reklama

Nevíte, co jíte: Pravda o pečivu, cukru a soli

Potraviny: Komu a čemu vlastně věřit?

Foto: Isifa/Thinkstock

Vejce ne, pak zas ano, nejvíc škodí tuky, potom zase sacharidy. Kdo se v tom všem má vyznat?

Možná je na čase podívat se na utajované informace o zákulisí spolupráce výrobců potravin a vědeckých institucí, o zakrývání kontroverzních faktů a problémů. Můžete to udělat v knize Nevíte, co jíte - Jak nás klame potravinářský průmysl. Ochutnejte s námi!

Pečivo a bitva o břicho

Začněme nejběžnější potravinou - pečivem. Je právě "chléb náš vezdejší" viníkem nadváhy? Možná. Americká spisovatelka Heather Bauerová, věnující se výživě, říká, že když jste hladoví a unavení nebo stresovaní, máte tendenci sáhnout po pekařských produktech, nikoli po karotce. Tím vzniká návyk.

Problém je v tom, že vlivem médií, saturovaných neopodstatněnými tvrzeními neobjektivních dietologů a především některých poradců pro výživu, logicky se veřejnosti podařilo vsugerovat, že cereální (rozuměj obilné, tedy vlastně "moučné") produkty jsou zdravé.

Doporučujeme: Téma: Zdravá strava

Stejně tak se zainteresovaným kruhům podařilo vsugerovat veřejnosti přesvědčení, že v průběhu redukčních diet používané celozrnné pekařské produkty, kterými se nahradí bílý chléb a pečivo, zajistí "shození břicha". Toto přesvědčení je podporováno zneužitím zjištění odborníků, že celozrnné produkty obsahují víc vitaminů, minerálních látek a vlákniny než výrobky z bílé mouky.

Všechno je jinak

Je možné, že nás celozrnný chléb a pečivo zachrání před obezitou? Tak na to zapomeňte! Je tomu přesně naopak. Na druhé straně je jasné, že v případě, kdy nebudete jíst nic jiného než chléb (podobně jako Asiaté vařenou rýži), tlustí rozhodně nebudete. Spíše budete nemocní.

Nicméně v případě, že opravdu budete jíst jen skutečně celozrnný chléb (nedá se sehnat, protože šrotový Graham, jediný opravdu celozrnný chléb,  na trhu už dávno není), může to být užitečné z  řady důvodů. Celozrnný chléb má totiž nižší GI v  porovnání s bílým a také obsahuje více esenciálních látek (třeba vlákniny).

Shrnutí? Možná budete tlustí, ale tak nějak zdravěji.

Kolik sacharidů potřebujete?

Řekněme, že se budeme držet oficiálních doporučení minimálního příjmu na hodnotě 45 %, ale s horním limitem až do 65 % sacharidů z celkového příjmu. Pokud přijímáte cca 2 000 kalorií denně, znamená to 900 až 1 300 kcal (3 780-5 460 kJ) ve formě sacharidů. To je však 225-325 gramů. Přitom teoretické minimální nutné množství sacharidů a cukrů pro dospělého málo aktivního muže je pouze cca 130 g za den, čili 520 kcal / 2 200 kJ. Což je ale jen přibližně polovina množství, které nám "oficiálně" doporučují! .

Opakovaně slýcháme, že následkem konzumace sacharidů a především jednoduchých cukrů je rostoucí výskyt obezity. Ve skutečnosti potravinářské statistiky prokazují, že spotřeba cukrů, sirupů a medu v průběhu posledních čtyřiceti let klesla! Metaanalýzy studií věnujících se tomuto problému ukázala, že sacharidy nejsou příčinou vzniku obezity o nic víc než ostatní zdroje energie.

Sůl je prostě vždycky sůl

Mořská sůl má silnější vůni a přitom chutná méně slaně než sůl stolní.  Ta má naopak silnější chuť díky obsaženým aditivům. Neexistuje však důkaz, že je mořská sůl pro zdraví prospěšnější než ostatní druhy. V ústech působí příznivěji, přičemž pokrm, který jí ochutíte, opravdu chutná jinak. Je to tím, že má odlišný obsah stopových prvků, které se však mírně liší v závislosti na místě její těžby. Zajímavé, že?

V případě hořčíku je skutečně obrovský rozdíl v jeho obsahu při porovnání mořské a stolní soli. Obsah v soli mořské je statisticky významný, ale pořád je to málo.  Stále to totiž neznamená, že se jedná o významný zdroj při posuzování doporučeného denního příjmu tohoto minerálu.

Barva je závislá na obsahu minerálů a řas. Bílá sůl pochází z povrchu koncentrované mořské vody (solanky), šedá obsahuje více minerálních látek (a bahna!), protože je získána ze dna solných rybníčků. Stolní sůl je vždy bílá, protože je vyrobena rafinací.

Proč lžou i vědci?

Kniha Nevíte, co jíte je přehledně rozdělená na tři části - tuky, cukry, sůl. Vysvětluje skutečnou podstatu jejich vlivu na naše zdraví. Dozvíte se tak, co opravdu jíme, jak můžeme jíst zdravě, i jak se vyznat v odborných doporučeních.

Její autoři uznávaní čeští odborníci na výživu RNDr. Petr Fořt, CSc. a Ing. Ivan Mach, Csc. odhalují, jak výrobci a s nimi spolupracující věda lžou a záměrně bagatelizují či zastírají problémy, které dnešní potraviny přinášejí. Upozorňují také na případy manipulaci s veřejným míněním a zákazníky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sport Čechům moc neříká. "Pohnou se" i jednou za měsíc

Jídla, po kterých budete mít větší hlad než předtím

Jak být plodnou Superženou: Když mozek zruší blok

  

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama