Jak zabít rakovinu? Jezte meruňky a mandle!

Svět neustále čeká na lék proti rakovině. Podle mnoha odborníků by jím mohl být vitamín B17. Ale tato látka v sobě skrývá mnohá ale...

Foto: Profimedia.cz

Svět neustále čeká na lék proti rakovině. Podle mnoha odborníků by jím mohl být vitamín B17. Ale tato látka v sobě skrývá mnohá ale...

Rakovina není jedna nemoc, ale desítky různých druhů zhoubného bujení. Jejich společný název však vzbuzuje strach i touhu po zázraku, který by nádorová onemocnění smetl z tváře světa.

Léčivé meruňky

Obrovskou pozornost proto vzbudila kniha Svět bez rakoviny - příběh vitamínu B17 od amerického autora a producenta dokumentárních filmů Edwarda Griffina.

Tvrdí v ní, že cestou ke snížení počtu nádorových onemocnění, a tím úbytku úmrtí v důsledku rakoviny, je látka laetril, bohatě obsažená v jádrech meruněk. Pro tuto látku se vžil obchodní název vitamín B17. Podle Griffina za vznikem rakoviny nejen u člověka, ale také u domestikovaných zvířat stojí primárně nedostatek prvku laetrilu, tedy vitaminu B17.

Laetril obsahuje mimo jiné i polosyntetickou molekulu látky amygdalin. Ten můžeme najít ve více než 1200 rostlinách, především však v jádrech meruněk a hořkých mandlí. Dalším zdrojem této látky jsou i jádra z různých druhů ovoce, jako jsou třeba jablka, hrušky, třešně či švestky, ale najdeme ji i v ostružinách, malinách nebo také v luštěninách.

Už staří Číňané

Terapeutické účinky derivátů z hořkých mandlí využívali již ve staré Číně. Griffinova kniha svá tvrzení dokládá dlouhodobým mapováním národů, které žijí nejen v souladu s přírodou, ale také hojně konzumují meruňky, především jejich jádra a olej z nich vylisovaný.

Jím sledované národy, jako například asijští Hunzové, se dožívají velmi vysokého věku a celkově se těší dobrému zdraví. Hunzové konzumují až dvěstěnásobek obvyklého příjmu tohoto vitaminu v industrializovaných společnostech. Proto se mezi nimi nevyskytují nádorová onemocnění, obyvatelé jsou vitální a vypadají mladší, než ve skutečnosti jsou.

Jak může pomoci?

Do moderních laboratoří se tato látka dostala v 19. století, kdy si chemik Bohn při destilaci tekutiny z hořkých mandlí všiml, že se uvolňuje kyanovodík. Tento poznatek přenesli do svých výzkumů dva francouzští chemici Pierre-Jean Robiquet a A. F. Boutron-Charlard, kteří v roce 1830 oddělili z meruňkových jader krystalickou látku, kterou nazvali amygdalin.

Zdravé a nádorové buňky se liší svou biochemickou výbavou. Zdravé buňky obsahují kromě jiného enzym nazvaný rhodanáza, který ve zmutované tkáni zhoubných nádorů zcela chybí. Nádorové buňky - bez ohledu na typ rakoviny - zase enzym beta-glukosidáza. Právě ten je údajně možné použít k jejich zničení.

Jak to funguje? Čistý vitamin B17 obsahuje vázaný kyanid, který se uvolňuje při kontaktu s enzymem beta-glukosidáza. Volné molekuly kyanidu usmrcují nádorové buňky, zdravým buňkám ovšem neškodí, protože ty jsou chráněny zmíněným enzymem rhodanáza, jenž kyanid neutralizuje.

Na co si dát pozor?

Především "vitamín" B17 není žádný vitamín. Tento název ale zní lépe než kyanid, který je spojen s otravou a nevyhnutelnou smrtí.
Největší popularitou prošel B17 v 50. letech minulého století v USA, ale nakonec byl zakázán právě kvůli možnosti intoxikace.
Neexistují žádné důkazy v podobě ověřených klinických studií o jeho bezpečnosti a účinnosti.
Naopak existují studie, kdy po ukončení kúry rakovina dál rostla.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, podle jehož rozhodnutí se řídí obvykle i "zbytek světa", ho jako lék nepovolil.