Každá změna je k horšímu, říká se. Známá věta platí beze zbytku, pokud jde o počasí. Když je vedro, je MOC vedro. Když se ochladí, je zase MOC zima. Ale pravda je, že nám nejvíc dávají zabrat prudké změny.

Podle bioklimatologů těmto fyzickým potížím v atmosféře předcházejí změny elektrického potenciálu, vodivosti vzduchových mas a změny elektromagnetického pole v atmosféře.

Počasí na sebevraždu

Nejste v tom sami -  změny počasí ovlivňují až polovinu všech lidí. Nejčastěji se projevují na náladě. Někdo je jen unavený a mrzutý, jiným mohou způsobit až zhoršení depresí. Agresivní chování zase bývá vidět před bouřkou. Například již byla prokázána souvislost počasí s počtem infarktů, úrazů, dopravních nehod, násilných činů či sebevražd.

Doporučujeme: Jaký jste řidič za špatného počasí? Vyzkoušejte náš test!

Budete se divit: Právě psychické ovlivnění změnou počasí je zřejmě významnější, než jeho skutečný vliv na tělo a jeho orgány. Tak se to aspoň jeví podle nejnovějších studií. Jak a proč se ale náš duševní stav mění, to je zatím stále záhadou. Nejspíš to bude souviset se všudypřítomným stresem. Pamatujete? Dokud jsme byli děti, počasí jsme skoro vůbec nevnímali - naštvat nás mohlo jedině tehdy, když nám zkazilo výlet do ZOO.

Co bolí, to bolí víc

Při výkyvech venkovní teploty, častých přeháňkách a nenadálých změnách počasí prochází zřejmě největší zatěžkávací zkouškou naše imunita. Nejčastěji "něco" chytíme právě při takových situacích, ale víc trpí ti, kteří už nějakou nemoc mají. Vážně nemocní lidé jsou podle studií dokonce ve větším nebezpečí smrti.

Nejvíc si všímáme změn tlaku. Je to ale paradox, protože tlak vzduchu sám o sobě nemá na zdravého člověka zdaleka takový vliv, jak se traduje. Prokázaly to experimenty v klimatických komorách. Projevuje se však trochu jinak.

Vědci zjistili, že při poklesu tlaku vzduchu již o půl milibaru za hodinu se výrazně zvyšuje naše citlivost, což může trápit lidi s chronickými bolestmi. Když babičku loupalo v koleně,  do dvou dnů začalo pršet. Možná máte takovou soukromou meteorologickou stanici taky - třeba v hlavě nebo v zádech. Čím to je?

Vyrovnávání tlaku

Jde o výsledek vyrovnávání vnějšího  a vnitřního tlaku. Nejčastěji to odnášejí právě klouby. Atmosférický tlak na náš organizmus působí následovně: Představte si tkáně obklopující klouby jako balónky. Vysoký tlak tlačí zevně na tělo a zabraňuje "přifouknutí" tkání. Bohužel se však před zhoršením počasí tato veličina snižuje. Tkáně díky tomu snadněji nabydou a výsledkem je bolest kloubů pociťovaná dříve, než spadne první dešťová kapka.

Změna tlaku, ale i vlhkosti vzduchu vyvolává změnu napětí v kůži, která se víc napíná či povoluje - přesně jako bubínek. Tak mohou bolet i starší zranění a třeba pooperační jizvy.

Jak je to se srdcem?

Určitě srdci nesvědčí vedro, zejména ve spojitosti s námahou. Počet infarktů však stoupá spíš ve dnech s tendencí ke zvýšení tlaku vzduchu. Daleko častější jsou pak srdeční příhody ve dnech, kdy už tlaková výše trvá dlouhodobě. U rizikových nemocných může naopak dojít k vzestupu krevního tlaku při poklesu tlaku vzduchu.

Kupodivu ve dnech s dlouhodobě nižším tlakem, tedy po několika chladných dnech, se srdečních infarktů přihodí daleko méně. Ovšem náhlé ochlazení vede též ke zrychlení tepové frekvence a většímu zatížení srdce, které může ohrozit nemocné s poškozenými koronárními cévami. 

Pokud jste zdraví a v pohodě, pak vás ani prudké zvraty počasí nerozhodí. A pokud na vás přece jenom působí, začněte pátrat po příčinách. Možná zjistíte, že máte nějakou nemoc, o níž jste dosud nevěděli.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dieta podle počasí: Hubněte meteorologicky!

Který olej je nejlepší? A podle čeho vybírat?

Smutek po sexu: Je to vůbec normální?