Co Čech, to houbař. Proč je houbaření v Česku víc než jen koníček?

Na trzích už nenajdete jahody, borůvky ani meruňky, ale příroda nám servíruje jinou lahůdku, na kterou se v těchto dnech těšíme – houby. A s nimi přichází i sezona plná procházek po lese, plných košíků a provoněných kuchyní. Zatímco v některých zemích se houby téměř nesbírají nebo je jejich sběr regulovaný, v Česku je tato záliba hluboce zakořeněná a často předávaná jako součást rodinných tradic. Houbaření spojuje generace, a stejně tak i pokrmy z hub, které se objevují na talířích v nespočtu podob.

Snad nejtypičtější pokrmem je ale smaženice. Jídlo, které voní čerstvě nasbíranými houbami a většinou přijde na stůl hned po návratu z lesa. Stačí k houbám přidat pár vajec, podávat s chlebem a rázem je hotová večeře. Stejně ikonické jsou i houbové řízky z bedel nebo hříbků, které se staly důkazem, že houby v české kuchyni nehrají jen vedlejší roli, ale zvládnou být hlavní hvězdou talíře.

VIDEO: Houbová smaženice podle šéfkuchařky Stáni Markové

Zatímco v Česku si můžete nasbírat hub, kolik unesete, v okolních zemích platí přísná pravidla. V Německu nebo Rakousku je sběr pro vlastní spotřebu omezený obvykle na jeden až dva kilogramy denně, ve Švýcarsku či Itálii dokonce potřebujete speciální povolení. Nejtvrdší zákony má Nizozemsko, kde je houbaření mimo vlastní pozemek úplně zakázané. Naopak v Polsku, Slovensku nebo Skandinávii je houbaření stejně volné a rozšířené jako u nás.

Hrozbou pro Česko je klimatická změna

Nadměrné houbaření českým lesům neškodí a na populaci hub zásadní vliv nemá. Větší hrozbou je podle autora nové knihy Houby a my Petra Havla klimatická změna. Ta totiž ovlivňuje druhové složení hub v lesích. Sběr hub tak podle Havla může být jedním z faktorů poklesu populace některých druhů, zdaleka ale není jediným. Svůj vliv má podle agrárního analytika také struktura a věk lesních porostů.

„Vzhledem k tomu, že předmětem sběru hub jsou jen nadzemní plodnice, nemají nájezdy houbařů na populaci hub zásadní fatální vliv, pokud houbaři nepoškozují při sběru podhoubí. Houby v ČR spíše ohrožují probíhající klimatické změny, kácení stromů, s nimiž žije řada hub v symbióze, a kontaminace nejen lesního prostředí chemickými látkami,“ popisuje Havel. Velký vliv má podle něj také struktura a věk lesních porostů. „Klasickým příkladem změn v souvislosti se stavem lesů byl v minulosti výrazný úbytek hojně sbíraných lišek obecných, to se ale změnilo a lišky lze již opět v lese úspěšně sbírat,“ podotýká autor nové knihy Houby a my.

Na houby vyrazilo v loňském roce podle dat ministerstva zemědělství 68 procent domácností, meziročně o dvě procenta méně. Průměrně ale nasbírala loni jedna domácnost více hub, zatímco v roce 2023 si jedna domácnost odnesla z lesa zhruba šest kilogramů, loni to bylo 6,91 kilogramu. Hodnota nasbíraných plodů dosáhla loni 7,2 miliardy korun a byla o 2,6 miliardy vyšší oproti průměru let 1994 až 2024. Data vyplývají z průzkumu, kterého se loni zúčastnilo 1005 lidí.

Zdroj: Deník.cz, cesky.radio.cz, Aktuálně.cz, ČTK