reklama
 

Změna času: Zítra je nejhorší den v práci

Přispali jsme si o hodinu víc, takže jsme naladěni smířlivěji, než na jaře, kdy nám změna času vadí víc. Vážně je pouhá jedna hodina takový rozdíl? Vědci tvrdí, že ano. Co říkáte vy?

Foto: Thinkstock

Přispali jsme si o hodinu víc, takže jsme naladěni smířlivěji, než na jaře, kdy nám změna času vadí víc. Vážně je jedna hodina takový rozdíl? Vědci tvrdí, že ano. Co říkáte vy?

Vnitřní hodiny člověka vycházejí ze čtyřiadvacetihodinového rytmu. Řídí se jimi veškeré pochody v těle, ovlivňují soustředění a vnímání, stejně jako fyzickou a duševní kondici. Každý z nás má přirozené vnitřní hodiny, které fungují bez ohledu na zimní nebo letní čas a řídí úroveň naší energie. Některá období dne jsou proto pro určité aktivity vhodnější než jiná.

Sex hned po ránu

Časně ráno mezi čtvrtou a šestou hodinou se tělo probouzí. Zhruba do sedmi jsme naprogramováni na spánek. Klesá tvorba melatoninu a posiluje se tvorba hormonů.

Tou dobou jede naplno krátkodobá paměť, a tak je dobré si po ránu zopakovat informace, které bude člověk potřebovat přes den například u zkoušky. Časně ráno je tělo nejcitlivější k bolesti.

Kolem osmé je ta pravá chvíle na sex, tak ho neodkládejte na večer. Právě teď je hladina estrogenu u žen pětkrát vyšší než večer a vyšší je i množství testosteronu u mužů.

Pak už je podle chronologů vhodná doba pro snídani, tělo je připraveno zásobit se energií na celý den. Mezi devátou až dvanáctou je člověk nejvýkonnější a zvládne bez problémů každou práci, snadno se také učí. Rozlet by mohlo zbrzdit jen těžké jídlo, které v této fázi dne tělo spíše unaví, než aby ho posílilo.

K zubaři po obědě

Mezi třináctou a čtrnáctou hodinou je člověk podle odborníků nejodolnější vůči bolesti. Je však i celkově otupělý, a tak by neměl řešit vážné problémy. Výkonnost klesá o pětinu, proto je lépe věnovat se jednoduchým činnostem.

Odpoledne aktivita zvolna stoupá, po sedmnácté hodině je člověk na vrcholu ve schopnostech reagovat a pamatovat si, proto je prý dobré věnovat se studiu a záležitostem, které souvisejí s koordinací a manuální zručností. Užitečný je i sport.

Večer se tělo uvolňuje a udělá mu dobře lehká večeře. Ve večerních hodinách jsou smysly a cit pro vůně a chutě nejvýraznější, což vysvětluje to, že právě z večerního mlsání má člověk největší požitek.

Do jedenácti by se člověk měl uložit do postele, aby přes noc načerpal novou sílu a energii. Tělesná teplota poklesne, dochází k regeneraci buněk a organismus se připravuje na další den.

Žijeme "proti přírodě"

Od pravěku lidé chodili spát po setmění a vstávali s východem slunce. Přirozeným přírodním cyklem se lidé řídili ještě před nějakými padesáti lety. Teprve moderní doba nás nutí se neustále přemáhat. Řada lidí tvrdí, že přechody mezi zimním a letním časem ovlivňují jejich vnitřní hodiny, spánek, náladu, nebo dokonce zdravotní stav.

Různé skupiny vědců po celém světě se zabývaly změnami času na lidské zdraví. I když jejich nálezy se občas rozcházejí, v podstatě je skutečně obviňují z negativních účinků na náš organismus.

Zítra je nejhorší den

Lidé si po změně času stěžují na bolesti hlavy, zmatenost a vyšší míru stresu. Jedna vědecká studie nalezla souvislost mezi změnou času a častějším výskytem sebevražd.

Podle této studie dokonce i malá změna v biorytmech může citlivým jedincům pořádně zamávat s psychikou. Podzimní změna času se nejvíce promítá do pracovních výkonů. Přináší s sebou náhle tmavá odpoledne, během nichž se pracuje na plný výkon jen velmi těžko.

Vyplývá to z britské vědecké studie, podle níž produktivita práce v týdnu následujícím po změně času padá až o závratných 50 procent. Lidé si na změny, které přináší "zimní čas", musí teprve zvyknout. Nejhorší je přitom hned pondělí.

Přizpůsobte se - ale sobě!

I když viníků je v tomto případě pravděpodobně více, jedna věc je jasná: zahrávat si s nastavením vlastních biorytmů se většinou nevyplácí. Pokud se chceme vyhnout zdravotním rizikům a po svém organismu požadujeme optimální výkony, musíme se nastavení svých vnitřních hodin maximálně přizpůsobit.

Kde jsou ale kořeny tohoto "trápení", které pokaždé dvakrát ročně všichni podstupujeme?

  • Změna času byla poprvé navržena v roce 1895 a autorem kontroverzního nápadu byl novozélandský entomolog a astronom George Vernon Hudson
  • Jako vášnivý sběratel hmyzu využíval ke svému koníčku každou volnou chvilku po práci a déle trvající denní světlo  pro něj znamenalo možnost věnovat se své vášni o hodinu víc
  • Kromě toho se při zavádění letního času argumentovalo také úsporou elektrické energie, i když dnes je reálný efekt tohoto opatření již velmi sporný
  • V dnešní době naopak působí změna času problémy v dopravě, při komunikaci mezi různými zeměmi nebo při měření času pomocí různých přístrojů a elektronických zařízení.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Stres je jako droga. Nemůžeme bez něj být

Pozor na zákeřné "kamarádky": Zlikvidujte je!

Dvě třetiny žen mají problém se sexem. Málokteré to vadí

Pomsta odhozené manželky. Dianne se po rozvodu kvůli mladší milence náramně baví | Video: Instagram/Dianne Laurance
reklama
reklama
reklama