Půst není pro každého. 7 věcí, které byste měli znát

Půst neboli hladovka je prý zdravá a prospěšná: očistí, omladí, osvěží. Je to pravda?

Foto: Thinkstock

Půst neboli hladovka je prý zdravá a prospěšná: očistí, omladí, osvěží. Je to pravda?

Po Masopustním úterý přijde příští týden Popeleční středa, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. V posledních letech se nám "odborníci" snaží vnutit, že bychom měli půst držet stejně jako naši moudří předkové. Neměli bychom však zaměňovat půst s hladověním a na druhou stranu redukční dietou. Tady je sedm mýtů, které se kolem půstu v posledních letech vyrojily.

1. mýtus: Půst je hladovka

Výzkumy naznačují, že omezení příjmu kalorií přináší významné pozitivní účinky na zdrav - například snížení rizika rakoviny, kardiovaskulárních nemocí, cukrovky či nižší imunity, hovoří se i prodloužení délky života. "Masopust je období, kdy se před Velikonocemi omezovala na úplné minimum spotřeba masa, což má své pozitivní zdravotní dopady: například odlehčíme ledvinám, játrům, může se nám zlepšit i krevní tlak, zastavíme nástup dny a zlepší se i hladina cholesterolu v krvi, možná oddálíme i nástup rakoviny tlustého střeva," říká RNDr. Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy v Praze.

Doporučujeme: Téma: Hubnutí

Jde tedy o úklid a uzdravení organismu v tom nejlepším slova smyslu. Půst je omezení příjmu energie a přidání vlákniny, vitaminů, minerálních látek do stravy. V prvních dnech se konzumují jen zeleninové a ovocné šťávy, pak následují cereálie, pak bílé rybí maso atd.

Rozhodně si však nepleťme půst se snadnou cestou ke zhubnutí. "Opakované hladovky mohou vést k tloustnutí, osteoporóze, člověku hrozí například i cukrovka, protože následný jo-jo efekt je velmi nebezpečný," upozorňuje doktor Suchánek.

2. mýtus: Nejlepší je syrová zelenina

Zelenina se v období půstu konzumuje především v zeleninových polévkách, abychom zahřáli organismus, nikoliv jej ochladili. Je také známo, že některé druhy zeleniny jsou stravitelnější a získáme z nich více zdraví prospěšných látek právě tepelnou úpravou například lykopen z domácího kečupu, beta karoten z dušené mrkve. Stejně tak konzervovaná zelenina zakysáním např. kysané zelí a další druhy zeleniny jsou pro naše zdraví přínosnější než jen syrová krouhaná zelenina. Vhodné je tedy střídání vařené, dušené, kysané i krouhané zeleniny.

3. mýtus: Žádné cukry a sladkosti

Předjaří a masopust je období, kdybychom měli udělat pořádek nejen v jídelníčku, ale i v pohybové aktivitě a nastavit její pravidelnost. Měli bychom udržovali vysoký obrat energie, tedy vysokou hladinu metabolismu, který se při nižším příjmu jídla zpomaluje.

"Před každým sportem, nebo i náročnější obtížnější vycházkou je vhodné dodat svalům cukry jako rychlý zdroj energie pro začátek a nastartování se při pohybové aktivitě, tedy lžička medu, sladký čaj, nebo jiný slazený nápoj, kousek müsli tyčinky bez polevy, to jsou ty správné startovací zdroje energie. Na druhou stranu pozor na kombinaci sladkého a tuku, to nejen před sportem není to nejvhodnější, takže máslový dortík například není opravdu vhodný," připomíná doktor Suchánek.

4. mýtus: Bez tuků zhubnu

Podle RNDr. Suchánka je opak pravdou. Hladovějící tělo se ihned začne zbavovat svalů a snižuje tak množství energie, které bychom měli každý den sníst. Nedostatek tuků vede k nedostatku nejen v tucích rozpustných vitaminů, ale i k přebytku sacharidů ve stravě a k vysokému glykemickému indexu stravy.

To způsobuje podle odborného dietologa stále větší a větší hlad. Výsledky jsou hned dva. První: naše tělo vděčné za každou i minimální porci jídla, si začne okamžitě vytvářet zásoby na horší časy a živiny začne ihned ukládat do tuků. Hladověním dokonce dochází k nastartování tzv. spořícího metabolismu, který dál blokuje hubnutí. Proto bychom měli jíst menší porce ale o to častěji.

Efekt druhý: nedostatek tuků vede k vysokému glykemickému indexu stravy a k velkému riziku vlčího hladu a přejedení a k dalšímu ukládání přebytečné energie do tuků, i když žádné tuky nekonzumujete. Dost paradoxní, že...?

5. mýtus: Hladovkou rychle zhubnu

Bohužel, hladovění nevede ke spalování tuků, ale tělo naopak použije jako zdroj energie svaly a svalový glykogen. Tento tzv. svalový cukr navíc na sebe váže vodu, takže každé hladovění (ale i jen omezení příjmu potravy) sebou nese výrazné odvodnění. Trochu matematiky: 1 kilogram tuku obsahuje tolik energie, kolik potřebujeme na 4,5 dne. Je tedy nesmysl zhubnout 2 kila tuku za týden, navíc ještě nastartujete spořící metabolismus a tedy dojde k odvodnění, odbourání svalů a zpomalení metabolismu, což nakonec vede k výraznému jojo efektu.

6. mýtus: Při půstu nemusíme pít

Omezení příjmu stravy vždy vede ke ztrátě tekutin. což je rizikové pro naši pozornost. Dehydratace zvyšuje riziko chyb, nepřesností, nebo zranění. Pitný režim je v období půstu možná ještě důležitější než při běžném režimu. Jestli normálně vypijete 1,5-2 litry tekutin, tak v období očisty by to mělo být cca 2,5 litru tekutin.

7. mýtus: Půst je vhodný pro každého

Právě naopak. Existuje velké množství výjimek. Půst není vhodný pro osoby nemocné zejména cukrovkou, kolísavým krevním tlakem, onemocněním trávicího traktu, u těchto osob by mohlo dojít je zhoršení zdravotního stavu. Nedostatek bílkovin z masa, je také nevhodný pro děti, dospívající, těhotné, kojící.