílém koni přiváží první sníh — a na stole nesmí chybět mladé víno a pečená husa.

Husa na Martina: proč právě husa?

Pověst praví, že když byl Martin zvolen biskupem, chtěl se skrýt, protože úřad odmítal přijmout. Ukryl se prý proto mezi husami, ale nebyly by to husy, aby ho svým kejháním neprozradily. A tak od té doby, jak praví legenda, končí na pekáči. Historické prameny však nabízejí i zcela pragmatičtější vysvětlení. Listopad byl jednoduše dobou, kdy se na dvoře vybíraly naturální dávky a desátky. A husa, po létě patřičně vykrmená, byla přirozeným pokrmem slavností. Maso se dalo snadno uchovat, tuk posloužil na vaření i svícení a kosti – ty dle tradice napovídaly, jak tuhá či mírná bude nadcházející zima.

Svatomartinské oslavy patří k nejvýraznějším gastronomickým tradicím českého podzimu. Jen málo svátků spojuje tolik vrstev – církevní příběh, selský kalendář, pohanské symboly, vinařskou sezónu, ale i moderní společenskou událost. Svatý Martin se v průběhu času stal neodmyslitelným poslem zimy, kterou je třeba přivítat s plným žaludkem a dobrou náladou.

Dodnes se 11. listopadu peče husa s červeným zelím a knedlíky nebo bramborovými lokšemi, přičemž receptury se liší region od regionu. V Čechách převládá klasická varianta na kmínu, na Moravě se častěji objevuje husí stehno na jablkách, v jižních oblastech i verze s vínem a medem. A co praví pranostika? Bude-li husa na Martinu na ledu, na Vánoce po blátě, a naopak.

ČTĚTE TAKÉ: Svatomartinské hody 2025: Kam letos na husu, víno a poctivou českou kuchyni

Svatomartinské rohlíčky, Martínci nebo podkovy

Co by to bylo za hostinu, kdyby na ní chybělo něco sladkého na zub. Na svatého Martina se pečou tradiční svatomartinské rohlíčky. Krajově se jim říká také Martínci, nebo podkovy – podle tvaru, který připomíná koňskou podkovu, jakou měl i kůň svatého Martina. Jedna z legend také praví, že Martin proměnil podkovy svého koně v pečivo, aby mohl nakrmit chudé. Svatomartinské rohlíčky se obvykle připravují z kynutého těsta. Náplní můžou být povidla, ořechová nebo maková náplň.

Svatomartinské víno má novodobější kořeny, i když na tradici „mladých vín“ navazuje už od středověku. Vinaři tehdy s radostí ochutnávali první výsledky ročníku právě po ukončení sklizně, často kolem 11. listopadu. Současná značka „Svatomartinské“ vznikla v roce 2005 jako iniciativa Vinařského fondu. Smyslem bylo oživit vinařskou kulturu a vytvořit český ekvivalent francouzského Beaujolais Nouveau – tedy první víno ročníku, lehké, svěží a atraktivní.

Aby mohlo víno nést označení „Svatomartinské“, musí splňovat přísné parametry: pochází z hroznů vypěstovaných výhradně v Čechách a na Moravě, je suché až polosuché, připravené k pití po velmi krátké době ležení (většinou 4–6 týdnů). Vyrábí se z odrůd jako Müller-Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené rané, Modrý Portugal či Svatovavřinecké.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Svatomartinské hody zvládnete i doma!

Oficiální odkorunkování probíhá symbolicky 11. 11. v 11 hodin 11 minut, kdy vinaři po celé republice otevírají první lahve a zvou veřejnost k ochutnávkám. Zatímco venkov udržuje folklorní ráz, města si přidávají moderní twist – degustační menu v bistrech, tematické párování vín s fine diningem, nebo street food verze svatomartinské husy v sendvičích a burgerech. Jen pozor, kvůli specifickému výrobnímu procesu je svatomartinské určené pro okamžitou spotřebu a odborníci ho doporučují vypít nejpozději do Velikonoc!

Sdílená hojnost: Svátek, který přežil staletí

Svatomartinský svátek je archetypální – oslavuje hojnost, světlo a vděčnost těsně před obdobím temna. Z antropologického hlediska je to „svátek přechodu“: z času práce do času klidu. Lidé si dopřávali nejlepší pokrmy, vypláceli služebnictvo, končili roční smlouvy. S příchodem zimy se zároveň slavilo, že rok byl úspěšný.

Dnes, v době neustálého přebytku, má tato tradice nový rozměr. Učí nás zpomalit a připomenout si, že hojnost se není o množství, ale o sdílení a vděčnosti. V tom je síla svatomartinské husy – sedět s přáteli, zapálit svíčku a dopřát si jídlo, které má duši.

Svatomartinská husa a víno nejsou jen jídlo a nápoj. Mají v sobě obrovskou symboliku. Jsou o přechodu, sdílení a času pro sebe i pro druhé. Spojují dávné a současné a dokazují, že některé tradice zůstávají živé právě proto, že jsou lidské. Až se letos 11. 11. otevře první láhev v 11 hodin a 11 minut, zastavte se na chvíli. Přivoňte, ochutnejte, poděkujte. Za rok, za podzim, za vše, co bylo, i za to, co teprve přijde.

VIDEO: Nejstaršímu psovi na světě je 31 let. Bobi chodí na procházky a chutná mu lidské jídlo

Zdroje:  ceskazceska.cz; muzeumkalovamostu.cz, ČT EDU, dvojka.rozhlas.cz