reklama
 

Strašné konce drobných posedlostí: Jakou máte vy?

Říká se, že každý člověk má nějakou úchylku. Kde je hranice mezi roztomilou pověrčivostí a těžkou psychickou poruchou? A co je vlastně "normální"?

Foto: Thinkstock

Nevyjdete z domu, aniž byste zkontrolovala plyn, žehličku a zavřené okno? Když to uděláte jednou, je to opatrnost. Pokud to ale děláte třeba dvacetkrát, už je to nemoc. S obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD) můžete obvykle na běžný život zapomenout.

Samozřejmě jde o to, kde až se to nutkavé psychické puzení vykonávat (nebo naopak nevykonávat) určitou činnost zastaví. Mít klíče od bytu připravené v ruce už v tramvaji, přeskakování černých dlaždic nebo "zakázané" šlápnutí na kanál jsou ještě docela úsměvné projevy. Stejně jako věci, které děláme prakticky všichni - klepat na dřevo, vyhnout se černé kočce, vždycky mít u sebe dva hřebeny pro všechny případy…

Nikdy nemáte klid

Horší je, když se z vlastně roztomilé pověrčivosti stanou rituály, které nelze potlačit. To už zmrzne úsměv na rtech. Třeba když jste posedlí čistotou a hrůzou před infekní tak, že si myjete ruce pořád dokola až do rozpraskání. Umanutost na hygienu a pořádek patří k vůbec nejčastějším projevům OCD. Trpí jí třeba zpěvačka Katy Perry. Všechno doma i na cestách řadí podle abecedy a má panickou hrůzu z mikrobů.

Herečka Cameron Diaz taky - proto otvírá kliky zásadně jen loktem. Její kolega, oscarový Leonardo DiCaprio, bojuje s touhou šlápnout na každou skvrnu od žvýkačky a někdy prostě potřebuje projít dveřmi několikrát za sebou. Zpěvák Justin Timberlake uklízí všechny skříně den co den a každá věc má jen jedno jediné místo, kde smí být. 

David Beckham musí mít všechno pití v lednici symetricky srovnané. Jinak by se nenapil. Někdo si myje vlasy dvakrát denně, protože by nesnesl pomyšlení, že se mu zmastily. Jiné oběti přetaví svou OCD do neustálého vylepšování vzhledu pomocí zákroků plastické chirurgie.

Úchylka jako výhoda?

Zato guru moderního úklidu Marie Kondo si na poruše postavila svoji živnost. Už ve škole rovnala učebnice ve třídě, zatímco ostatní spolužačky si o přestávce  hrály. Jednoho dne se dokonce během uklízení zhroutila a omdlela. "Byla jsem v bezvědomí dvě hodiny. Když jsem přišla k sobě, slyšela jsem tajemný hlas jakoby od nějakého boha úklidu. Vyzýval mě, abych se na sebe podívala zevrubněji. A já jsem si uvědomila, že jsem dělala chybu. Pořád jsem myslela jen na to, co mám vyhodit. Měla jsem se však soustředit na věci, které si chci nechat. Rozlišit věci, které vás dělají šťastné, o tom úklid je," vyprávěla pro deník Daily Mail. Od té doby už její kariéře nic nestálo v cestě.

Psáno chorou myslí

Ne vždy má ale úchylka tak šťastný konec. Tato psychická nemoc může zkazit život postiženému i jeho okolí. Dokáže připravit o práci a zahnat do společenského ghetta, kde platí pouze pravidla, sepsaná chorobnou myslí. 

Nutkavé jednání ulevuje úzkostem a napětí, a vnáší řád do světa, který postižený vnímá jako nebezečný chaos. I když vlastně vůbec žádnou logiku nemá. Klade však na postiženého obrovské požadavky - nikdy nesmí selhat, jinak dojde ke katastrofě. Klinická psycholožka Petra Píšová vzpomíná na pacientku - studentku, která musela na koleji každý večer 35 x rozsvítit a zhasnout, aby rodiče doma nedostali rakovinu…

Jak ztratit partnera

Odborníci potvrzují, že se tak vlastně jedná o podvědomou snahu překrýt strach z okolí.  Podle psycholožky Ludmily Trapkové bývá úzkost důsledkem příliš liberální výchovy a/nebo neeexistence pevného rodinného řádu.

Právě proto se velmi často může týkat i vztahů. Pak se projevuje třeba jako zoufalé nahánění partnera telefonem, neustálé kontrolování a vyžadování důkazů lásky. "Kompulzemi může být třeba to, když se jedinec neustále ptá partnera, zda to opravdu myslí vážně, když mu vyjadřuje svou lásku, čímž u druhého vzbuzuje negativní pocity, které časem mohou vyústit v rozchod," upozorňuje psycholog Guy Doron z Izraele.

Problémem není, jak často se svému nutkání podvolíte, ale jak se budete uvnitř cítit, když to neuděláte. A zda to vlastně vůbec dokážete neudělat? To, že si člověk nesmyslnost svého jednání uvědomuje vůbec neznamená, že se umí ovládnout a zastaví ho. Apelovat  na "zdravý rozum" je k ničemu. V případě nevinných rituálů i zhoubných posedlosti.

Související

reklama

Komerční tip

reklama