Umí Archimédův zákon, ale své emoce neznají. Odborníci žádají nový školní předmět
Snížení stresu, prevence a podpora léčby duševních nemocí jako úzkosti, deprese, ADHD, zlepšení vztahu k sobě i k druhým. To jsou prokázané benefity praktikování metod mindfulness, o jejichž zavedení do českých škol usiluje několik organizací a projektů. Jak velká šance je na jejich realizaci?
Mindfulness, česky také překládané jako všímavost, je schopnost zaměřit pozornost na přítomný okamžik. Jak potvrzuje mnoho studií, praktikování této metody ve školách snižuje u dětí úzkosti, zlepšuje sociální dovednosti a zvyšuje akademické výkony, a to i u jedinců s poruchami učení.
Pravidelné opakování mindfulness praktik podle výzkumů posiluje nervová spojení, která pozitivně ovlivňují vývoj dětí. Ty pak mají lepší základ pro zvládání zátěže a stresu a dospívají tak v mentálně, duševně a fyzicky odolné jedince. Prokázaných benefitů praktikování metod je několik - snížení stresu, prevence a podpora léčby duševních nemocí jako úzkosti, deprese nebo ADHD. Výsledky studie z roku 2013 uvádí, že u chlapců s ADHD, kteří osm týdnů trénovali všímavost, se významně redukovalo hyperaktivní chování a zlepšila se koncentrace.
Děti si neuvědomují, co je pro ně důležité
O zařazení technik mindfulness do českého školství usiluje v tuzemsku několik organizací i jedinců. Například nezisková organizace Nevypusť duši Marie Salomonové, Český mindfulness institut, Mindfulness club, program Národního ústavu duševního zdraví Všech pět pohromadě, projekt Resilient preschools organizace Motion Digital Jany Kyriakou, mentoringový program Aktivní studenti či propagátorka a lektorka mindfulness Monika Stehlíková.
„Rodiče často říkají, na co je mému dítěti Archimédův zákon, když si neví rady se svými emocemi. Neumí se vrátit k sobě a uvědomit si, co je pro něj důležité, neumí řídit svůj život a rozhodovat se v souladu se sebou,“ zdůrazňuje Monika Stehlíková, která tuto metodu předala stovkám učitelů, vedla workshopy pro žáky a studenty, školní třídy i rodiče po celém Česku.
"Mindfulness jako schopnost zaměřit pozornost na přítomný okamžik a přijmout ho tak, jak se vyvíjí, bez hodnocení, analyzování či očekávání," popisuje Jana Kyriakou, která je členkou projektu Národního ústavu duševního zdraví Všech pět pohromadě, lektorkou Mindfulness clubu a stojí také za vlastním projektem Resilient preschools.
V první řadě je třeba vyškolit učitele
Podle Kyriakou je důležité začít podnikat systematické kroky, aby se metody všímavosti dostaly ke všem žákům, nejen k těm, kteří mají to štěstí, že narazí na osvícené učitele či chodí do specializovaných škol. Prvním krokem k tomuto zavedení do škol je proškolení samotných učitelů, čemuž se věnují právě programy jednotlivých organizací. Podle odborníka na mindfulness ve vzdělávání a autora knihy Mindful teacher, Mindful school Kevina Hawkinse je nutné, aby byl všímavý sám učitel, který děti vzdělává jednak všímavým způsobem a jednak je učí konkrétní techniky.
„V českém školství najdeme učitele základních i středních škol, kteří toto praktikují. Vždy ale záleží na konkrétním učiteli nebo řediteli. Učitelé většinou mindfulness praktikují z vlastní motivace a své znalosti vnáší do vyučování. Obecně, až na ty osvícenější jednotlivce, kteří si uvědomují potřebu dnešních dětí po osobnostním rozvoji, školy fungují tak, jak jsou zvyklé - cílí na znalosti a rozvoj emoční inteligence a všímavosti nepovažují za důležité,“ míní Stehlíková.
Děti mají lepší známky a jsou méně drzé
„Rodiče dětí často chodí s tím, že jejich ratolesti jsou díky praktikování technik všímavosti méně drzé, zlepšily se jim i známky a více si s nimi povídají,“ popisuje Denisa Tichavová, sociální pedagožka, průvodkyně na soukromé Základní škole Edisona, mentorka projektu Aktivní studenti a lektorka Českého mindfulness institutu.
Zkuste si jednoduché mindfulness cvičení:
- Otevřete jednu ruku a natáhněte všech pět prstů.
- Ukazováčkem druhé ruky začněte pomalu obkreslovat prst po prstu otevřené dlaně.
