V dávných dobách mělo okolí psychicky nemocného za to, že za jeho problémy může sám ďábel, na řadu přišlo vymítání zlých sil služebníkem Páně.
Temné fotky z počátků psychiatrie. Trhání zubů, lobotomie nebo rozžhavený pohrabáč
Exorcismus

Pouštění žilou
Starověký lékař Claudius Galén věřil, že většina nemocí pocházela z narušené rovnováhy různých látek v těle, patřil mezi velké zastánce takzvaného pouštění žilou. V 17. století aplikoval lékař Thomas Willis (na obrázku) jeho zjištění také na duševní nemoci s tím, že vnitřní biochemické pochody jsou zodpovědné i za mentální poruchy. Věřil, že krvácení, vyprázdnění střev a dokonce zvracení pomohou vyrovnat zdraví těla a také duše.

Demonstrace ženské hysterie
Otec francouzské neurologie Jean-Martin Charcot v auditoriu předvádí na Blanche Wittmanové záchvat hysterie, tedy neurotické poruchy zodpovědné za citovou labilitu se sklonem k teatrálnímu chování a afektům. Slovo hysterie pochází z latinského slova uterus, tedy děloha, nemoc lékaři dlouhou dobu připisovali pouze ženám.

Léčba děsem
Nizozemský lékař Hermann Boerhaave (1668-1738) léčí příznaky hysterie. Boerhaave, stojící v centru kresby, věřil, že pacientky s hysterií uklidní tím, že je bude děsit. Řešil je například rozžhaveným pohrabáčem.

Léčit hysterii
Joseph Mortimer Granville používal na hysterii u žen vibrátor. Hysterii s kolegy přičítal přecitlivělé děloze, terapie spočívala ve vaginální masáži. Jeho příběh inspiroval vznik filmu Vrtěti ženou z roku 2011.

Reklama na masáž
Reklama, která léčbu hysterie zmíněnou masáží inzeruje.
Dobové užití vibrátoru - 19. století
Ilustrace z roku 1891 demonstrující, jak používat vibrátor k masáži dělohy. V polovině 19. století lékaři spojovali hysterii se sexuální disfunkcí, vedle masáže prováděné lékaři se mohly pacientky spolehnout také na vlastní přístroj.

Viktoriánský vibrátor
Lék na soužení z viktoriánské éry vypadal i takto.
Léčba znehybněním
Americký pacient James Norris v okovech Betlémské nemocnice v Londýně v roce 1812.

Svěrací kazajka
Zakladatelem moderní psychiatrie je francouzský lékař Jean-Étienne Dominique Esquirol (1772 – 1840). Ve Francii prosadil, aby pacienty s duševní nemocí ošetřovali vyškolení lékaři v nemocnicích. Zařízení se měla snažit pacienty léčit, a nikoliv je pouze držet mimo společnost. Lékař zmapoval otřesné podmínky tehdejších blázinců po celé zemi a zasadil se o jejich reformu. Na snímku Esquirolův pacient ve svěrací kazajce v roce 1838.

Klíží se ti víčka...
Léčba hypnózou na konci 19. století. Metodu využívají někteří psychologové i v dnešní praxi.

Další hrůzná terapie
A další léčba děsem. Terapii hrůzou využívali i v Nizozemí. Vyobrazení ukazuje výjev z roku 1826.

Léčba elektrošokem
Psychiatrie souvisí i s experimenty ve fyziologii. Fyziologie je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp. pletiv, orgánů a orgánových soustav, i celých organismů. Tyto fotografie ukazují na různé grimasy, které lékaři zaznamenali na tvářích pacientů léčených elektrošoky.

Pacient připoutaný k židli
Pacient připoutaný k židli v instituci pro mentálně choré s názvem West Riding Pauper Lunatic Asylum ve Wakefieldu, která se nachází v oblasti anglického hrabství Yorkshire. 19. století.

Léčba u zdi
Toto není fotografie z natáčení hororu Kruh, ale snímek ženy, kterou ošetřovatelé přinutili stoupnout si proti zdi v póze ukřižovaného mučedníka. V 19. století se v německých ústavech pro pacienty s psychiatrickým onemocněním metody využívalo běžně s vírou, že jim prospěje.
This 1890 photo depicts a woman forced into a crucifixion pose and facing a wall. The woman is a patient at a mental institution, undergoing treatment. Believe it or not, forced standing was considered a legitimate part of treatment for mental illness in 19th century Germany. pic.twitter.com/UDwmabaMjs
— Carnival of Horror (@HorrorCarnival) September 17, 2020
Lobotomie
Některé výjevy a formy léčby dnes opravdu děsí. Lobotomii prosazoval portugalský lékař Antonió Egas Moniz (1874 – 1955), byl první, kdo operativní neurochirurgický zákrok provedl. Lékař při něm přeruší nervová vlákna spojující mozkový lalok s dalšími částmi mozku.
Psychiatry has a dark history. Hospitals and psychiatrists were called asylums and alienists, respectively. Treatments were based on torture and can even lead to death. Patients would behave in fear of undergoing the tranquilizer chair and/or lobotomy (see images). pic.twitter.com/dh5SmVVvRO
— BINI Yak (Hiatus) 🇵🇸 (@juicypinoymaet) May 26, 2020
Lobotomie
Některé výjevy a formy léčby dnes opravdu děsí. Lobotomii prosazoval portugalský lékař Antonió Egas Moniz (1874 – 1955), byl první, kdo operativní neurochirurgický zákrok provedl. Lékař při něm přeruší nervová vlákna spojující mozkový lalok s dalšími částmi mozku.
Psychiatry has a dark history. Hospitals and psychiatrists were called asylums and alienists, respectively. Treatments were based on torture and can even lead to death. Patients would behave in fear of undergoing the tranquilizer chair and/or lobotomy (see images). pic.twitter.com/dh5SmVVvRO
— BINI Yak (Hiatus) 🇵🇸 (@juicypinoymaet) May 26, 2020
Léčba lobotomií, vrtání do hlavy, 1946
Přestože léčba, kterou prováděli i další lékaři, vykazovala jisté výsledky, některé pacienty například zbavovala úzkosti, měla také velmi vážné vedlejší účinky. Od změny osobnosti přes duševní retardaci, zranění až po smrt. Později lékaři od metody upustili a nahradila ji léčba léky.

Lobotomie před operací a po operaci
Moniz za objevení účinků lobotomie a založení neurochirurgie získal v roce 1949 Nobelovu cenu. Lobotomie zcela vymaže osobnost bouřliváka McMurphyho ve Keasyho slavné knize z amerického blázince Vyhoďme ho z kola ven, kterou zfilmoval Miloš Forman. Jeho snímek Přelet nad kukaččím hnízdem získal několik Oscarů. Na snímku žena před operací a po ní, 1942.

Od izolace k otevřenosti
Ženský azyl pro duševně nemocné v americkém St. Louis v roce 1904. Už v 19. století se začala situace lidí s psychickým onemocněním měnit k lepšímu, zatímco dříve šlo hlavně o jejich izolaci a pacienti přicházeli o celou svou existenci včetně práce a kontaktu s rodinou, později ústavy prošly výraznou proměnou, otevřely se a jejich obyvatelům se dostalo lepší a důstojnější péče.

Vypotit démony
Během hydroterapie se pacienti delší dobu koupali nebo potili v potních boxech, lékaři měli za to, že je léčba uklidňuje. Účast bohužel nebyla vždy dobrovolná a nemocní ji podstoupit museli, obzvlášť pokud nebyli klidní.

Moskevská hydroterapie
Hydroterapie se používala také v psychiatrické nemocnici v Moskvě v roce 1966.

Léčba elektřinou
Koncem 19. století začali lékaři zkoušet také elektroléčbu.
Prohřátí mozku
Diatermie je léčebné prohřívání orgánu průchodem vysokofrekvenčního elektrického proudu. Zahrnovalo elektrošoky přímo do mozku a léčila se jím epilepsie, mentální poruchy a krevní tlak. V dřevních dobách mohla neodborná manipulace s přístrojem pacientovi uškodit.
Znehybnění
Psychiatrická nemocnice v USA v roce 1904. Pacienta ošetřovatelé v jeho zájmu zavinuli tak silnou vrstvou látky, až se nemohl hýbat.

Léčba trháním zubů
Psychiatr Henry Cotton z New Jersey věřil, že duševní nemoci způsobují infekce, léčil proto pacienty například vytrháváním zubů. Když to nezabralo, začal odebírat mandle, varlata, dělohy, sleziny a další orgány, u nichž měl podezření na infekci.

Léčba elektrošoky
Léčba elektrošoky.
H.R. 6 will open the doors for electroshock therapy to be used on adults and children. |… https://t.co/ZsHe6MkxgK pic.twitter.com/6U4jCGNTJt
— Ash Fawkes (@Ash_Fawkes) May 17, 2016
Psychiatrie v Ohiu
Pacientky v psychiatrickém zařízení v Ohiu, 1946.

Klecové lůžko
Československo 1946, Domov invalidů v Lysé nad Labem. Klecová a síťová lůžka se v českých ústavech sociální péče nesmí používat od 1. ledna 2007.






