Od Nového roku si v prodejnách potravin počteme. U masa, uzenin, sýrů a pečiva i dalšího nebaleného zboží podle nového zákona musí prodejce povinně uvádět složení a výrobce.

Zatím to byla doslova sázka do loterie. Zatímco u balené šunky jsme věděli, co jíme, koupit si patnáct deka vážené znamenalo hodně riskovat. Neznámé a hlavně nekontrolovatelné složení mohlo obsahovat prakticky cokoliv.

Vím, co kupuji - a pak jím

Podobná revoluce se odehrála v restauracích, jídelnách fast foodech a vůbec všude, kam se lidé chodí najíst. Na pokrmech musí být vyznačeno, jaké alergeny obsahuje. Že kvůli tomu protestují majitelé, to se dalo čekat. "Huhlají" však i zákazníci, což je nepochopitelné.  I v šunce na vás totiž dosud mohl "vybafnout " lepek, v oříšcích se mohly skrývat stopy korýšů a podobné utajované "poklady". Alergií navíc můžete začít trpět v kterémkoliv věku, takže informace se opravdu hodí.

Doporučujeme:  Nevíte, co jíte: Pravda o pečivu, cukru a soli

Pokud alergizující složka není přímo součástí názvu nebalené potraviny, například skořápkové plody, sójové boby, lidé se o ní dozvědí z etikety nebaleného výrobku v místě prodeje. "Z hlediska spotřebitele je nová legislativa užitečná, prodejcům potravin ale přináší zvýšené náklady na výrobu těchto nových popisků," říká Kateřina Lacinová, vedoucí auditorka společnosti Bureau Veritas, která provádí audity v potravinářských provozech. Těžko se tak dá čekat, že by výrobce zvýšené náklady hodlal nést sám.

Jméno výrobce napoví

Co se tedy ze štítků u nebalených potravin podle nového zákona musíme dozvědět?

• Obsažené alergeny (i v restauracích)
• Údaje o hlavních složkách potravin 
• Datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti
• Jméno výrobce a jeho adresa
• Informace o původu zahraničních potravin (nebalených i balených)
• Údaje o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí (např. umělá sladidla, chinin, kofein, varování před fenylalaninem pro nemocné fenylketonurií apod.)

Zákazníci tedy budou znát i jméno výrobce, což jim může usnadnit výběr. Dozvíme se však taky, kolik procent českých výrobků obchody nabízí. Novela totiž ukládá všem obchodníkům, kteří ročně vydělají nad 5 miliard korun, i další povinnost. Musí uvádět u vstupu do marketu seznam pěti zemí s uvedením procentuálního podílu, odkud obchod balené i nebalené potraviny odebírá, tedy například Španělsko 50 %, Polsko 25 % atd. Rozhodujícím kritériem je nicméně sídlo dodavatele, nikoli původ potravin, kde byly skutečně vyrobeny.

Nákupy bez lupy

Změna zákona přinese také zvětšené písmo u textů na balených potravinách, výrobce bude muset zajistit rovněž jeho čitelnost. Nemělo by se tak stávat, že písmena nebo číslice budou rozmazané nebo obtížně čitelné kvůli nevhodně zvolenému podkladu. Už ani nebudeme potřebovat lupu - písmenka budou muset být větší než 1,2 mm. Zkontrolujte si to!

Protože dojde ke sjednocení potravinářské terminologie v EU, mělo by být také jednodušší postihovat nepoctivé výrobce a prodejce. "Kromě potravin pro kojence a zvláštní účely bude mít za celý trh odpovědnost pouze ministerstvo zemědělství, a ne hned několik resortů, jako tomu bylo doposud. Za uvádění spotřebitele v omyl, to znamená za označení potraviny, které není v souladu s požadavky zákona o potravinách, hrozí viníkovi pokuta až 50 milionů korun. Dříve tato oblast nebyla mezi správní delikty zařazena," uzavírá Kateřina Lacinová, vedoucí auditorka Bureau Veritas. 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

10 nejnebezpečnějších potravin

Důvody, proč žít zdravěji: Kalkulačka rizika rakoviny

10 rad, jak nebláznit z práce a být v pohodě celý rok

Vstoupit do galerie | 11 Zrádný domov: Místa, která mohou být nebezpečná