- Pokaždé, když se nadechnete, jeďte ukazováčkem po jednom prstu nahoru. S výdechem jeďte po prstu dolů. Takto obkreslete prsty od palce po malíček a pak zase zpátky od malíčku po palec. Můžete mít oči zavřené a nebo se na obkreslování dívat.
- Výborně! Udělali jste deset vědomých nádechů a výdechů a dostali jste pozornost do přítomného okamžiku a to díky dechu, doteku, a pokud jste obkreslování sledovali očima, tak i pomocí zraku. Jak vám je po tomto krátkém cvičení?
Díky specializovanému zaměření Základní školy Edisona se Tichavová věnuje mindfulness i v rámci každodenní výuky. S technikami všímavosti se poprvé setkala, když ještě při studiu doučovala jedenáctiletou dívku s tzv. duální výjimečností. Mladá žákyně měla vysoký intelekt v kombinaci s poruchou pozornosti a speciální pedagožka hledala způsoby, jak ji přimět k lepší koncentraci.
„Díky práci s myšlenkami se děti i dospělí lépe soustředí na práci a efektivněji si rozplánují čas. Nemají zavalenou hlavu tím, kolik mají úkolů a na co se mají vrhnout dřív. Nezachvátí je strach a nepříjemný pocit, že musí něco dělat a kolik je toho čeká. Děti mi také říkají, že si nedělají tolik těžkou hlavu z toho, co jim říká okolí. Díky technikám, které praktikujeme, jsou schopné vnímat tón hlasu a jak se u toho daná osoba tváří. Dokážou rozklíčovat situaci a pochopit, že to není vždy o nich, ale také o druhém člověku, který má třeba špatný den. Díky tomu vycítí, že potřebuje podpořit, nebo vnímají, že samy udělaly chybu a reagují méně ofenzivně,“ popisuje Tichavová.
Mindfulness jako nový školní předmět
Monika Stehlíková by jako řešení navrhovala zřídit expertní skupinu při ministerstvu školství, která by shromažďovala nejnovější výzkumy z oblasti neurověd, neuropedagogiky i všímavosti. V souladu s těmi by se mohl začít zavádět nový školní předmět, který by byl prakticky a zkušenostně zaměřený, založený právě na mindfulness.
Jak pomoct dětem odbourat "těžkou hlavu"?
- Když má dítě hlavu přeplněnou starostmi, naveďte ho, aby si tento tíživý pocit představilo jako velký černý mrak.
- Pak ať z tohoto mraku odděluje jeho části a vytváří z nich menší, které představují jednu myšlenku.
- Připomeňte dítěti, aby žádný mráček nehodnotilo ani neanalyzovalo. Dovolte mu mrak si pojmenovat a následně pozorovat, jak se vznáší až úplně zmizí.
- Cílem tohoto cvičení je rozřadit si jednotlivé myšlenky, aby dítě vědělo, co má před sebou za povinnosti. Když člověk ví, proti čemu stojí, tak se mu s tím lépe pracuje.
- Krátké cvičení také učí děti vědět, že naše myšlenky nejsme my. Jsou pouze naší součástí, což znamená, že nad nimi máme moc a nemusíme se nechat jimi pohltit.
„Výzkumů ze zahraničí máme dostatek. Například ve Velké Británii odborníci na vzdělávání a experti na mindfulness vyvinuli společně se studenty program pro žáky základních a studenty středních britských škol. Ten se stal velice úspěšným a prošel několika studiemi. Téměř sto procent učitelů uvedlo, že praxe všímavosti podporovala jejich žáky při zvládání výkyvů a starostí, smutku nebo vzteku," doplňuje Kyriakou.
Vnímat přítomnost všichni dokážeme
„Mně samotné techniky zaměřené na vnímání přítomného okamžiku pomohly. Byla jsem obrovská perfekcionistka, která se pořád trápila tím, že něco nebude na jedničku, i když po mně jedničky nikdo nevyžadoval. Stresovala jsem se, v průběhu dospívání jsem měla úzkosti. V některých oblastech jsem se zklidnila, protože už vím, jak pracovat se stresem a s myšlenkami vztahujícími se k práci a výkonu,“ svěřuje se Tichavová.
Mindfulness je podle ní schopnost, kterou umíme všichni. „Není to jen o tom, že si sednete a deset minut věnujete meditačnímu cvičení. Je to způsob života, v němž se soustředíte na to, že pijete kávu. Naučit se už v útlém věku nenechat se ovládnout svými myšlenkami a pocity, které vznikají v interakci s okolím, je důležité. Vznikne tak prostor pro zastavení se a uvědomění si toho, co cítím a vnímám," uzavírá Tichavová.
Mohlo by vás zajímat: PREF: Žáci museli překopat životní styl, mají psychické problémy, varuje Marie Salomonová
