Neklid či špatný spánek: První signály, jimiž se hlásí Alzheimer. Hrozí i vám?
"Zase jsem zapomněla klíče, já mám snad Alzheimera," vtipkujeme, i když se skrytou obavou. Vliv na rozvoj obávané choroby má stres, vysoká zátěž, dopravní hluk a nedostatek sociálních interakcí. Jaké příznaky už teď napovídají, že můžete mít za několik let opravdu problém?
Mezinárodní den Alzheimerovy choroby připadá každoročně na 21. září. Jeho cílem je především zvýšit povědomí široké veřejnosti o této závažné nemoci, která patří mezi nejčastější příčiny demence. Očekává se, že počet lidí, kteří s touto chorobou žijí, do roku 2050 překročí 130 milionů. Stává se tak jednou z největších zdravotních výzev na světě.
V České republice evidují lékaři zhruba 170 tisíc osob s diagnostikovanou chorobou, lze ale předpokládat, že reálný počet osob trpících demencí je vyšší, než udávají statistiky. Popisu pacienta s Alzheimerovou chorobou přitom už dávno neodpovídá jen vetchá zmatená stařenka, onemocnění stále častěji postihuje i mladší ročníky.
Demenci způsobuje stres, hluk a nedostatek interakce
Za hlavní důvod považují odborníci neustálý stres a přetěžování. Výsledky nových studií navíc ukazují, že vyšší riziko onemocnění souvisí s vyšším vystavením rušnému prostředí. Přirozené snižování kognitivních schopností mohou ovlivnit také sociální interakce.
Vědci zkoumali u dvou milionů dospělých starších 60 let, kteří žili v Dánsku v letech 2004 až 2017, souvislost mezi dlouhodobým vystavením silničnímu provozu a lomozu na železnici a rizikem demence. Vznikl tak největší výzkum svého druhu na téma vlivu hluku na naše zdraví, který dospěl k závěru, že lidé žijící v oblastech s dopravním hlukem čelí vyššímu riziku tohoto onemocnění.
"V této rozsáhlé celostátní studii jsme zjistili, že hluk způsobený silniční dopravou a železnicí je spojen se zvýšeným rizikem všech příčin demence a podtypů demence, zejména Alzheimerovy choroby," píší vědci. Výsledky ukazují, že až 1 216 z 8 475 případů demence registrovaných v Dánsku v roce 2017 lze připsat hluku z dopravy.
Alzheimerova choroba je daň moderní doby
Obecně je podle odborníků u onemocnění Alzheimerovou chorobou varovný fakt, že své mozky vystavujeme nepřetržitému sledu podnětů. Jsme neustále on-line, ze všech stran útočí vizuální i sluchové stimuly, často dokonce i při spaní s kulisou televize nebo hudby. Děláme spoustu věcí najednou a hlava už nestíhá. Tím spíš, že na klid a ticho, odpočinek a regeneraci vlastně nikdy není čas. Zapomínání a občasné potíže s pamětí tedy můžeme brát jako daň moderní době.
Na co bychom měli ve svém životě dbát kromě odpočinku, jsou sociální interakce. Výsledky nedávného výzkumu ukázaly, že mít v životě někoho, kdo vás vyslechne, může ovlivnit přirozené snižování kognitivních schopností navzdory stárnutí mozku. Jedinci, kteří měli ve svém okolí vnímavého posluchače, měli kognitivní věk o čtyři roky nižší než ti, kterým důvěrník scházel.
"Kognitivní odolnost vnímáme jako nárazník proti dopadům stárnutí mozku a výskytu nemocí jako Alzheimerova choroba," říká vedoucí studie a profesor neurologie Joel Salinas. „Tento výzkum dokazuje, že lidé mohou podniknout kroky ke snížení mentálního stárnutí a rozvoji příznaků Alzheimerova onemocnění - ať už sami pro sebe, nebo pro své blízké."
Doporučuje, abyste se tak už dnes sami sebe zeptali, zda máte kolem sebe podpůrné prostředí, a tutéž otázku položili také svým blízkým. "Máte šanci zajistit si dlouhodobé zdraví mozku, a tím pádem lepší kvalitu života," uzavírá odborník.
Jaké příznaky už teď napovídají, že za deset, dvacet či třicet let můžete mít opravdu problém? Podívejte se do galerie.