Na Zelený čtvrtek má být doma klid. Pověry velí ticho, zeleninu a práci na zahradě

Zelený čtvrtek je podle lidové tradice ideálním dnem pro práci na zahradě i poli. Věřilo se, že rostliny zasazené právě v tento den budou silné, zdravé a odolné vůči škůdcům. A kdo před rozedněním zatřese ovocnými stromy, může se prý těšit na bohatou úrodu. Dříve také hospodyňky tloukly paličkou do hmoždíře, aby vyhnaly z domu myši a hmyz – symbolicky tak vyčistily domov od všeho nechtěného.

Zelený čtvrtek má ale i významný duchovní rozměr. V kostelích se konají speciální mše připomínající Poslední večeři Páně. Během některých se věřícím symbolicky umývají nohy – jako připomínka Ježíšovy pokory a služby druhým. Právě na Zelený čtvrtek také naposledy zazní zvony. Poté „odlétají do Říma“ a jejich zvuk až do Bílé soboty nahrazují tradiční řehtačky, se kterými po vesnicích chodí chlapci.

Co raději nedělat a čemu se vyhnout na talíři?

Na Zelený čtvrtek se podle tradice nedoporučuje hádat se ani půjčovat věci – ať už peníze, nebo třeba nářadí. Věřilo se totiž, že kdo ten den prožije v klidu a bez konfliktů, přitáhne do svého života nejen pohodu, ale i hojnost. Peníze si k němu pak prý „najdou cestu samy“.

Co se jí na Zelený čtvrtek? Zelená na talíři jako symbol zdraví

Tradiční Zelený čtvrtek začíná sladce – ke snídani se podávají jidáše, kynuté pečivo ve tvaru provazů, které se peče už o den dříve, na Škaredou středu. Hlavní jídla dne se nesou ve znamení zelené barvy. Na stolech nechybí velikonoční nádivka s kopřivami, ale i lehké polévky – nejčastěji špenátová, hrášková nebo brokolicová. Oblíbené jsou také zelí, kapusta nebo pórek. Rozhodně by se nemělo jíst maso. Den bez masa měl podle dávných představ očistit tělo i mysl a přispět ke zdraví.

Podle tradice měly zelené bylinky a listová zelenina zajistit zdraví, sílu a očistu těla na celý následující rok.

Zelené pivo? Novodobá tradice, kterou si Češi zamilovali

Zatímco dříve se na Zelený čtvrtek jedly hlavně bylinky a zelená zelenina, dnešní pivaři si zdravou tradici přizpůsobili po svém – zeleným pivem. Tento moderní velikonoční zvyk se stal fenoménem a v hospodách po celé České republice se každoročně těší obrovské oblibě.

Zelené pivo získává svou typickou barvu díky speciálnímu ječnému sladu a bylinnému výluhu – obvykle z kopřiv, máty, meduňky nebo zeleného ječmene. Nejenže lahodí oku, ale i chuťovým buňkám, a navíc krásně zapadá do jarní atmosféry svátků.